Sníh sahal až po pás a teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. V takto drsných podmínkách trénovali vojáci 1. mazurské dělostřelecké brigády na cvičišti Rovajärvi v Laponsku. Cvičení „Northern Strike 25-2“ prověřilo nejen spolupráci polské a finské armády. Byl to zároveň ostrý test pro raketomety Homar-K, které si poprvé vyzkoušely zasáhnout pozemní cíle.
Baterie raketometů Homar-K úspěšně absolvovala cvičení ve Finsku. Podjednotka z 1. mazurské dělostřelecké brigády trénovala týden s finskou brigádou Kainuu. Za polárním kruhem prováděla palebné úkoly s raketami CGR-080.
Poprvé na pozemní cíle
Rakety CGR-080 mají minimální dostřel 30 kilometrů, raketomety Homar-K proto dosud prováděly palebné úkoly na polských cvičištích s cíli vždy jen na moři. Ve velkém výcvikovém prostoru za polárním kruhem mohla baterie odpalovačů z 4. raketové perutě poprvé zasahovat pozemní cíle. Cvičiště má rozlohu 1100 kilometrů čtverečních.
Velitel 4. raketové perutě podplukovník Dariusz Kropiewnicki přiznal, že podmínky ve finském výcvikovém prostoru představovaly pro vojáky obrovskou výzvu. Na fungování raketometů ale podle něj neměly negativní dopad.
„Teploměry ukazovaly –20, –25 stupňů Celsia, vnímaná teplota dosahovala 30 pod nulou,“ popisuje Kropiewnicki. „Všude byl sníh až po pás. Zařízení ale ani jednou neodmítlo poslouchat. Nemuseli jsme použít ani startovací kabely,“ dodává důstojník.
Protiraketový systém Homar-K podle Kropiewnického nevyžadoval ani žádné speciální přípravy před expedicí za polární kruh. Systém tvoří korejské vícenásobné raketomety K239 Chunmoo namontované na polském podvozku Jelcz 8×8. Kapaliny a maziva v systémech vozidla jsou přizpůsobena extrémně nízkým teplotám. „Jediné, co bylo třeba řešit, byly řetězy kol a zimní kapalina na ostřikovače čelního skla,“ dodal velitel 4. raketové perutě.
Mohlo by vás zajímat
Taktická spolupráce a vzkaz Rusku
Polská baterie Homar-K pracovala pod velením finského sboru. Ten koordinoval akce více než 2200 vojáků a asi 500 vozidel v rámci „Severního úderu 25-2“.
Podplukovník Kropiewnicki popsal průběh cvičení: „Průzkum provedla naše sekce kombinovaných palebných pozorovatelů a sekce UAV. Platforma FlyEye detekovala cíle a hlásila je finskému sboru.“ Polské střely pak zasáhly cíle. Celý proces řídili pomocí systému řízení boje Topaz v rámci systému ASCA.
Cvičení především prověřilo koordinaci protiraketových jednotek. Musely přesně pálit při nízkých teplotách a při omezené viditelnosti. Cílem bylo posílit interoperabilitu a rychlost reakce sil. Finové byli prý s účastí polských vojsk velmi spokojeni. „Byli rádi z naší přítomnosti a z toho, že můžeme úkoly plnit společně. To je důležitý prvek strategické komunikace,“ dodává důstojník.
Velitel 4. raketové perutě předpokládá, že návštěva polských dělostřeleckých jednotek v Laponsku nebyla poslední. Pravděpodobně příští rok vyšlou další podjednotku. Chtějí trénovat v obtížných podmínkách. Zároveň vyšlou jasný signál Rusku o síle polské spolupráce s Finskem, jedním z nejmladších členů NATO.
Polsko posiluje domácí výrobu
Polsko chce navyšovat počet raketometů Homar-K ve své výzbroji. Nakoupí jich celkem 290. V listopadu 2022 si Polsko objednalo 218 kusů. Druhou smlouvu Poláci uzavřeli v dubnu 2024. Hodnota obou kontraktů přesáhla 5 miliard dolarů.
První Homar-K dorazil do Polska v srpnu 2023. Polští technici nyní montují korejské moduly v závodě Huta Stalowa Wola na polské podvozky Jelcz 8×8. Polský Jelcz tak nahradil původní jihokorejský podvozek K239 Doosan. Polské odpalovací zařízení dostalo také integrovaný systém řízení boje Topaz.
