Jak se bude v příštích letech a desetiletích vyvíjet energetika? Z čeho budeme vyrábět elektřinu a kolik bude stát? Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce místo dlouhých koncepcí představovat vždy na konci roku stručný energetický plán, který bude reagovat na aktuální vývoj na trhu.
Ekonomický deník dále v rozhovoru s Karlem Havlíčkem probral situaci okolo notifikace nových jaderných a plynových elektráren u Evropské komise, nezdravou závislost investic do energetiky na dotacích či záměr vlády zvýšit podíl v ČEZ na sto procent. „Jestliže stát přejímá veškeré riziko včetně garantované ceny, nebo to celé zafinancuje, tak by měl být stoprocentním vlastníkem,“ řekl Havlíček.
Druhou část rozhovoru, která se bude věnovat oblasti průmyslu a zahraničních investic, přinese Ekonomický deník v příštích dnech.
Mezi priority vlády patří záměr dostat ČEZ pod stoprocentní státní kontrolu. Co říkáte na argument, že stačí, když stát převezme dceřiné společnosti zaměřené na stavbu jaderných elektráren Dukovany 2 a Temelín 2? A že zmenšený ČEZ může zůstat na burze?
Stát získává absolutní kontrolu nad investicemi v energetice, přenáší na sebe veškerá rizika a kontroluje cenu. A já se pak logisticky ptám, tak kde je ten trh, v čem spočívá? Proč má stát na sebe přebírat rizika a nemít z toho sto procent zisku? Nejdůležitější je to, že stát musí dělat celou řadu kroků, které posílí energetickou bezpečnost, ale z kterých nebudou nadšeni minoritní akcionáři. Není to jen jaderná energetika, ale také třeba zajištění dlouhodobých dodávek plynu. V případě Skupiny ČEZ nám jde hlavně o výrobu.
Řada analytiků se snaží číst mezi řádky, co znamená tato věta. Tedy že stát chce mít pod kontrolou hlavně výrobu elektřiny. Znamená to, že je následně možné prodat prostřednictvím burzy vedlejší aktivity, hlavně tedy stabilně ziskové distribuční sítě? A tím získat finance na odkup akcií ČEZ?
To nemůžu komentovat, protože je to cenotvorná informace. My v zásadě stále jenom říkáme, že se do toho projektu chceme pustit, byť si uvědomujeme jeho náročnost. Současně říkáme, že hlavním důvodem není cena energie, jak se nám někteří snaží podsouvat. Výrobu v ČEZ stát potřebuje mít pod kontrolou hlavně kvůli investicím. Protože jinak nás bude čekat to, že budeme neustále ČEZ ukrajovat jako salám kvůli elektrárně Dukovany 2, Temelínu 2, malým modulárním reaktorům a tak dále. A druhá věc – jestliže stát přejímá veškeré riziko včetně garantované ceny, nebo to celé zafinancuje, tak kde je riziko těch ostatních akcionářů?
Koncepce energetiky není mantra
Našel jste po příchodu na ministerstvo hotový návrh státní energetické koncepce, kterou zde měl zanechat váš předchůdce? Jste s tím dokumentem spokojen, nebo jej přepracujete?
Nedělejme ze státní energetické koncepce mantru. Podle mého názoru stačí jednoduchý dokument na několika stránkách, který budeme každý rok aktualizovat s ohledem na to, jak se bude vyvíjet situace na energetickém trhu. Takže já tady neslibuji, že budeme vydávat jednou za pět let státní energetickou koncepci, to je v současné turbulentní době úplně k ničemu. Místo toho si každý rok upřesněme plán energetických zdrojů, investic a vše, co je s tím spojené. Takový plán předložím vždy na konci každého roku.
Takže první energetický plán představíte koncem letošního roku?
Ano, koncem letošního roku. Jde o to, abychom se podívali férově na to, jak to bude v nejbližších letech, třeba v horizontu 15 let, s výhledem jaderné energetiky, plynových elektráren, s útlumem uhlí, s obnovitelnými zdroji a tak dále. Uděláme tedy jakousi energetickou zprávu o stavu země.
