Firmy si oddechnou, někteří zaměstnanci si připlatí. Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost řada změn, které zásadně mění personalistiku, mzdy i daně. Stát slibuje méně papírů a větší přehlednost daní, ale zároveň sahá na výjimky, na které byli lidé roky zvyklí. A ne všichni z toho vyjdou jako vítězové.
Stát pro rok 2026 sice nepřipravil žádný komplexní daňový balíček, přesto před daňové poplatníky, zaměstnance i podnikatele rozprostřel celý vějíř daňových změn. Přibalil je ke změnám různých zákonů, ne všechny přitom nesou v názvu, že jsou daňové. Přesto zásadně ovlivní částku, která lidem každý měsíc zbyde na účtech.
Konec jednoduchých daní, nastupuje tvrdý režim
Jedna z nejcitlivějších změn v oblasti zdanění příjmů přichází v souvislosti se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Stát do zákona, jenž omezuje výměnu formulářů mezi státem a firmami, přibalil nenápadnou, ale zásadní změnu. Ruší některé dosavadní zjednodušené režimy a přesouvá část daňových poplatníků do standardního daňového režimu. V praxi to znamená více povinností a v některých případech i vyšší daně.
Daňové novinky stát rozložil do dvou let. Jako první od ledna dopadne změna na české daňové nerezidenty, kteří působí jako členové statutárních orgánů českých firem. Dosud pro ně platila patnáctiprocentní srážková daň, kterou za ně vyřešil zaměstnavatel. Tím jejich daňové povinnosti končily. Od roku 2026 se tento režim ruší. Pokud jejich roční příjem přesáhne 1 762 812 korun, což odpovídá měsíčnímu příjmu nad 146 901 korun, vznikne jim povinnost podat daňové přiznání.
Část příjmů přesahující uvedený roční limit bude navíc podléhat 23% progresivní sazbě daně. „Tudíž lze očekávat, že daňová zátěž těchto daňových poplatníků spíše vzroste,“ uvádí daňový poradce společnosti KODAP Jan Kašpar.
Mohlo by vás zajímat
Od roku 2027 se pak stejné změny dotknou i části zaměstnanců, kteří byli zvyklí na zdanění „bez papírování“. Má dojít k dalšímu omezení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti, což zasáhne zejména některé osoby pracující na dohody bez podepsaného daňového prohlášení a zaměstnání malého rozsahu. Stát tím sjednocuje systém, ale zároveň nutí část lidí řešit daně aktivněji než dosud. Podle dostupných informací se sice neočekává dramatický nárůst administrativy, jednoduchý režim „daně stržené u zdroje“ ale postupně mizí.
Benefity pod lupou: konec převlékání mzdy
Další citlivou oblastí jsou zaměstnanecké benefity, na které si lidé i firmy rychle zvykli jako na „chytré“ vylepšení výplaty. Stát ale dává jasně najevo, že tomu je konec. Pokud má benefit jakoukoli vazbu na odvedenou práci, tedy pokud fakticky nahrazuje část mzdy, už ho nepůjde vyplácet jako daňově zvýhodněný benefit. Jinými slovy, firmy by benefity neměly svazovat s vykonanou prací, kdy by například za hodinu práce dostal zaměstnanec příspěvek 100 korun na dovolenou.
Důvod je prostý: v posledních letech se benefity často používaly k tomu, aby se část mzdy „převlékla“ a ušetřilo se na daních. Od roku 2026 se tento prostor výrazně zavírá a finanční správa už dopředu upozorňuje, že na nové hranice bude dohlížet mnohem přísněji.
Bonus není jistota. Rozhoduje smlouva
Další změna, která může zaměstnance bolet, se týká bonusů a pohyblivých složek mzdy. Nejvyšší soud potvrdil, že bonus není automatický nárok. Pokud firma jeho výplatu podmíní řádným plněním pracovních povinností a zaměstnanec je poruší, zaměstnavatel bonus přiznat nemusí.
