Stávka ve slovenském Volkswagenu ukazuje, že trh práce ve střední Evropě jede na maximum. Vyjednávací pozice zaměstnanců se v posledních třech letech výrazně zlepšila – jak Česko, tak Slovensko mají nezaměstnanost na historických minimech (podle metodiky Eurostatu) a zaměstnavatelé jednoduše častokrát nemají z čeho brát.
Po delší době tak přichází – slovy guvernéra Jiřího Rusnoka – ideální doba pro to, abychom se přiblížili mzdové úrovni eurozóny. Porovnání mzdové dynamiky pro nás v posledních pěti letech totiž nevycházelo totiž vůbec dobře. Mzdy v průmyslu se v Česku pohybují zhruba na úrovních z roku 2012 (okolo 7 EUR/hodinu, podle Eurostatu), zatímco v Německu vzrostly ze zhruba 27 na 30 euro na hodinu. České průmyslové mzdy tak byly na konci roku 2016 oproti Německu nižší než třetinové.
Druhým dechem je však třeba dodat, že se situace od roku 2014 vylepšuje a značnou roli v případě Česka (na rozdíl od Slovenska) sehrály intervence ČNB. Ty načas snížily relativní náklady na českou práci. V roce 2017 by už dohánění mzdové úrovně měla znovu pomáhat i posilující česká koruna. Koruna je přitom v Česku tradičnějším kanálem, prostřednictvím kterého se ekonomika v “dobrých časech” snaží dohánět mzdovou a cenovou úroveň západních zemí. I tak ale v nejbližších letech nelze čekat zázraky – dohánění mzdové úrovně je během na hodně dlouhou trať.
Agresivní požadavky slovenských odborářů ve Volkswagenu na 16% nárůst mezd vypadají v tomto světle na první pohled přehnaně. Levná pracovní síla byla častokrát jedním z klíčových argumentů, proč zahraniční investoři na Slovensku investovali. I s ní patří slovenský závod Volkswagenu k těm méně ziskovým v rámci celého koncernu. Příliš rychlý růst mezd také může poškodit menší a střední firmy v podhoubí automobilového průmyslu nebo ve strojírenství – jednoduše proto, že si tak vysoké nárůsty mezd nebudou moci dovolit. V zemích s nejvíce konkurenceschopným průmyslem a vysokými mzdami, jako například v Dánsku, jsou přitom motorem růstu mezd právě menší a střední podniky…
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