Dnes už je prakticky jisté, že dva jaderné bloky v Dukovanech nebudou stačit. Dalším krokem tedy bude schválení stavby třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. Využije vláda opční smlouvu s korejskou KHNP, nebo dáte šanci i jiným zájemcům?
Pokud vláda rozhodne kladně, v smyslu pokračování stavby nových bloků Temelína, tak využijeme opci. Nicméně, pokud bude chtít někdo předložit ještě další nabídku, a vypadá to, že jediným, kdo by ji možná chtěl předložit, jsou Francouzi, tak my jim bránit nebudeme. Jakožto správný hospodář musíme získat nejlepší možnou cenu a kvalitu s podmínkami, mezi něž patří zapojení českého průmyslu.
Jak to vypadá se zapojením českého průmyslu do stavby nových jaderných bloků? Jsou české podniky v potřebné kondici na takovou výzvu?
Já musím říct, že když jezdím po světě, tak vidím, že vůči českému energetickému průmyslu je ve světě respekt. Třeba nedávno jsem měl setkání s německou ministryní hospodářství Katherinou Reiche, která s respektem, fakt s respektem, hovořila o české energetické škole. Říkala, že máme dobře poskládané investice, že máme vyvážený mix energetických zdrojů, ale hlavně, že na německém trhu působí české firmy, které jsou fakt dobré. Takže umíme budovat jaderné zdroje, umíme budovat i jiné zdroje a máme na to inženýrské zázemí, dodavatelské zázemí, máme na to i investorské zázemí. ČEZ i ostatní energetické firmy jsou v dobré kondici, což je také důležité.
Čekání na razítko od Komise
Nemůže se tento příběh zadrhnout na notifikaci podpory nových jaderných bloků v Dukovanech ze strany Evropské komise? Máte aktuální zprávy, jak to s notifikací vypadá?
S Komisí jednáme průběžně, nemyslím si, že by se to na něčem zadrhlo. Chápu, že teď je situace trošku nervóznější s ohledem na vztah mezi francouzskou EDF a korejskou společností KHNP. Snažil jsem se komisaři Stéphanu Séjournému vysvětlit, že kdybychom my byli u vlády v době rozhodnutí o zakázce, tak bychom nemohli rozhodnout jinak. Já jsem viděl nabídky předložené Francouzi i Korejci a objektivně musím říct, že ta korejská byla lepší. Druhá věc je, jak se s nimi komunikovalo. Prostě jim vadí nejenom to, že jsou vyřazeni, ale vadí jim způsob komunikace za minulé vlády.
Jak moc se tedy notifikace protáhne?
Myslím si, že notifikace není ohrožena, jde to standardní cestou. Jenom si nemyslím, že to bude hotové na konci tohoto roku, jak byly první signály. Osobně si myslím, že to bude spíš v první polovině dalšího roku. Ale to nijak nebrzdí časový harmonogram příprav na stavbu nových bloků. Financování je v mezidobí zajištěno za komerčních podmínek.
S notifikací státní podpory plynových elektráren u Evropské komise to vypadá nadějněji, aspoň dle vašich nedávných vyjádření.
Děláme všechno pro to, aby to mohlo být schválené do konce června. Od začátku října bychom mohli začít soutěžit nové zdroje. Co se týká rozsahu, myslím si, že by to nemělo být daleko od 4, nebo 5 gigawattů.
Jste známým odpůrcem ekonomiky založené na dotacích. Není to smutný příběh, že investoři v energetice nepostaví – s výjimkou bateriových úložišť – skoro nic bez státních dotací a garancí?
Zásadní premisa by měla být, že já přece buduji elektrárny ne proto, že dostávám dotace, ale proto, že se mi to v nějaké fáze vyplatí. Tedy že investor vydělá na prodeji elektřiny, anebo v rámci podniku nebo domácnosti vydělám na tom, že budu mít vlastní zdroj energie. Chápu jinou věc, že na to nemusí mít investor peníze, a pak si myslím, že stát má do toho vstoupit tím, že peníze půjčí za nízkou úrokovou sazbu. Ale nemůžeme dál všechno dotovat, státní rozpočet není nafukovací.
