Bruselská exekutiva oznámila, že na podporu devíti zemí evropského bloku vydá 28 miliard eur. To je v přepočtu přes 680 miliard korun. Na dotace a výhodné úvěry má nárok devítka zemí, která leží v blízkosti Ukrajiny nebo Ruska. Česko do tohoto seznamu ale nepatří.
Invaze Kremlu na Ukrajinu v únoru 2022 zasáhla nejvíce státy evropské sedmadvacítky, které mají společné hranice s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou. Došlo ke zhroucení přeshraničního obchodu, zastavily se investice a místní realitní trhy hlásí propad cen.
Devítka zemí se podle unijní exekutivy musí vypořádat také s hybridními útoky Ruska, dezinformacemi a sabotážemi. Peníze navíc jim mají pomoci tyto výzvy překonat.
Bez Česka
Mezi země, které mají dostat ze společné unijní kasy odškodnění, patří Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko.
I když Česko patří mezi země, které na počet obyvatel přijalo z celé Evropské unie nejvíce ukrajinských uprchlíků (36 na tisíc obyvatel), do tohoto seznamu nepatří. Po rozpadu Československa totiž už se zeměmi bývalého Světského svazu nesousedí.
Obrana a soudržnost
Země, které sousedí s Ukrajinou, Běloruskem nebo Ruskem, musí navíc podle Evropské unie ve velké míře čelit odchodu mladých a vzdělaných lidí dále na Západ, kde ozvěny války nejsou tolik slyšet. Pro východoevropské ekonomiky to znamená větší zátěž na systémy zdravotnictví, školství i výrobu.
Evropský komisař pro soudržnost Raffaele Fitto uvedl, že východní hranice unijních zemí jsou zároveň hranicemi celého evropského bloku, které musí Evropané chránit. Také regiony, ležící v blízkosti Ukrajiny nebo Ruska, mají zůstat dobrým místem pro život a práci. Posilování regionů na východní straně evropského bloku je podle něj strategickou investicí do bezpečnosti, stability, soudržnosti a konkurenceschopnosti celé Evropy.
Mohlo by vás zajímat
Hlavním finančním lákadlem pro pomoc vybraným zemím je EastInvest Facility. Jedná se o úvěrový nástroj, který má rozdělit 28 miliard eur (680,4 miliardy korun) do konce roku 2027. Peníze začne rozdělovat skupina Evropské investiční banky, Světové banky a národních podpůrných bank.
Velký důraz se klade na podporu obranných a bezpečnostních opatření. Jedná se například o podporu evropské iniciativy boje proti dronům a programy pro protivzdušnou obranu a vesmírný štít. Dotace mají směřovat i do infrastruktury, jež může být zásadní i pro vojenské využití – silnice, železnice a přístavy. Komise tvrdí, že je vojenská mobilita zároveň ekonomickou nutností.
Energetické a digitální koridory
Významnou roli hraje také energetické propojení se zbytkem Evropy. Pobaltské státy synchronizují své sítě s kontinentální Evropou. Podporu má získat seversko-baltský vodíkový koridor pro zelený plyn. Digitální koridory pro přenos dat vyrostou podél železničních kolejí, aby zaručily odolná optická spojení.
Samotná ekonomická podpora ale nevyřeší vylidňování. Brusel proto navrhuje vytvořit databázi expertů, ve které si mohou starostové a obchodní komory vyměňovat tipy na zvyšování odolnosti a nabídky vzdělávání a zaměstnání pro mladé lidi. Program má také za cíl tlumit dopady ruské propagandy.
