Polská politická scéna zažívá zemětřesení. Zatímco Rada Evropské unie již oficiálně schválila cestu k obří unijní půjčce ve výši 43,7 miliardy eur z programu SAFE, prezident Karol Nawrocki bije na poplach. Proč hlava státu pochybuje o největší investici v dějinách země? A jak je možné, že Varšava už má peníze na dosah, zatímco Česká republika zatím zůstává na vedlejší koleji?
Polsko se stalo hlavním vítězem unijního programu SAFE, ze kterého mají půjčky zabezpečit smysluplnou a efektivní obranu kontinentu. Rada EU již potvrdila prováděcí rozhodnutí, která umožní Varšavě čerpat astronomických 43,7 miliardy eur (přes bilion korun) na modernizaci armády. Vláda Donalda Tuska proto připravila prováděcí zákon a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz očekává první peníze v březnu. Jenže v cestě nyní stojí prezident Karol Nawrocki, který odmítá zákon podepsat bez hloubkové kontroly.
„Poláci nedostali o programu SAFE úplné informace,“ prohlásil prezident při zahájení Rady národní bezpečnosti. Nawrocki varuje, že se nejedná o dar, ale o gigantický dluh, který bude polský stát splácet 45 let. Podle něj tento závazek skrytě zatíží národní suverenitu na generace dopředu.
Proč Polsko peníze má a Babišova vláda ne?
Pohled přes hranice ukazuje pro Prahu nepříliš lichotivý obrázek. Zatímco polský plán již prošel sítem Rady EU, Česká republika v seznamu schválených zemí stále chybí. Český aspekt celého programu SAFE provází série manažerských selhání a politických zvratů.
S nástupem kabinetu Andreje Babiše (ANO) došlo k zásadnímu posunu. Nová vláda zaslala Evropské komisi v lednu dopis s úpravami projektů, čímž se celý proces zdržel. Podle unijních zdrojů se navíc objevily nesrovnalosti v celkové částce, o kterou Praha žádá – ta se totiž liší od původně avizované sumy.
Ministerstvo obrany už potvrdilo, že důvodem zpoždění je úprava priorit související s nástupem nové vlády. Kabinet chce, aby skladba prostředků lépe odpovídala jeho vizím, což zahrnuje například větší důraz na dopravní infrastrukturu, konkrétně na dálnici D11. Ministerstvo zdůrazňuje, že s Komisí vede intenzivní dialog a unijní exekutiva o změnách průběžně ví.
Mohlo by vás zajímat
Prezidentská kontrola versus vládní euforie
Polský prezident Nawrocki vidí v programu SAFE podobná rizika, jaká nyní vyplouvají na povrch v Česku – nejasnost a politickou podmíněnost. Žádá proto vládu o odtajnění a podrobné prověření seznamu 139 projektů. „Chci znát skutečné náklady a vědět, zda peníze neslouží jen k nákupům u západních koncernů na úkor domácího průmyslu,“ naznačil prezident.
Vláda však pochybnosti mírní. Premiér Donald Tusk zdůrazňuje, že půjčky v rámci SAFE nabízejí bezkonkurenční úrok do 3 %. Pro Polsko je to šance na masivní a rychlé vyzbrojení, zatímco v Česku hrozí, že kvůli administrativním průtahům a změnám v prioritách bude muset armáda své nákupy odložit.
Gaza, Trump a ruská stopa
Kromě peněz otřásly polskou Radou národní bezpečnosti i další kauzy. Prezident Nawrocki kritizoval vládu za blokování jeho účasti v Radě míru, novém orgánu Donalda Trumpa pro řešení situace v Gaze.
Navíc se na přetřes dostaly kontakty maršálka Sejmu Włodzimierze Czarzasteho s ruskou podnikatelkou Světlanou Čestnych. Nawrocki varoval, že v době hybridní války nesmí nad druhým nejvyšším ústavním činitelem viset stín pochybností o vazbách na struktury spojené s ruským státem.
