Vládní poslanci v úterý na sněmovním výboru pro obranu podpořili rozpočet ministerstva obrany, který pro letošní rok počítá s částkou 154,79 miliardy korun. Přestože úřad dostal o jednadvacet miliard méně, než původně plánoval kabinet Petra Fialy (ODS). Ministr Jaromír Zůna (za SPD) i zástupci vládní koalice považují výsledek za funkční základ pro další modernizaci armády. Avšak otázkou zůstává, jak se Severoatlantická aliance postaví k výdajům na nepřímé investice, které tvoří podstatnou část českého závazku.
Původní vládní záměr pro ministerstvo obrany vyčleňoval 175,79 miliardy korun. Nakonec však muselo ustoupit k úspornější variantě. Ministr obrany Jaromír Zůna ji označil za racionální kompromis. „Je to určitě nepříjemnost, protože chybí peníze na další rozvoj, ale v zásadě všechno kontinuálně běží,“ uvedl Zůna před poslanci. Podle jeho slov strategický kurz země zůstává pevný a výhledy na další roky deklarují jasný budoucí směr rozvoje.
Sněmovní výbor pro obranu dolní komoře doporučil osekaný rozpočet schválit hlasy osmi koaličních poslanců. Čtyři zástupci opozice hlasovali proti tomuto návrhu.
Budoucí výhledy a pochybnosti o rezervách
Zatímco letošní rok charakterizují úspory, výhledy na roky 2027 a 2028 slibují skokový nárůst financí. Příští rok by měl rozpočet obrany dosáhnout 215,3 miliardy korun a v roce 2028 až 238,2 miliardy korun. Ministr Zůna však tlumil přílišný optimismus připomínkou, že tato čísla představují data z ministerstva financí a hlavní politická debata o těchto sumách resort teprve čeká. „Předpokládám, že zásadní diskuse bude při přípravě rozpočtu na rok 2027,“ reagoval ministr na dotazy poslanců.
Kriticky se k absenci finančních rezerv vyjádřila bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní v aktuálním plánu chybí rezerva, která by vykryla případné výkyvy hrubého domácího produktu. „Už nyní je jasné, že obranné výdaje za letošní rok nedosáhnou dvou procent HDP,“ upozornila Černochová během jednání výboru. Podobné výhrady měl také předseda výboru Josef Flek (STAN).
Jana Černochová se pak společně s místopředsedou výboru Jiřím Horákem (KDU-ČSL) dotazovali, jestli panuje v koalici shoda na nárůstu výdajů na obranu v dalších letech. Příští rok by totiž podle výhledu měla obrana dostat o zhruba 60 miliard korun více než letos. Ministr Zůna odvětil, že i v programovém prohlášení vlády je vybudování silné armády, která má za úkol odstrašit nepřítele.
Mohlo by vás zajímat
Uzná nám NATO „nevojenské“ miliardy?
Jedno z klíčových témat se probíralo také mimo hlavní jednací sál. Místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO) s novináři na chodbě před výborem hovořil o tom, jak se k českým číslům postaví Severoatlantická aliance. Obavy panují hlavně ohledně nepřímých investic do obrany, tedy například rekonstrukcí dálnic či kybernetické bezpečnosti. Celkové obranné výdaje mají letos činit zhruba 185 miliard korun, což odpovídá 2,07 % HDP. Problém však spočívá v tom, že plných 30 miliard korun pochází z jiných kapitol než z přímého rozpočtu obrany.
„Nalejme si čistého vína, kolik z toho nám NATO reálně uzná?“ řekl Růžička. Podle něj zůstává otázkou, zda spojenci započítají investice do civilní infrastruktury či kybernetiky v takovém rozsahu, aby Česko papírově splnilo svůj slíbený dvouprocentní závazek.
Navázal tak na otázky, které padaly už minulý týden při schvalování rámců rozpočtu na plénu Poslanecké sněmovny a na rozpočtovém výboru. „Považuji za krajně nerealistické až vyloučené, že by tyto výdaje byly uznány podle metodiky NATO jako obranné,“ řekl k tomu poslancům předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Definitivně jasno podle něj Česko bude mít až zhruba v polovině příštího roku.
Investice do F-35 a tanků Leopard pokračují
Jaromír Zůna s vrchním ředitelem ekonomické sekce ministerstva obrany Richardem Vítkem označili rozpočet úřadu za výrazně proinvestiční. Na investice je vyčleněno 56,2 miliardy korun, což tvoří 36,3 % z rozpočtu. Přes 13 miliard půjde na průběžné financování strategických projektů armády, mezi které patří nákup letounů F-35 nebo tanků Leopard.
Z dalších kapitol návrhu rozpočtu vyplývá toto konkrétní rozdělení:
- 117 miliard korun zajistí samotné fungování a obranu ČR silami armády.
- 17,9 miliardy korun směřuje na vytváření a rozvoj systému obrany státu.
- 8 miliard korun stojí zajištění strategického zpravodajství.
- 1,4 miliardy korun připadne na podporu prezidenta republiky v roli vrchního velitele.
Snížení rozpočtu zasáhlo také Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který má letos hospodařit se 453,83 milionu korun. „Na rozdíl jsme reagovali rozfázováním některých projektů na delší čas,“ vysvětlili zástupci úřadu na výboru. Rozpočet NBÚ nakonec podpořilo 12 ze 13 přítomných poslanců.
Je to nezodpovědné, říká prezident
Prezident Petr Pavel považuje snižování výdajů na obranu v současné době za nezodpovědné. Pavel předpokládá, že bude mít možnost si o tom promluvit s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO).
„Pokud by rozpočet zůstal takový, jak je nyní navržený, byli bychom jednou z mála zemí s opačným trendem. To by Českou republiku znevýhodnilo v očích spojenců i Ukrajiny,“ řekl Pavel.
„Různí američtí prezidenti opakovaně říkají totéž a to, že Evropané by se měli postavit na vlastní nohy, protože američtí daňoví poplatníci nemohou platit za jejich bezpečnost. A to se týká i České republiky,“ pokračoval Pavel.
Pokud Česko chce mít dobré vztahy se Spojenými státy bez ohledu na to, kdo je právě prezidentem, musí podle českého prezidenta brát otázky bezpečnosti vážně. Zdůraznil, že američtí daňoví poplatníci nemohou platit za bezpečnost Evropy. Loni v červnu se státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 % HDP a dalších 1,5 % HDP budou tvořit související nevojenské investice. Česko by to mělo respektovat.
