Evropa mění desítky let stará pravidla týkající se osiv. V Bruselu se projednávají dva klíčové návrhy: reforma směrnice EU o uvádění osiv na trh a nové předpisy pro genomovou techniku. Oba návrhy mají modernizovat a sladit pravidla v členských státech a poskytnout šlechtitelům nástroje pro bezpečné inovace. V rozhovoru pro EU Perspectives vysvětlují podrobnosti manažeři asociace semenářského průmyslu Euroseeds Erika Maugeriová a César González.
Proč asociace Euroseeds vznikla a koho zastupujete?
Erika Maugeriová (EM): Asociace Euroseeds vznikla v roce 2001, původně pod názvem ESA (European Seed Association). Jsme obchodní sdružení se sídlem v Bruselu, které vzniklo z potřeby spojit čtyři předchozí organizace, z nichž každá se zaměřovala na různé druhy plodin. Cílem bylo řešit regulační otázky a společné problémy, jako jsou inovace, bezpečnost potravin a produkce osiva. Tato témata dominují naší práci i dnes.
Zastupujeme 35 národních asociací, národní rozhodovací orgány a jednotlivé členské společnosti, od velkých a středních podniků až po velmi malé společnosti, například v Česku nebo na Balkáně. Menší společnosti mají často omezené zdroje a žádné přímé zastoupení na úrovni EU. Zatímco některé větší společnosti nebo asociace mají manažery pro prosazování svých zájmů, menší hráči se spoléhají na nás, že jejich hlas bude v EU slyšet.
Naším posláním je zastupovat asociace a společnosti zabývající se výzkumem, šlechtěním, produkcí a marketingem osiv zemědělských a okrasných rostlin, ale také zeleniny. Zabýváme se problematikou, která má vliv na inovace v oblasti osiv, včetně nových genomických technik (NGT), reprodukčního materiálu rostlin, práv duševního vlastnictví a biotechnologií. Jsme aktivní v oblasti výzkumu a účastníme se projektů financovaných EU, které podporují šlechtění rostlin, kvalitu osiv, udržitelnost a digitalizaci. Vše, co děláme, se zaměřuje na podporu inovací, na pomoc našim členům a na rozvoj odvětví osiv.
Potraviny se „objevují“ v supermarketech
Vaše logo tvoří sazenice, která zdůrazňuje význam osiv. Je to oblast, která zahrnuje vše od hybridů po genetické modifikace. Je složité vysvětlit tuto problematiku širší veřejnosti?
EM: Z hlediska komunikace je to neuvěřitelně náročné. Mnoho lidí netráví moc času přemýšlením o tom, co osivo skutečně je. Lidé si zvykli, že se potraviny „objevují“ v supermarketech, aniž by přemýšleli o tom, jak se tam dostaly. Stále přetrvává nedorozumění ohledně geneticky modifikovaných organismů (GMO), biotechnologií a nových genomických technik (NGT). Proto jsme zintenzivnili naše úsilí v oblasti komunikace a výzkumu, abychom lidem pomohli pochopit rozsah a význam našeho odvětví.
César González (CG): Z hlediska politiky mohou být osiva v rámci zemědělství malým odvětvím, ale mají obrovský dopad. Každý bezsemenný vodní meloun, hroznové víno nebo dokonale tvarované ovoce jsou výsledkem inovací v oblasti šlechtění rostlin. I v oblasti obilovin ovlivňují inovace konečné produkty, které konzumujeme, jako jsou třeba cereální tyčinky. Osiva jsou zásadní pro vytváření hodnot jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele.
Jak vnímají zemědělci roli osiv ve svém podnikání?
CG: Zemědělci chápou, jak je důležité vybrat správné hybridy, střídat plodiny a zajistit odolnost, aby se vyhnuli ztrátám výnosů ve výši 30 až 40 procent. Odvětví osiv je mezinárodním oborem. I středně velké společnosti působí globálně a inovace přinášejí prospěch všem. Šlechtitelé navazují na objevy svých kolegů, zemědělci dostávají produkty přizpůsobené jejich potřebám a výhody získávají také obchodníci a další zúčastněné strany.
V Evropě se šlechtitelé rostlin stále více zaměřují na přizpůsobování plodin klimatickým změnám, boj proti novým škůdcům a maximální využití zemědělské půdy. Tyto dlouhodobé trendy vedou ke zkrácení produkčních cyklů plodin, jako je pšenice, k vyšším výnosům na menší ploše a k vývoji nových nebo vylepšených odrůd plodin. Vzhledem k tomu, že na trh přichází méně přípravků na ochranu rostlin, stává se genetika – prostřednictvím šlechtění rostlin a inovací v oblasti osiv – jedním z hlavních nástrojů pro zemědělce.
Pokud jde o legislativu, současný systém pro osiva funguje, ale je založen na některých z nejstarších směrnic EU, které pocházejí z doby před 60 lety. V průběhu času to vedlo k nesouladu v tom, jak jsou pravidla uplatňována v různých členských státech. Nové právní návrhy mají za cíl modernizovat a harmonizovat tato pravidla, aby lépe odrážela dnešní inovace a potřeby trhu.
Mohlo by vás zajímat
Evropa zmeškala první generaci GMO
Do jaké míry mohou nové genomické techniky (NGT) změnit současná pravidla hry?
CG: Evropa zmeškala první generaci geneticky modifikovaných plodin, které zahrnovaly přidání cizích genů (transgenů). Ale díky novým technikám úpravy genů (cílená mutageneze) a bezpečnějším formám přenosu genů v rámci druhů (cisgeneze) má Evropa nyní příležitost prosadit geneticky vylepšené plodiny a dohnat zbytek světa.
