Německá veřejnost prožila před pár dny šokující procitnutí do nové reality, která připomíná časy studené války. V tichosti schválený zákon totiž uvrhl miliony mužů do režimu, kdy o jejich dovolené či studiu v zahraničí rozhoduje armáda. Akce vyvolala reakci.
Proč se o povinnosti žádat o povolení k vycestování dozvěděli lidé až s tříměsíčním zpožděním a jakým způsobem chce nyní ministr obrany Boris Pistorius tento byrokratický kolos na poslední chvíli zastavit?
Past na muže v branném věku odhalena před pár dny
Německo od prvního ledna letošního roku zavedlo nový zákon o vojenské službě, jehož dopady pocítí každý muž ve věku od 17 do 45 let. Nejkontroverznější pasáž, která vyplula na povrch před nedávnem, nařizuje všem těmto osobám povinnost hlásit Bundeswehru jakýkoliv pobyt v zahraničí delší než tři měsíce. Bez výslovného souhlasu armády by se tak miliony mužů technicky staly narušiteli zákona, pokud by vyjeli na delší pracovní stáž, studijní pobyt nebo prodlouženou dovolenou.
Informace o tomto drsném režimu vyvolala okamžitou vlnu odporu na sociálních sítích i v řadách politické opozice. Lidé kritizují především fakt, že stát zavedl takto restriktivní opatření v době míru a bez předchozí širší veřejné diskuse. Muži, kteří dosud vnímali své právo na svobodný pohyb po Evropě i světě jako nezpochybnitelné, najednou zjistili, že k opuštění země na delší čas potřebují vojenské razítko.
Pistorius hasí požár automatickou vyhláškou
Ministr obrany Boris Pistorius na kritiku zareagoval okamžitě. Ještě tento týden hodlá podepsat výjimku, která má hrozící byrokratický chaos zastavit dříve, než se naplno rozběhne. „Ať už je jim 17 nebo 45 nebo něco mezi – všichni smí samozřejmě vycestovat a nepotřebují k tomu žádné povolení,“ prohlásil Pistorius pro agenturu DPA. Ministr chce předejít situaci, kdy by armádní úřady zahltily statisíce žádostí od běžných občanů.
Řešení spočívá v nové vyhlášce, podle které bude armáda povolení k vycestování považovat za automaticky vydané. Toto „plošné svolení“ má platit tak dlouho, dokud Německo oficiálně neobnoví povinnou vojenskou službu a zůstane u dobrovolného modelu. Pistorius tímto krokem fakticky zmrazuje represivní část zákona, která by jinak nutila muže k ponižujícímu papírování před každou delší cestou za hranice.
Cesta k nejsilnější armádě v Evropě a povinné dotazníky
Zavedení těchto přísných kontrolních mechanismů však není náhodné. Souvisí s ambiciózním plánem kancléře Friedricha Merze, který chce z Bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu na evropském kontinentu. Německo reaguje na bezpečnostní hrozby z Ruska a do roku 2029 plánuje zvýšit výdaje na obranu na rekordních 3,5 procenta HDP. Stát s 83 miliony obyvatel potřebuje mít dokonalý přehled o svých personálních rezervách.
Proto také od poloviny ledna dostávají osmnáctiletí muži do schránek odvodové dotazníky, jejichž vyplnění je povinné. Pro ženy zůstává tento proces na dobrovolné bázi. Cíle jsou neúprosné: Bundeswehr musí podle standardů NATO narůst ze současných 180 000 na 260 000 aktivních vojáků, přičemž dalších 200 000 lidí musí stát evidovat v rezervách.
Povinná vojna jako pojistka pro poslance
Přestože Pistorius nyní ulevuje cestovatelům, zákon o vojenské službě dává Spolkovému sněmu do rukou silný nástroj. Pokud se nepodaří naplnit stavy armády dobrovolníky, mohou poslanci kdykoliv odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. V takovém okamžiku by se automatické povolení k vycestování mohlo opět změnit v povinnost žádat o souhlas, aby stát neztratil kontrolu nad muži v branném věku.
Změna, kterou ministr tento týden schválí, tedy představuje důležité vítězství pro svobodu pohybu, ale celková vojenská mašinerie se nezastavuje. Německo dál buduje systém plošných odvodů a evidence, aby bylo připraveno na jakýkoliv konflikt. Pro miliony německých mužů však Pistoriův zásah znamená minimálně to, že si zatím mohou plánovat své životy v zahraničí bez nutnosti hlásit se u armádních odvodových komisí.
