Účetní revoluce po třiceti letech budí naděje i obavy. Nový zákon má konečně přepsat zastaralá pravidla z devadesátých let a přiblížit účetnictví dnešní ekonomice. Zatímco samotnou reformu odborníci vítají, daňové změny, které ji doprovázejí, označují za zbytečně komplikované a v některých případech až absurdní.
Příprava nového zákona o účetnictví trvala téměř dekádu. Teď norma konečně míří ke konečnému schválení. Sněmovna ji v prvním čtení projednala v březnu. Přestože jde o návrh předložený ještě minulou vládou premiéra Petra Fialy (ODS), hlásí se k němu i nynější ministryně financí Alena Schillerová (hnutí ANO).
„Nový zákon o účetnictví vychází z věcného záměru, který jsem předkládala na jednání vlády již v roce 2020. Text zákona je výsledkem úzké spolupráce s odborníky jak z akademické sféry, tak z účetní a auditorské praxe, kteří jeho přijetí považují za nutné,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Všeobecná shoda panuje především na tom, že změna je nutná. Současná pravidla podle odborníků dlouhodobě neodpovídají realitě byznysu. „Zákon o účetnictví je už delší dobu na hraně životnosti,“ řekl Ekonomickému deníku auditor PKD Apogeo Jaromír Chaloupka. České účetnictví podle něj stále stojí na základech z 90. let, přestože ekonomika se zásadně proměnila a ruku v ruce s tím přibyly i nové nástroje a nové formy podnikání. Ty staré účetní standardy často nedokážou zachytit.
„Zákon o účetnictví z roku 1991 je přežitý a nejde stále jen ‚záplatovat‘. Je třeba postavit účetní výkaznictví na trochu jiných principech,“ souhlasí auditor poradenské společnosti Rödl Ladislav Čížek.
Nový zákon „rozsvítí“ na to, co firmy skutečně dělají
Nový zákon má ambici přiblížit účetnictví „věrnému a poctivému obrazu“, tedy tomu, co firmy skutečně ekonomicky dělají. To by mohlo být prospěšné například pro investory či banky, které z účetních závěrek získávají informace o stavu společností. Firmám by tak mohlo ubýt dat, která o svém hospodaření musí poskytovat například při řešení žádosti o úvěr či jiného financování.
Ke klíčovým oblastem, o nichž se podle nových pravidel bude podle expertů účtovat přehledněji, patří finanční a operativní leasing. Nově se promítnou do rozvahy. „Z pohledu účetního výkaznictví je totiž lhostejno, zda si dané aktivum koupím například formou úvěrového financování, nebo si jej ‚pouze‘ najmu. Výsledek je totiž v obou situacích obdobný: mám aktivum, prostřednictvím kterého chci dosahovat budoucích užitků a mám dluh, tedy povinnost za toto aktivum v čase platit,“ popisuje Ladislav Čížek ze společnosti Rödl.
Mohlo by vás zajímat
Důležitých novinek, které nový zákon přináší, je ale podle něj více. Zmiňuje například takzvanou efektivní úrokovou míru či povinnost zbytkovou hodnotu aktiv, mezi než patří například služební auta, odpisovat až do nuly.
Složitější, ale smysluplný
„Nový zákon o účetnictví klade velký důraz nikoliv na účtování, ale na vykazování,“ podotýká Čížek. To znamená, že důležitější než samotné zápisy bude to, jak věrně účetní výkazy odrážejí realitu firmy.
Zároveň ale roste složitost předepsaných postupů. Účetní budou muset více rozhodovat a obhajovat své závěry. „To bude dost zásadní změna zejména pro malé účetní jednotky,“ upozorňuje člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal.
Nový zákon o účetnictví ale přesto chválí. Prošel podle něj ukázkovým legislativním procesem a díky tomu se podařilo postavit skutečně silnou reformu.
Daňoví poradci kritizují „absurdní daňové změny“
Přesto se novinka ale neobešla bez chyb, míní Komora daňových poradců. Zásadní problém leží v navazující novele zákona o daních z příjmů. „Návrh obsahuje změny, které s projektem nového zákona o účetnictví vůbec nesouvisejí. Jenom zdanění zbytečným způsobem komplikují,“ upozorňuje Nesrovnal. „Naopak ty, které vyplývají ze zákona o účetnictví, řeší v mnoha případech zcela nedostatečně,“ pokračuje.
