Severoatlantická aliance prochází největší transformací za poslední dekády. Washington dává jasně najevo, že éra závislosti Evropy na USA končí. Zatímco americký ministr obrany Pete Hegseth do Bruselu vůbec nedorazil, v zákulisí už padlo rozhodnutí o možném předání klíčových vojenských velitelství evropským spojencům. Znamená absence špiček americké administrativy ústup ze slávy, nebo jen tvrdý apel na vyšší výdaje? Jednání se účastnil poprvé i český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Spojené státy americké vítají aktuální snahy evropských členů NATO převzít větší díl odpovědnosti v rámci aliance. Elbridge Colby, třetí nejvýše postavený úředník Pentagonu, to potvrdil před čtvrtečním setkáním ministrů obrany v Bruselu. Podle něj tyto kroky vytvářejí silný základ pro fungování takzvaného „NATO 3.0“, které bude stát na partnerství místo dosavadní jednostranné závislosti. Aliance se podle Colbyho vrací ke svému původnímu účelu, kterým je společná obrana a odstrašování. „Velmi silný základ pro společnou partnerskou spolupráci v rámci NATO 3.0, které bude založeno na partnerství spíše než na závislosti,“ prohlásil doslova Colby.
Pozornost v Bruselu však vzbudila nečekaná absence amerického ministra obrany Petea Hegsetha. Důvod jeho neúčasti nikdo nezveřejnil, což někteří diplomaté v centrále NATO interpretují jako signál, že Washington nyní přikládá alianci nižší důležitost než v minulosti. Nejde přitom o ojedinělý jev; na prosincovém setkání ministrů zahraničí chyběl i Marco Rubio.
Konec amerického monopolu na velení
Generální tajemník NATO Mark Rutte potvrdil, že Spojené státy se v budoucnu musí více soustředit na situaci v Pacifiku a Indo-pacifické oblasti. Proto je naprosto klíčové, aby Evropa a Kanada převzaly více úkolů. Tento proces již fakticky běží. Aliance oznámila, že několik vysokých velitelských pozic postupně přejde z rukou USA do rukou evropských spojenců:
- Velká Británie převezme velení nad Společným velitelstvím sil Norfolk v USA (stát Virginie).
- Itálie se stane hlavou Společného velitelství sil v Neapoli.
- Německo a Polsko se budou střídat ve vedení Společného velitelství sil v nizozemském Brunssumu.
Tyto změny aliance zavede postupně v nadcházejících letech. NATO však důrazně připomíná, že tento krok neznamená odchod USA z aliance. Washington zůstává oddaný systému velení a řízení NATO a nadále si ponechá například klíčový post vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR).
Trumpův tlak nese miliardy eur
Podle Marka Rutteho celá americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa vytrvale naléhá na evropské a kanadské spojence, aby v oblasti obrany výrazně přidali. A čísla ukazují, že tento tlak funguje. „Miliardy přicházejí,“ prohlásil Rutte s odkazem na rekordní zbrojní výdaje členských zemí. Jako konkrétní příklad uvedl Německo, které v roce 2029 plánuje utratit za obranu 152 miliard eur. To představuje přesný dvojnásobek částky, kterou Berlín vynaložil v roce 2021.
NATO v oficiálním prohlášení uvádí, že tyto dohody tvoří součást posunu směrem ke spravedlivějšímu rozdělení odpovědnosti. Podle vysokého diplomata NATO by se však úpravy v nejbližší době neměly týkat ničeho dramatického nad rámec již oznámených změn. Washington trvá na tom, že zůstává pevnou součástí velitelských struktur, i když se jeho strategické těžiště postupně přesouvá k asijským břehům.
Mohlo by vás zajímat
Arktida jako nová priorita a uklidnění Trumpa
Kromě reorganizace velení Aliance spustila zásadní operaci na severu s názvem Arctic Sentry. Tato iniciativa má pod společnou operační strategii sjednotit aktivity všech 32 členských států v arktické oblasti. Prakticky to znamená propojení dánského cvičení Arctic Endurance v Grónsku a rozsáhlých norských manévrů Cold Response, kam se právě nyní sjíždějí vojáci z celého bloku.
Spuštění této „Arktické stráže“ představuje přímou reakci na požadavky Donalda Trumpa. Jeho dřívější ostrá rétorika o možném násilném převzetí Grónska vyvolala v NATO hlubokou krizi. Společný postup v Arktidě má amerického prezidenta ujistit, že Evropané berou bezpečnost regionu i ochranu nerostného bohatství vážně, a tím odvrátit hrozbu rozpadu spojenectví.
Ukrajina: Priorita číslo jedna v mrazivém sevření
I přes rostoucí pozornost věnovanou Arktidě ministři zdůrazňují, že absolutní prioritou zůstává Ukrajina. Ta čelí brutálnímu ruskému ostřelování civilní infrastruktury, které uprostřed mrazů odřízlo miliony lidí od tepla a elektřiny. Islandská ministryně obrany Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir varovala, že Aliance nesmí polevit v pozornosti věnované východnímu křídlu, protože Ukrajinci „bojují za svobodu a suverenitu celé Evropy.“
Podobně se vyjádřil i finský ministr Antti Häkkänen, který vyzval k maximálnímu tlaku na Vladimira Putina. Estonský ministr Hanno Pevkur pak dodal, že Rusko musí cítit tlak nejen na bojišti, ale i v ekonomice a celé společnosti.
Evropské nákupy amerických zbraní přes program PURL
Klíčovým nástrojem pomoci se stal program PURL (Prioritised Ukraine Requirements List). Jde o mechanismus, kdy evropští spojenci za vlastní peníze nakupují americké zbraně přímo ze zásob USA, aby je následně poslali Kyjevu. Tímto způsobem spojenci obcházejí zastavení přímých amerických darů Ukrajině.
- Německo hodlá tento seznam využít zejména pro financování systémů protivzdušné obrany. Ministr Boris Pistorius označil ruské útoky za „terorismus proti civilistům“.
- Švédsko připravuje již třetí balík pomoci v rámci PURL, přičemž v předchozích dvou již přispělo částkou přes 325 milionů dolarů.
- Velká Británie ve středu potvrdila svůj příspěvek ve výši 205 milionů dolarů.
Generální tajemník Mark Rutte uzavřel debatu s tím, že NATO je dostatečně silné na to, aby zvládlo obojí – bránit každý palec svého území v Arktidě i nadále masivně podporovat Ukrajinu. Naproti tomu zástupce Pentagonu Elbridge Colby se ve svém projevu k médiím o Ukrajině ani o východním křídle vůbec nezmínil.