Tyto nástroje se přizpůsobily šlechtění rostlin, ale nevznikly z něj. Zatímco jinde se GMO používají jako krmivo, v Evropě v současné době chybí povolení pro jejich produkci. Přijetí nového právního rámce zajistí, že šlechtitelé budou moci pokračovat v inovacích bezpečně a efektivně.
Pokud EU propásla první vlnu biotechnologií, kde se nyní nachází globální špička v oblasti genomických technik? A jaké faktory způsobily, že Evropa zaostává?
CG: Upřímně řečeno, myslím si, že špičkou jsou Spojené státy, které si vedou v této oblasti velmi dobře. Dalšími příklady jsou Argentina a Brazílie. Velké země s pragmatickou právní úpravou a jasným zaměřením. Vědí, kam směřují, co dělají, a jsou na to hrdé.
Proč Evropa zaostává? Je to směsice důvodů. Nemyslím si, že existuje jediné vysvětlení. Zákonodárci v Evropě postupují podle zdlouhavých procedur, které zajišťují kontrolu a rovnováhu, protože se na nich v určitém okamžiku podílí všichni. Tento přístup má své výhody, ale může také zpomalovat rozhodovací procesy.
Evropská komise postupovala krok za krokem. Nespěchala a neomezovala konzultace. Proběhlo několik kol jednání, odvolání k evropskému ombudsmanovi a výměny názorů s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Došlo ke kontrolám a jsme rádi, že se celá záležitost blíží ke konci.
Genomika šetří čas
O kolik jsou genomické techniky lepší než tradiční šlechtění rostlin? Které vlastnosti nebo výhody jsou nejvýznamnější?
CG: První a nejzřejmější výhodou je, že genomika šetří čas. Zhruba dva až tři roky, než se nové odrůdy dostanou na trh. Víte přesně, kde provést úpravu. Místo křížení a zpětného křížení za účelem odstranění nežádoucích vlastností přímo vložíte do genomu přesně to, co chcete. Víte, kam vlastnost vkládáte a co dělá. Nepřenášíte nic nežádoucího.
Funguje to nejlépe u dobře prostudovaných plodin, kde byla zdokumentována řada odrůd a můžete vybrat přesné vlastnosti. U méně prozkoumaných plodin to pomáhá získat předběžné znalosti o tom, co mohou stávající odrůdy dokázat. Ne všechny plodiny se vyvíjejí stejným tempem, takže dopad se liší.
A co výnosy?
CG: Výnos zůstává důležitý. Buď je to formou zlepšené odolnosti nebo tolerance, která snižuje stres rostliny, nebo optimalizací struktury plodiny, například produkcí kukuřice s více zrny. Potenciál existuje. Ale to, čeho lze dosáhnout, závisí na legislativě. Další vlastnosti, jako jsou kvalitativní charakteristiky nebo tolerance k herbicidům, jsou také důležité, i když pravděpodobně představují sekundární priority.
Když veřejnost přemýšlí o osivech, většinou se soustředí na potraviny. Ale co krmiva pro hospodářská zvířata, ale také osiva pro lesnictví, okrasné rostliny a biopaliva?
CG: Je zde prostor pro zlepšení. Evropa ztrácí ornou půdu, takže zbývající půda je velmi důležitá. Biopaliva pomohla zavést plodiny, které se hodí na jejich střídání. Příkladem je řepka olejná. Rozšiřování pěstování nových plodin bez sekundárního trhu ale málokdy vede k úspěchu. Například biopaliva pomohla zemědělcům zůstat v podnikání a investovat do udržitelnosti.
Zemědělci si stěžují na přísnější evropská pravidla pro pesticidy…
CG: To vyplývá z širšího problému. Evropa se odchýlila od mezinárodní legislativy a ztrácí přípravky na ochranu rostlin rychleji než jiné regiony. Pravidla se uplatňují odlišně a zemědělci jsou z toho frustrovaní. V souvislosti s NGT riskujeme, že dojde k opakování stejné situace, pokud Unie nezajistí správnou míru regulace. Jediným způsobem udržení konkurenceschopnosti zemědělského sektoru je podpora těchto technologií v Evropě.
Mohou genomická řešení pomoci vyřešit tuto nerovnováhu?
CG: Ano, ale je tu časová prodleva. Nejprve se musí vytvořit právní rámec, pak se provádějí roky výzkumu, nakonec se na trh uvádějí nové produkty. To vše trvá 10 až 15 let.
Oblíbená pšenice
Máte oblíbenou plodinu?
EM: Pšenice – pro nás oba. Před domestikací byla velmi odlišná a nyní je základem mnoha produktů. Bezlepkové odrůdy a zaměření Unie na obiloviny ji činí klíčovou pro konkurenceschopnost.
Jaké máte projekty na vzdělávání veřejnosti v oblasti osiv?
EM: Naším vlajkovým projektem je kongres Euroseeds, který se každoročně koná na jiném místě a přiláká přes tisíc účastníků, včetně zástupců průmyslu, tvůrců politik, poslanců Evropského parlamentu, evropských komisařů a mezinárodních zainteresovaných stran.
Inovační pódium představuje inovace v oblasti osiv. Inovátoři představují své technologie, jejich tržní hodnotu, řeší se otázky duševního vlastnictví. Vítězové a finalisté obdrží ocenění a pozvánky na příští rok. Pořádáme také fórum NextGen, které zapojuje vysokoškolské studenty v pokročilém stádiu studia. Fórum zvyšuje povědomí o šlechtění rostlin, osivech a genomice.