„Rozhodující je, jak jsou bonusová pravidla nastavena. U nárokových odměn musí být výslovně uvedeno, že nárok vzniká jen při řádném výkonu práce,“ upozorňuje Lenka Henzlová z KODAP. Pro zaměstnance takové nastavení znamená, že bonus už není jistota a v krizových situacích může zmizet rychleji, než by čekali.
Povinné spoření pro rizikové profese
A do toho přichází ještě nová povinnost pro zaměstnavatele v rizikových profesích. Zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci třetí kategorie musí firma přispívat na penzijní spoření. Jde například o svářeče, stavební dělníky nebo zaměstnance v mrazírnách.
„Příspěvek je povinný a činí čtyři procenta z vyměřovacího základu na sociální zabezpečení,“ vysvětluje ředitelka KPMG pro daně Lenka Nováková.
Tento příspěvek nelze obejít jiným produktem, ani například příspěvkem na státem garantovaný dlouhodobý investiční produkt. Zaměstnavatel nemá prostor k vyjednávání. Náklad se tak nevyhnutelně promítne do mzdové politiky firem.
Vyšší mzdy na papíře, vyšší odvody v realitě
Celý balík změn se navíc odehrává na pozadí růstu minimální a průměrné mzdy. Minimální mzda se od roku 2026 zvyšuje na 22 400 korun. Zaměstnavatelé nemusí na její oficiální vyhlášení čekat, výše minimální mzdy se totiž od loňského roku stanovuje automatickým valorizačním mechanismem. Zvýšení minimální mzdy pak automaticky ovlivňuje i další veličiny a platby, které daňoví poplatníci i firmy odvádějí státu.
„Zvyšuje se minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění u zaměstnanců, pojistné osob bez zdanitelných příjmů a další zásadní parametry,“ řekl Jan Kašpar ze společnosti KODAP.
Roste i vyhlašovaná průměrná mzda, která pro rok 2026 činí 48 967 korun. Ta ovlivňuje řadu dalších parametrů, například výši základní výměry starobního důchodu, minimální zálohy OSVČ na zdravotní pojištění, minimální zálohy OSVČ na důchodové pojištění pro hlavní činnost nebo částku rozhodného měsíčního příjmu pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Na sociálním pojištění o tisícovku víc
K tomu se přidává ještě vliv konsolidačního daňového balíčku přijatého před dvěma lety. Z roku 2025 na rok 2026 se v důsledku toho živnostníci dočkají skokového zvýšení povinných odvodů. Je to proto, že minimální vyměřovací základ v posledních letech postupně rostl až na cílových 40 procent průměrné mzdy.
Největší nárůst se týká lidí, kteří podnikají již několik let a samostatnou výdělečnou činnost mají jako hlavní. Zatímco v roce 2025 platili měsíčně na sociálním pojištění 4 759 korun, v roce 2026 to bude 5 720 korun. Každý měsíc tak zaplatí o 961 korun více než dosud.
Pro vedlejší činnost pak stoupnou minimální zálohy oproti loňsku o 78 korun na 1 574 korun. Do režimu vedlejší činnosti spadne podnikatel v případě, že má vedle podnikání ještě zaměstnání, nebo je například na rodičovské dovolené.
O něco mírněji od ledna vzrostou také zálohy na zdravotní pojištění. Minimální měsíční záloha pro živnostníky stoupne na 3 306 korun, tedy o 163 korun více než v roce 2025. Minimální záloha se přitom nevztahuje na ty, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost. U nich se pojistné počítá z reálně dosažených příjmů za uplynulý rok.
V důsledku velkého množství nijak nekonsolidovaných změn rok 2026 mnohé lidi překvapí. Zjistí, že stát počítá jejich příjmy jinak než dřív. Výjimky mizí, jednoduché režimy končí a to, co dříve „prošlo“, se nově může proměnit ve vyšší daň nebo nižší čistou mzdu.
