Plán podpory investic z unijních prostředků do věznic a detenčních center v zemích západního Balkánu vzbuzuje pochybnosti. Kritici varují, že by se mohly stát základem pro kontroverzní vznik „návratových center“ za hranicemi sedmadvacítky. Tímto krokem by se řízení migrace přesunulo mimo blok a mohlo vést k porušování lidských práv.
Země bývalé Jugoslávie, Bosna a Hercegovina a také Srbsko, mohou čelit politickému tlaku unijních zemí, aby vytvořily modernizací svých věznic záchytná centra pro uprchlíky, kteří žádají o azyl v EU. Tvrdí to dokument neziskové organizace Collective Aid.
Obě země totiž zároveň usilují o vstup do Unie. Takzvaná návratová centra mají sloužit zamítnutým žadatelům o azyl, než budou deportování do vzdálenějších zemí.
Kontroverzní projekt
Samotná myšlenka vytvořit návratová centra mimo unijní hranice vyvolává velké kontroverze. Hlavně zástupci neziskového sektoru varují, že se budou u uprchlíků porušovat základní lidská práva.
Rostou také obavy ohledně toho, jak budou úřady s deportovanými migranty zacházet v zemích, kde jsou nižší standardy jejich ochrany než v zemích sedmadvacítky.
Nová věznice v Sarajevu
Již před několika měsíci se objevily první známky renovace detenčních center na Balkáně nebo otevírání nových. V Sarajevu se loni v červenci slavnostně otevřelo zařízení pro 55 vězňů v rámci širšího rozšíření vězeňského komplexu.
Nový areál se rozkládá na ploše 4 000 metrů čtverečních z celkových 12 000 metrů čtverečních. Celý areál je vybaven moderními bezpečnostními systémy. Cílem je navýšení kapacity na 220 vězňů a 40 odsouzených. Ministr spravedlnosti Bosny a Hercegoviny Vedran Škobić ujistil, že podmínky v zařízení „jsou v souladu s evropskými standardy“.
Mohlo by vás zajímat
Finanční podpora z Unie
Modernizace projektu věznice s maximální ostrahou začala v roce 2020. Na financování se kromě sarajevské vlády podílí také Unie v rámci programu předvstupní finanční pomoci (IPA). Poskytla necelou polovinu částky, tedy 4,6 milionu eur (111,8 milionu korun).
Rámec IPA podporuje kandidátské země v harmonizaci s pravidly a standardy EU v oblastech, jako je správa věcí veřejných, právní stát a lidská práva. Zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Island, Kosovo, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Turecko.
Nevylučuje však ani možnost, že by zařízení mohla sloužit i jiným účelům. Například by se mohla stát návratovými centry v rámci nového unijního paktu o migraci a azylu. Evropská komise přitom konstatovala, že Bosnu a Hercegovinu opakovaně vyzývala k tomu, aby zlepšila vazební zařízení, vězeňské režimy a reintegrační programy.
Ohrožení základních práv?
Organizace občanské společnosti považují využívání zemí západního Balkánu pro budování návratových center za obcházení závazků v oblasti lidských práv. Varují, že kandidátské země to mohou vnímat jako taktiku, jak zneužít obtížný proces jednání o přistoupení.
Agentura EU pro základní práva (FRA) rovněž varovala před riziky spojenými s návratovými centry. Doporučuje, aby jakékoli dohody se třetími zeměmi zahrnovaly robustní a nezávislé monitorovací mechanismy pokrývající všechny fáze procesu – od převozu přes zadržení až po případný návrat zamítnutých žadatelů o azyl.
Americká základna v zátoce Guantánamo leží na Kubě. V roce 2002 na ní vzniklo vojenské vězení pro „ilegální bojovníky“ zajaté v Iráku, Afghánistánu a na dalších místech v rámci války proti terorismu. Američané jsou obviňováni ochránci lidských práv z toho, že v něm vězně mučí. Lidskoprávní organizace jako Amnesty International nebo Human Rights Watch dlouhodobě označují Guantánamo za „symbol bezpráví“.
