Vláda chce od ledna zrušit měsíční poplatky, které za Českou televizi a Český rozhlas platí občané i firmy. Obě veřejnoprávní média se mají financovat ze státního rozpočtu. Podle návrhu ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) má ČT příští rok přijít zhruba o miliardu korun, rozhlas o 400 milionů. Vedení obou institucí se změnou nesouhlasí, sněmovní opozice hovoří o jejich likvidaci a chystá při projednávání vládní předlohy obstrukce. Prezident Petr Pavel žádá garance nezasahování politické moci do činnosti médií.
„Já budu velice dbát na to, (…) aby především bylo garantováno, že nebude probíhat politické zasahování do fungování veřejnoprávních médií. To si myslím, bude mnohem důležitější než konkrétní forma financování,“ vzkázal Pavel ze své návštěvě Argentiny. Ani financování z veřejného rozpočtu nemusí podle něj nutně znamenat zasahování do nezávislosti médií, což ukazují příklady ve Finsku nebo v jiných skandinávských zemích.
Návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací stav příjmů obou institucí do roku 2024, tedy před zvýšením poplatků na současných 150 korun měsíčně za televizi a 55 korun za rozhlas. Financování veřejnoprávních médií se podle návrhu zákona bude pravidelně valorizovat o inflaci, a to maximálně o pět procent. Dalšími zdroji mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad.
Přijetí zákona má předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Vládní politici dříve hovořili například o zbavení povinnosti platit pro seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let nebo firmy. Podrobnosti chtějí oznámit později.
Stávající systém je nemoderní
Vládní návrh podle Oty Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu. Mají se zaměřit na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavních pořadů. Obě média mají zůstat samostatná, na jejich fungování mají stejně jako dosud dohlížet rady. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich volbě poslanci a senátory, což podle Klempíře zajistí veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.
Ministr kultury označil stávající systém prostřednictvím poplatků za nemoderní. Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura dodal, že si veřejnoprávní média platí formou poplatků pouze lidé v deseti zemích EU, z nichž některé od tohoto systému hodlají také ustoupit.
Oslabení a politické ovládnutí
Veřejnoprávní média proti zrušení poplatků argumentují mimo jiné smluvními závazky nebo nutností dodržování memorand o veřejné službě, která veřejnoprávním médiím ukládají povinnosti udržovat rozsah tvorby a investic v dalších pěti letech.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral uvedl, že pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod. Nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí, zdůraznil. Současný systém financování veřejnoprávních médií z poplatků je podle něj funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný.
Mohlo by vás zajímat
„Převod financování na státní rozpočet neznamená, že veřejnost přestane tuto službu platit. Znamená to jen, že ji nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu, tedy z jiné kapsy. Ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou dnes nebo v budoucnu od poplatku osvobozeni,“ uvedl Zavoral. Proti rušení poplatků se už dříve vyjádřil i generální ředitel ČT Hynek Chudárek.
Podle něj by televize určitě musela propouštět. „Museli bychom dostát závazkům, které máme. To jsou sportovní práva a rozjeté projekty. Pak bychom museli utlumit výrobu a s útlumem výroby přichází i potřeba menšího počtu lidí,“ dodal šéf České televize.
Ještě závažnější ale podle Zavorala je, že takový model přímo napojuje rozhlas na politiky a státní moc, což je pro médium veřejné služby nepřijatelné.
„Zničí to nezávislost obou médií“
Také opozice tvrdí, že se vláda změnou financování snaží dostat obě média pod svůj vliv. „Končí systém nezávislého financování veřejnoprávních médií v naší zemi. S tím nesouhlasíme,“ řekl novinářům exministr kultury Martin Baxa (ODS). Jde podle něj o velké riziko. To podle něj umocňuje i fakt, že nejsou známy podrobnosti poslaneckého návrhu, který má poplatky změnit od poloviny roku. Snížení rozpočtu pro ČT o miliardu korun podle něj znamená, že některé projekty bude třeba zrušit. Média také budou muset měnit některé své závazky. Na základě kusých informací podle něj nelze zaručit nezávislost médií.
„Nevyhnutelně to zničí nezávislost obou médií,“ doplnil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle šéfa STAN Víta Rakušana jde o cestu k postupnému zestátnění médií. Novinářům řekl, že nevidí důvody ke změně jejich financování.
„Jedná se o frontální útok na ČT a ČRo. Veřejnoprávní média budeme nadále bránit všemi prostředky. Představený zákon není zákon o médiích veřejné služby, ale zákon o likvidaci veřejnoprávních médií,“ napsal lidovecký poslanec František Talíř.
Třetím veřejnoprávním médiem v zemi je Česká tisková kancelář (ČTK). Agentura nedostává žádné dotace ze státního rozpočtu, nevybírá koncesionářské poplatky a veškeré náklady hradí ze své komerční činnosti.
