Čtyřicet pět tisíc domácností, dva tisíce firem a řada nemocnic bez elektřiny, topení a mobilních služeb v mrazivém počasí. Nedávný berlínský blackout ukazuje zranitelnost společnosti v největší zemi evropského bloku. K útoku se sice přihlásili němečtí anarchisté, informace ale rozhodně nejsou jednoznačné. A obavy vzbuzuje i křehkost evropské energetické infrastruktury. Příště by to mohli udělat Rusové, obávají se kritici německé vlády.
Nebyl to hezký pohled. Berlín se krátce po svítání 3. ledna ponořil do tmy. Plameny olizující kabelový most přes kanál Teltow přerušily šest vysokonapěťových kabelů zásobujících jihozápadní berlínské čtvrti Steglitz-Zehlendorf, Lichterfelde a Wannsee. Němečtí energetici varovali, že opravy potrvají téměř týden. Šlo o nejdelší výpadek proudu v německém hlavním městě od konce války v roce 1945.
Raději tenis
Berlíňané marně hledali rozhodného vůdce města, který by rozsáhlý blackout v mrazivém období vyřešil. Křesťanskodemokratický starosta města Kai Wegner dorazil na místo až následující odpoledne. Později přiznal, že zatímco obyvatelé hlavního města nejlidnatější unijní země mrzli, on byl na tenisovém kurtu. Berlínská radnice musela vyhlásit stav nouze.
Kritika se ale snáší také na spolkovou vládu v Berlíně, která rovněž váhala s rychlejší pomocí. Německý bundeswehr poskytl dieselové generátory pro výrobu elektřiny až v pondělí večer.
Alexandra Prokopenko z berlínské pobočky amerického think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, jež strávila dvě mrazivé noci ve svém bytě, vyjádřila obecnou obavu mnoha Němců. „Pokud může být skupina německých anarchistů tak destruktivní, představte si, co mohou způsobit zahraniční tajné služby,“ řekla s jasným odkazem na možnosti Kremlu.
Anarchisté, nebo hybridní útok
K požáru a útoku na elektrické kabely se totiž přihlásila anarchistická skupina Vulkangruppe, která je obviňována z dřívějších útoků na železnice a gigatovárnu Tesly nedaleko Berlína. Příběh o německých anarchistech ale není samozřejmý ani pro německé úřady. Bezpečnostní analytici navíc upozornili, že v původním dopise německé levicové skupiny jsou podivné formulace, které mohou naznačovat strojový překlad z ruštiny, napsal web Berlin Story News
K útoku došlo v době, kdy se energetická infrastruktura Německa trpící dvěma dekádami nedostatečných investic stala terčem rostoucího počtu sabotáží a kybernetických útoků, které úřady z velké části připisují hybridní válce ze strany Putinova Ruska, uvedl britský deník Financial Times.
Mohlo by vás zajímat
Kancléř Friedrich Merz často hovoří o „ruské hybridní válce“. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt vidí berlínský výpadek elektřiny jako další důkaz. „Levicový terorismus se vrací do Německa s rostoucí intenzitou,“ prohlásil Dobrindt a naznačil, že krajní levice by mohla být ovládána a financována Putinovým režimem.
Systémová slabost
Berlínská rozvodná síť má příliš málo záložních linek pro přesměrování energie. Většina zařízení pochází z 80. let a náhradní díly jsou nedostatkové. Manuel Atug, bezpečnostní expert, který bojuje za přísnější pravidla pro německou kritickou infrastrukturu, si postěžoval, že se politici soustředí na viníky, nikoli na mimořádné situace. Reakci úřadů na blackout označil za „katastrofální“.
Wolfgang Ischinger, bývalý velvyslanec a nyní předseda Mnichovské bezpečnostní konferenci, napsal, že by německý stát měl přestat sázet stromy a místo toho utratit peníze na posílení infrastruktury, aby „jedna sabotážní skupina nemohla ochromit celé hlavní město.“
Zátěžový test
Obyčejní Berlíňané mluvili o strachu i nepohodlí. „Extremisté jsou všude,“ řekl Joachim Schönleiter, 98letý důchodce, který kdysi přežil sovětské zajetí a musel se narychlo přestěhovat pod zářivky tělocvičny.
Výpadek posloužil jako zátěžový test pro německou reakci na krizové situace a odhalil mnoho nedostatků. Nouzové textové zprávy nasměrovaly občany na webové stránky, které byly bez elektřiny a dat nedostupné. Pohonné hmoty pro generátory v nemocnicích dorazily až po nabídkách od soukromých provozovatelů skladů paliv. Zaměstnanci městského úřadu přiznali, že když selhaly semafory, neměli k dispozici papírové mapy.
Berlínští senátoři, kteří fungují jako městští zastupitelé, slibují nápravu. Německá vláda plánuje vybavit několik „systémově důležitých“ elektrických rozvoden speciálními stěnami, které omezí dopady případných útoků výbušninami. Má je také hlídat ozbrojená ostraha. Opoziční strany označují návrhy za příliš opatrné.
Také Evropská komise dlouhodobě tvrdí, že je třeba posílit přeshraniční energetické projekty, aby se posílila odolnost evropské elektrické soustavy a nedocházelo k výpadkům elektřiny. Loni na jaře postihl rozsáhlý blackout Španělsko, Portugalsko a část Francie.