Některé návrhy tak mohou vést až k absurdním výsledkům. Jako příklad Nesrovnal uvádí případ dlouhodobého pronájmu bytu, který si nájemník na začátku pronájmu zrekonstruuje. „Pronajímatel má v tu chvíli z rekonstrukce nepeněžitý příjem,“ upozorňuje Nesrovnal. To znamená, že pronajímatel by měl odvést daň z něčeho, co reálně nedostal. Naopak nájemce může některé investice odepsat okamžitě.
„To je z mého pohledu totálně nedomyšlené a myslím si, že to jde i proti judikatuře Nejvyššího správního soudu,“ argumentuje daňový poradce.
Nejvíc to odnesou drobní podnikatelé
Paradoxně největší dopad mohou mít daňové změny na živnostníky a malé firmy. Například u leasingu by museli podle Nesrovnala řešit složité výpočty úroků. Od celkových splátek totiž budou muset v účetnictví oddělit úrokovou složku. „Drobný živnostník, který si na leasing vezme například soustruh, tak bude muset řešit řadu komplikací,“ míní Nesrovnal.
Změnit by se měla také pravidla pro opravy majetku. Místo okamžitého uplatnění nákladů by se v některých případech – typicky u generálních oprav – výdaje odepisovaly i desítky let. Daňovou novelu proto bude podle Nesrovnala ještě nutné změnit. Úpravu návrhu už ostatně připustila i ministryně financí Alena Schillerová.
Vedle technických problémů se ale objevuje ještě zásadnější kritika. Podle Martina Plachého, zakladatele platformy Rekap a experta na reporting, totiž samotný zákon nevyřeší největší bolest českého byznysu: fakt, že účetnictví malých a středních firem je často v takovém stavu, že mu nevěří ani banky, ani investoři.
„Za posledních třicet let se standard kvality nikam významně neposunul. Nový zákon sám o sobě tuto laťku nezvedne, pokud se páteří účetnictví nestane skutečné manažerské řízení,“ říká Martin Plachý.
Nový zákon sice mimo jiné sází na digitalizaci, ale Plachý varuje, že bez tlaku na „průběžné účetnictví a kvalitu dat“ zůstanou výstupy pro majitele firem stále jen pohledem do zpětného zrcátka. „Pokud majitel firmy dostane výsledky za březen v polovině května, je to pro řízení byznysu nepoužitelná informace. Potřebujeme reporting v reálném čase, ale k tomu nás jen změna paragrafů nedotlačí,“ vysvětluje Plachý.
Úspěšný byznys si žádá průběžná účetní data
Účetní systémy je podle Plachého potřeba nastavit tak, aby se stalo běžnou normou, že firmy jsou schopné věrně zobrazovat svůj stav každý měsíc. To by radikálně posílilo důvěru bank i investorů a otevřelo firmám cestu k levnějšímu kapitálu. Avšak takovou ambici nový zákon o účetnictví nemá.
Nový zákon nyní budou do července projednávat sněmovní výbory. Mezi tím plánuje ministerstvo financí ještě připravit změny, které pomohou „vyčistit“ některá problematická místa předlohy. Odborníci se ale shodují v jednom: připravované změny by neměly zastavit průchod klíčové novinky legislativním procesem. Některé nejproblematičtější body by proto bylo lepší z návrhu úplně vypustit. Podle Komory daňových poradců jde například o složitý koncept daňové hodnoty, který by bylo lepší vyřešit v rámci samostatného legislativního projektu.
„Pokud bychom stále čekali, až se vyřeší každý jednotlivý problém, mohli bychom se nové právní úpravy nedočkat vůbec,“ upozorňuje dále Čížek.
Podle Plachého navíc jen legislativní změny nestačí. Důležitou roli hraje změna přístupu firem k účetnictví. „Nechtějte po účetních jen čistý štít před finančákem,“ vzkazuje manažerům. „Chtějte manažerská data, která můžete ukázat v bance nebo investorovi jako důkaz, že svou firmu skutečně řídíte. Jen tak získáte konkurenční výhodu a přístup k penězům dříve než ostatní,“ uzavírá.
