Evropská unie zvolila pro první zasedání kontroverzní Rady míru Donalda Trumpa strategii „ani nahá, ani oblečená“. Přestože Brusel oficiální členství v nové organizaci odmítá, komisařka Dubravka Šuicová se jednání zúčastní v roli pozorovatelky. Stejný přístup zvolilo i Česko. Do USA posílá ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé).
Zatímco Maďarsko a Bulharsko se staly řádnými členy Rady míru, většina unijního bloku sleduje Trumpův projekt za miliardy dolarů s neskrývanou skepsí. Mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier zdůraznil, že účast Dubravky Šuicové na čtvrtečním zasedání Rady míru je motivována výhradně zájmem unie o udržení příměří v Gaze.
„Evropská komise se nestane členem Rady pro mír. Účastníme se tohoto zasedání v rámci našeho dlouhodobého závazku k provádění příměří v Gaze a také proto, abychom se zapojili do mezinárodních snah o podporu rekonstrukce a poválečné obnovy v Gaze,“ vysvětlil Mercier. Evropská unie je největším dárcem humanitární pomoci palestinskému lidu. Od října 2023 EU poskytla Palestincům pomoc ve výši 1,65 miliardy eur (40 miliard korun).
Zúčastnit se má podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Má plnit rovněž roli pozorovatele. „Ano, je to po dohodě se mnou. Budeme tam v roli pozorovatele jako například Itálie,“ uvedl český premiér.
Miliarda dolarů jako členský poplatek
Postoj Evropské komise zůstává ke kontroverznímu projektu amerického šéfa Bílého domu stejný: Nemáme zájem o členství. Kritici Trumpa vnímají jeho iniciativu jako komerční projekt, který má na prvním místě sloužit americkým zájmům. Někteří jej vnímají jako konkurenci k Organizaci spojených národů.
Trump oznámil vznik Rady míru v září 2025. Zakládací listinu podepsalo 27 států. Původně měla být orgánem pověřeným dohledem nad mírovým plánem pro Gazu. Nově by se měla zaměřit na řešení válečných konfliktů po celém světě. Účastnické země, které chtějí získat stálé členství, mají zaplatit nejméně po roce fungování jednu miliardu dolarů (21 miliard korun).
Mohlo by vás zajímat
K zakládajícím členům, kteří dokument podepsali, patří mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. K Trumpovu projektu se připojily Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Ze zemí EU Maďarsko a Bulharsko. Jako pozorovatel se chce připojit i Itálie. Česko by mohlo kopírovat přístup Říma.
Nenechme zůstat na vedlejší koleji
Ministři zahraničních věcí členských států EU se mají příští týden v Bruselu setkat a diskutovat o tom, jak se k Radě pro mír postaví. Zúčastnit se má také bulharský diplomat a bývalý ministr zahraničí a obrany Nikolaj Mladenov, kterého Trump jmenoval do čela Rady míru. Trump Mladenova také pověřil vedením mírového jednání o Pásmu Gazy.
Bruselská exekutiva se obává, že by mohla být odsunuta na druhou kolej, pokud by první setkání Rady míru úplně ignorovala.
