Americký prezident Donald Trump označil dvoutýdenní příměří s Íránem za „naprosté a úplné vítězství“ Spojených států. Současně ale zůstává řada klíčových otázek nevyjasněná – zejména kolem íránského jaderného programu a režimu plavby v Hormuzském průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
„Naprosté a úplné vítězství. Stoprocentně. O tom není pochyb,“ uvedl Trump krátce po oznámení dohody. Zdůraznil také, že o íránský obohacený uran bude „dokonale postaráno“, jinak by na příměří nepřistoupil.
Příměří jako pauza na dohodu
Trump zároveň vysvětlil, že dvoutýdenní příměří má sloužit jako časové okno pro dosažení konečné dohody. Spojené státy podle něj souhlasily s přerušením úderů výměnou za konkrétní kroky Íránu. „Za předpokladu, že Íránská islámská republika souhlasí s úplným, okamžitým a bezpečným otevřením Hormuzského průlivu, souhlasím s pozastavením bombardování a útoků na dobu dvou týdnů,“ uvedl Trump.
Podle amerického prezidenta už USA splnily své vojenské cíle a nyní se blíží fáze vyjednávání o trvalejším řešení. Teherán zároveň předložil desetibodový návrh, který má být základem pro další jednání.
Oznámení přišlo poté, co Pákistán jako prostředník předložil návrh, který měl odvrátit další eskalaci. Ještě krátce předtím přitom Trump hrozil Íránu zničením „celé jedné civilizace“, pokud na dohodu nepřistoupí.
Klíčový bod: uran a role Číny
Osud íránského obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních bodů sporu. Právě snaha zabránit Teheránu získat jadernou zbraň byla deklarovaným cílem vojenských úderů, které Spojené státy a Izrael zahájily na konci února.
Trump zároveň připsal zásadní roli při dosažení dohody Číně. Podle něj to byl právě Peking, kdo pomohl přivést Írán k jednacímu stolu. Americký prezident má v květnu navštívit Čínu a jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem.
Mohlo by vás zajímat
Hormuzský průliv zůstává nejistý
Podmínkou příměří je otevření Hormuzského průlivu, který je klíčový pro globální energetické trhy. Právě jeho faktická blokáda v posledních týdnech vedla k růstu cen ropy a plynu.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že plavba bude umožněna pod dohledem íránské armády. Z jeho vyjádření ale není zřejmé, zda půjde o plně volný průjezd. Podle informací agentury AP by Írán společně s Ománem mohl od lodí vybírat poplatky, které by následně využil na poválečnou rekonstrukci.
Nejasnosti panují i kolem samotného návrhu dohody. Írán zveřejnil více verzí plánu, přičemž perská verze obsahuje zmínku o „souhlasu s obohacováním“, která v anglické verzi chybí.
Příměří neplatí pro Libanon
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael příměří podporuje, zároveň ale zdůraznil, že se nevztahuje na Libanon. Tam pokračují boje mezi izraelskou armádou a hnutím Hizballáh. Izrael reagoval rozsáhlými leteckými údery a pozemní operací na jihu Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví si konflikt dosud vyžádal přes 1500 obětí a tisíce zraněných.
Rozpor panuje i mezi aktéry příměří. Zatímco pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával, hovoří o příměří „všude“ v regionu, izraelská strana tuto interpretaci odmítá.
Trump slibuje „zlatý věk“ regionu
Trump příměří prezentuje jako začátek širší stabilizace regionu. Ve svém vyjádření na sociálních sítích uvedl, že Írán „už má dost“ a že Spojené státy pomohou zajistit provoz v Hormuzském průlivu i obnovu země.
Naznačil také ekonomický rozměr dohody. Podle něj může následovat „hodně pozitivních kroků“ a „velké peníze“, přičemž hovoří o potenciálním „zlatém věku Blízkého východu“.
Zda se příměří skutečně promění v dlouhodobější uklidnění situace, ale zůstává otevřené. Klíčové bude, jak se vyřeší otázky jaderného programu, kontroly strategického průlivu a pokračujících konfliktů v regionu.
