Výdaje na obranu a bezpečnost se definitivně stávají hlavním motorem evropské ekonomiky. Europoslanci souhlasili s tím, aby celých 490 miliard eur (12 bilionů korun) směřovalo na zbrojení nebo na technologie, které lze pro obranu kontinentu využít. Celá pětina příštího sedmiletého rozpočtu EU padne na vojenskou mobilitu, zbrojní inovace, ale také na čisté technologie nebo výrobu čipů.
Bezpečnostní a obranný výbor Evropského parlamentu v úterý podpořil Evropský fond pro konkurenceschopnost v hodnotě 409 miliard eur (10 bilionů korun). A finanční Nástroj pro propojení Evropy v hodnotě 81,4 miliardy eur (2 biliony korun).
Obrana kontinentu
Znamená to, že si výdaje na obranu Evropy vydobyly stabilní místo mezi klíčovými finančními programy Unie pro další rozpočtové období v letech 2028 až 2034. Fond pro konkurenceschopnost sloučí osm stávajících programů do jednoho systému.
Přepracovaný Nástroj pro propojení Evropy je určený pro projekty v oblasti dopravy, energetiky a vojenské mobility. Politické poselství evropských poslanců zní jasně: výdaje na obranu jsou klíčové pro budoucnost Evropy.
Reakce na Draghiho zprávu
Schválené objemy částek vychází z návrhu Komise, který představila loni v červenci. Brusel tím reaguje na Draghiho zprávu o konkurenceschopnosti z roku 2024. Finanční prostředky mají směřovat na vývoj zelených technologií, polovodičů, biotechnologií, vesmírných technologií. Ale také na výzkum a inovace v oblasti obrany. Na část financí budou mít nárok také projekty z Ukrajiny nebo Moldavska.
Poslanec Riho Terras (EPP/Španělsko), zpravodaj pro stanovisko k Fondu pro konkurenceschopnost, uvítal zejména podporu projektů dvojího užití. Tedy produkci, jež se dá využívat v civilním i vojenském sektoru.
Pokud jde o Nástroj pro propojení Evropy, zpravodaj Petras Auštrevičius (Renew/Litva) prosadil stanovisko, že 21 procent rozpočtu pro dopravu půjde na silniční a železniční koridory, jež budou splňovat normy pro přesun jednotek Severoatlantické aliance.
Obrana v centru pozornosti
Europoslanci bezpečnostního výboru tím potvrdili, že evropský blok přesouvá své priority od podpory regionů nebo zemědělců k bezpečnosti a obraně Unie. I když návrh musí ještě odsouhlasit členové výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a také pro dopravu, většinová podpora v bezpečnostním výboru vysílá signál, že Evropský parlament bude se změnou priorit souhlasit i jako celek.
K velkým bojům o výdaje víceletého unijního rozpočtu ale může dojít v rámci Rady EU, kterou tvoří jednotlivé členské země. Severské vlády se obávají příliš štědrých dotací, protože mohou oslabit tržní mechanismy. Jižní státy zase chtějí volnější pravidla pro státní podporu. K dohodě mezi unijními institucemi musí dojít do konce příštího roku, aby rozpočet mohl začít platit od 1. ledna 2028.
O finanční podporu na dalších sedm let budou soutěžit nejen dopravní a energetické firmy, ale také výrobci raket, specialisté na elektronický boj, ale také firmy zabývající se bezpečnou komunikací. Investice do konkurenceschopnosti evropského průmyslu se oproti současnému období 2021 až 2027 více než zdvojnásobí. Peníze na podporu vojenské mobility budou trojnásobné.
