Tradiční razítkování pasů se stalo minulostí. Celý schengenský prostor – včetně Švýcarska a Norska – plně spustil revoluční digitalizovaný systém. Pro cestující ze zemí mimo Unii to znamená konec anonymity. Při prvním vstupu musí poskytnout otisky prstů a nechat si naskenovat obličej. Brusel si od digitalizace slibuje efektivní nástroj na potlačení nelegální migrace a prevenci vůči terorismu.
Dlouho plánovaná digitalizace vnějších hranic Evropy si klade za cíl zvýšit bezpečnost a efektivnější odhalování osob, které překračující povolenou dobu pobytu. Úřadům má také poskytnout jasnější představu o tom, kdo se pohybuje v schengenském prostoru.
Místo razítek biometrika
Unie přešla na digitální správu hranic od pátku 10. dubna. Systém vstupu/výstupu (EES) nahrazuje ruční orazítkování pasů sběrem biometrických údajů občanů zemí mimo EU v celém schengenském prostoru. To by mělo urychlit překračování hranic a zároveň zvýšit bezpečnost a kontrolu migrace.
Pro cestující ze zemí mimo EU bude změna hmatatelná. Místo rychlého razítka se musí návštěvníci, kteří přijedou poprvé, zastavit u automatů, aby si zaregistrovali své údaje – proces, který může zpočátku trvat déle, než na co jsou zvyklí.
Poskytnutí údajů
Návštěvníci vstupující do schengenského prostoru na krátkodobé pobyty – až 90 dní během 180denního období – musí při prvním vstupu poskytnout osobní a biometrické údaje. To zahrnuje informace z jejich cestovních dokladů, jako je celé jméno a datum narození, otisky prstů a snímek obličeje. Každý vstup a výstup se digitálně zaznamená.
Systém je velmi podobný režimu ETA, který používá Spojené království. Po registraci zůstávají údaje platné tři roky. Během této doby se následné přechody hranic zrychlí a vyžadují pouze otisky prstů nebo sken obličeje. Cestující, kteří odmítnou poskytnout biometrické údaje, nebudou do evropského prostoru vpuštěni.
Také Island nebo Švýcarsko
Aby se zabránilo podvodům, systém EES, který se postupně zaváděl od října loňského roku, je plně funkční ve 29 evropských zemích. Kromě členských států EU zahrnuje také Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Kypr a Irsko nejsou součástí systému.
Podle Komise je systém navržen tak, aby nahradil proces, který se dlouho považuje za zastaralý a nespolehlivý. Hlavní výhodou je podle úředníků přesnost.
Digitální záznamy usnadňují odhalování překročení povolené doby pobytu, podvodů s identitou a zneužívání bezvízového cestování. Tyto problémy bylo obtížnější sledovat pomocí fyzických razítek v pasech. Systém také poskytuje úřadům lepší nástroje pro identifikaci rizik, prevenci nelegální migrace a podporu vyšetřování závažných trestných činů a terorismu.
Odepření vstupu desítkám tisíc lidí
Během zaváděcí fáze byl již více než 24 000 osobám odepřen vstup z důvodu nedostatků, jako jsou propadlé nebo padělané doklady či nedostatečné odůvodnění cesty. Více než 600 osob systém odhalil jako potenciální bezpečnostní riziko.
Ochrana osobních údajů zůstává ústředním aspektem systému. Osobní údaje se budou uchovávat po dobu tří let od posledního zaznamenaného výstupu. Nebo až pět let v případech, kdy cestující neopustí schengenský prostor v povolené lhůtě. Údaje nelze sdílet s třetími stranami, s výjimkou zvláštních právních podmínek.
Mohlo by vás zajímat
Zákaz diskriminace
Podle Mezinárodní rady letišť (ACI) Schengenský hraniční kodex zakazuje diskriminaci osob na základě pohlaví, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
Pro další zjednodušení celého procesu zavedl evropský blok mobilní aplikaci Travel to Europe. Ta umožňuje cestujícím, aby si dopředu (až 72 hodin před příjezdem) zaregistrovali údaje z pasu a fotografii obličeje.
Aplikace je k dispozici při vstupu do Švédska a Portugalska. Brzy by se měla rozšířit i do dalších zemí, i když nenahradí povinné hraniční kontroly. „Používání aplikace je volitelné, ale může vám pomoci ušetřit čas a urychlit hraniční kontroly,“ uvádí se na webových stránkách Komise.
