Nový balík pravidel na ochranu demokracie má chránit unijní instituce před zahraničním vměšováním, bránit spravedlivé a svobodné volby a zvýšit boj proti dezinformacím. O návrhu, který předložila Komise, hovořila pro portál EU Perspectives europoslankyně Adina Văleanová (EPP/Rumunsko): „Každá fyzická osoba, společnost, sdružení nebo jiný subjekt, který přijímá finanční prostředky od třetí země za lobbing, se musí zaregistrovat.“
Jste zpravodajkou pro tento dokument. Proč je jeho přijetí v dnešní době důležité?
Evropská unie zahrnuje komplexní systém politického rozhodování. To, jak je složitý, může někdy snižovat přehlednost všech těch procesů. Což je problém, který mají tradiční demokracie. Nepřehlednost může vytvářet zranitelná místa. Proto musíme transparentnost chápat jako společnou politickou hodnotu. Nejde o otázku „pravice nebo levice“, ale o institucionální nutnost. Každý odpovědný tvůrce politiky by měl při setkání s jednotlivcem nebo organizací vědět, čí zájmy zastupuje. Tento právní rámec znamená jen první krok. Současná geopolitická situace ukazuje, že Unie nová pravidla naléhavě potřebuje.
V jakém bodě se nachází zavedení minimálních standardů transparentnosti? Proč jsou důležité?
V současné době je situace v celém unijním bloku chaotická. Některé členské státy mají registry transparentnosti, některé mají dobrovolné systémy, některé nemají žádné. Pro organizace působící přes hranice to znamená nejednotné povinnosti a zdvojování práce. V případě dopadů na občany to znamená, že pochopení toho, kdo jedná jménem koho, závisí zcela na dané zemi. Pro politiky to znamená dohady na schůzkách: kdo je tento aktér a kdo stojí za jeho postojem.
Návrh Komise tuto roztříštěnost odstraňuje a nahrazuje ji jednotným standardem na úrovni EU. Stanovili jsme společné unijní standardy, aniž bychom ovlivnili členské státy, které již mají robustní systémy. Vytváříme rovné podmínky při respektování národních rozhodnutí.
Například moje vlastní země, Rumunsko, nemá žádný obecný registr ani pravidla pro subjekty poskytující služby jménem třetích zemí. Na druhé straně, země jako Francie mají velmi podrobný rámec. Mají také specializovaný orgán, který dohlíží na všechny činnosti související s lobbingem.
Na vnitřním trhu dává smysl, aby společnost registrovaná v Rumunsku, ale působící například v Německu, splňovala společné minimální normy. Jako je povinnost registrace a zajištění základní transparentnosti činností. Francie nebo Německo navíc mohou od subjektů registrovaných v jiných zemích požadovat další informace. Nechceme penalizovat ty, kteří dosahují výsledků. Tímto způsobem tlačíme většinu zemí k minimálnímu standardu.
Jak by mohl Evropský parlament regulovat přítomnost lobbistů přímo mezi poslanci?
Účelem návrhu směrnice není regulovat přítomnost lobbistů v evropských institucích. Jedná se pouze o opatření v zájmu transparentnosti. Aby občané i tvůrci politik pochopili, čí zájmy zastupují organizace, které se snaží ovlivňovat rozhodování politiků a volených zástupců. Šíření myšlenek je součástí demokracie. Zásadní otázkou je pouze to, kdo zastupuje jaké zájmy.
Návrh se zabývá potenciálním zahraničním vlivem na evropské demokratické procesy. Jak?
Předložená pravidla mají fungovat takto: každá fyzická osoba, společnost, sdružení nebo jiný subjekt, který přijímá finanční prostředky od třetí země za lobbing, se musí zaregistrovat v databázi pro transparentnost v zemi svého sídla nebo v zemi, ve které zastupuje zájmy třetího státu.
Členské státy budou vést registry spravované nezávislým orgánem, ať už existujícím nebo nově zřízeným. Subjekty vykonávající lobbistické činnosti se musí zaregistrovat před zahájením smluvní činnosti a musí uvést celou řadu informací. Ty zahrnují identifikační údaje, třetí zemi, kterou zastupují, totožnost a podrobnosti o jejich organizaci.
Registry budou evidovat také výši ročních finančních prostředků, které třetí země přes daný subjekt investují a seznam států, ve kterých bude k lobbingu docházet. Musí také předložit popis činnosti v oblasti zastupování cizích zájmů a odhadovanou dobu jejich trvání.
Mohlo by vás zajímat
Pokud lobbing zahrnuje veřejné kampaně, musí také uvést seznam publikací nebo platforem, na kterých budou probíhat. Po registraci obdrží tyto subjekty unikátní číslo, které se musí uvádět při setkání s úředníky. Ve většině případů se smlouvy se třetí zemí týkají organizací nebo společností vlastněných nebo kontrolovaných tímto státem.
Některé země jednají prostřednictvím nadací. Jiné se spoléhají na obchodní a investiční subjekty. Některé mají státní podniky v oblasti prodeje plynu, ropy nebo telekomunikací. Případně financují nevládní organizace, které rozdělují finanční prostředky na různé účely. Smluvní vztah s takovým sponzorem, pokud je spojen s konkrétní zemí a má za cíl ovlivnit veřejnou politiku, spadá do působnosti této směrnice.
Nebude nutné oznamovat všechny smlouvy se třetími zeměmi, ale pouze ty, jejichž cílem je ovlivnit politiku. Může se jednat o setkání se zákonodárci, o konference, příspěvky do konzultací nebo parlamentních slyšení. Registry budou veřejné. Naším cílem je vytvořit jednotné rozhraní, kde lze tyto informace vyhledávat.
