Motoristé sobě přišli s novým kandidátem na ministra životního prostředí. Jde o poslance této strany Igora Červeného. Otevírá se tím cesta k ukončení faktického bezvládí na ministerstvu, které trvá už dva měsíce. Samotný resort tím značně trpí a ve hře je i plíživá „kanibalizace“ jeho agendy ze strany jiných ministerstev.
Původně chtěli Motoristé na ministerský post protlačit Filipa Turka, jeho jméno však narazilo na tuhý odpor prezidenta Petra Pavla. Funkci ministra životního prostředí proto dočasně vykonával vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka. Jak Ekonomickému deníku potvrdily dva dobře informované zdroje, Macinka na vedení oboru životního prostředí neměl moc času. Úřadoval zde pouze jeden den v týdnu – v pátek.
Pět spoluvládců
Výsledkem bylo bezvládí. Ministerstvo po dobu nepřítomnosti ministra řídili političtí náměstci Pavel Vlček (za Motoristy), Vladislav Smrž (ANO) a Martin Weiss (SPD) a také vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Jaromír Wasserbauer s vládním pověřencem pro Green Deal Filipem Turkem. Jenže podle oslovených zdrojů tito vedoucí pracovníci občas vydávali protichůdné pokyny, což chaos na ministerstvu jen zvyšovalo.
Oslabení ministerstva dokládá i fakt, že od nástupu vlády premiéra Andreje Babiše v polovině prosince předložil resort životního prostředí pouze jeden jediný legislativní návrh. Tedy aspoň podle informací ve vládní legislativní databázi VeKLEP. Jedná se o novelu zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, což je transpozice evropské směrnice o průmyslových emisích z dubna 2024.
Havlíček chce mít energetiku pod sebou
Jiná ministerstva se mezitím chystají ukořistit část kompetencí, které tradičně spadaly pod ministerstvo životního prostředí (MŽP). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se v lednu nechal slyšet, že chce převést agendu v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Cílem je, aby oblast energetiky byla zcela v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. Podobné touhy přiživit se na úkor oslabeného MŽP údajně mají i další ministerstva.
Do gesce MŽP dnes spadá třeba politicky citlivé téma stanovení akceleračních zón, v nichž mohou větrné a solární elektrárny rychleji získat stavební povolení. Podle zdrojů Ekonomického deníku se zde Macinka a Turek příliš nevyznamenali. Pracovní verzi návrhu zřejmě považovali za výslednou podobu a spustili kampaň proti větrné energetice. Akcelerační zóny přitom ještě nebyly vytyčeny, mělo se tak stát až po vyhodnocení všech námitek v druhé polovině roku či později.
Systematizace a propouštění
Skeptický postoj Motoristů k ekologické agendě se projevil také v personálních změnách na ministerstvu. Důkazem může být zrušení samostatné sekce ochrany klimatu na přelomu prosince a ledna. Bývalý vrchní ředitel této sekce Petr Holub z ministerstva odchází. Na odchodu, ať už dobrovolném nebo vynuceném, jsou také další zkušení úředníci. Spekuluje se o další systematizaci, tedy organizačních změnách a propouštění, k počátku dubna, případně v polovině roku.
Na druhou stranu může být jisté zkrocení ministerstva přínosné. Někteří úředníci MŽP v minulosti prosazovali regulaci, která šla nad rámec požadavků evropské legislativy. Příkladem může být loňský návrh zavést ve velkých solárních elektrárnách až 50metrové volné koridory. Tento kontroverzní návrh, pro který se vžilo označení „průchody pro slony“, narazil na odpor firem z oboru zelené energetiky a nebyl do navrhované vyhlášky o požadavcích na výstavbu nakonec zařazen.
