Lidé v Evropě čelí bezprecedentní krizi duševního zdraví. Psychické poruchy postihují každého šestého obyvatele EU a ekonomiku to stojí čtyři procenta HDP. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) přináší varovné důkazy o tom, že za nárůstem depresí, úzkostí i schizofrenie stojí znečištěné životní prostředí a vysoké hladiny hluku.
Evropa v posledním čtvrtstoletí zaznamenala rostoucí počet duševních poruch. Duševní onemocnění se nyní řadí mezi hlavní příčiny nemocí a úmrtí v celém bloku. Zatímco genetika, ekonomický stres, trauma a sociální faktory jsou hlavními faktory psychologických onemocnění a poruch, znečištění životního prostředí se stále častěji uznává jako přispívající faktor.
Prachové částice, hluk a deprese
Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí zdůraznila souvislost zvýšeného rizika výskytu depresí s dlouhodobou expozicí s jemnými prachovými částicemi (PM2,5) a oxidem dusičitým (NO2).
Přibývají také důkazy o tom, že i krátkodobé nárůsty znečištění mohou zhoršit příznaky schizofrenie. Znečištění ovzduší se rovněž spojuje se strukturálními a funkčními změnami mozku při jeho vývoji během těhotenství a v prvních letech života. Ačkoliv kauzalita není definitivně stanovena, stále více vědeckých studií ukazuje, že je znečištění ovzduší závažným problémem pro veřejné zdraví.
Zvýšené hladiny hluku vyvolávají podobné obavy. Hluk ze silniční dopravy se spojuje s malým, ale měřitelným zvýšením rizika deprese a úzkosti. Zatímco vyšší hladiny hluku ze železniční a letecké dopravy korelují se zvýšenou mírou sebevražd a prevalencí deprese.
Nebezpečné chemické látky
Dalšími zdravotními riziky pro duševní zdraví jsou podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nebezpečné chemické látky. Například prenatální nebo raný kontakt s olovem, pasivním kouřením a látkami narušujícími endokrinní systém, byl v řadě studií spojen s depresí, úzkostí a schizofrenií.
Rozsah krize duševního zdraví v Evropě ukazuje, proč je nezbytné řešit environmentální rizika. Bruselská exekutiva tvrdí, že duševní poruchy každoročně postihují zhruba každého šestého obyvatele Unie. Ekonomicky navíc stojí blok čtyři procenta HDP ročně na vyšších výdajích za zdravotní péči a poklesem produktivity práce. Sebevraždy jsou navíc v několika unijních zemích stále jednou z hlavních příčin předčasných úmrtí.
Mohlo by vás zajímat
Statisíce předčasných úmrtí
Evropská agentura pro životní prostředí odhadla, že stovky tisíc předčasných úmrtí v Evropě ročně lze připsat na vrub znečištění ovzduší. Přestože jsou souvislosti mezi znečištěním ovzduší a kardiovaskulárními a respiračními onemocněními dávno prokázány, nové studie spojují znečištění ovzduší také s rozšířením psychických onemocnění.
Vědci připouštějí, že k potvrzení přímé kauzality je zapotřebí dalších výzkumů a studií. Jejich dosavadní zjištění ale posilují argumenty pro snižování znečištění ovzduší v rámci akčního plánu EU pro nulové znečištění. Jeho cílem je snížení předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší alespoň o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 2005.
Kromě snižování emisí a přísnějších kontrol chemických látek by Evropané měli mít snazší přístup k aktivitám v přírodě. To může poskytnout nákladově dostupné řešení pro posílení duševní odolnosti v celé Evropě.
