Exekutorská komora nesouhlasí s prolomením povinnosti mlčenlivosti právnických komor sdružených v profesních organizacích vůči správci daně, se kterým počítá transpoziční směrnice EU týkající se koordinace boje proti terorismu a praní špinavých peněz. „K prolomení povinnosti mlčenlivosti soudního exekutora by mělo dojít pouze v ojedinělých případech a pouze z vážných důvodů, a zejména by k takovému postupu mimo rámec výše popsaných pravidel mělo docházet jen výjimečně. Navrhovaná úprava však vyvolává dojem zcela opačný.“

Exekutorská komora se tak připojila ke kritice, která vůči způsobu transpozice zmíněné směrnice vyslovila i Česká advokátní komora či Komora daňových poradců. „Obecně máme výhrady k transpozici směrnice, kterou považujeme za vadnou a nesprávnou,“ konstatuje EK ČR. „Zavedení nových dalších povinností jednotlivým subjektům je „ospravedlňováno“ nutností transpozice směrnice DAC 5, která však sama o sobě natolik zásadní a rozsáhlou potřebu změny regulace nevyvolává – v tomto směru se nám navrhovaná úprava jeví spíše jako pokus o tzv. gold-plating. Domníváme se, že je návrh úpravy nedostatečně provázán s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů (AML zákon).“

[mn_protected]

Exekutorům konkrétně chybí ochrana profesní mlčenlivosti cestou zapojení profesních komor a celkově nedostatečné přihlédnutí k odlišnému režimu a rozsahu informační povinnosti stanovené AML zákonem u advokátů a notářů, ale i u soudních exekutorů, daňových poradců a auditorů. „Nesouhlasíme s prolomením povinnosti mlčenlivosti některých subjektů sdružených v profesních organizacích ve vztahu ke správci daně, a ani způsobem, jakým k němu dle návrhu dochází.“

Současný mechanismu je dostatečný

Mohlo by vás zajímat

Jak dále stanovisko uvádí, pokud se týká soudních exekutorů, tak dle ust. § 31 exekučního řádu je soudní exekutor povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti. Této povinnosti pak může být exekutor zproštěn v zákonem specifikovaných případech orgánem Exekutorské komory ČR.

Zvláštní úpravu k ust. § 31 exekučního řádu pak představují ustanovení exekučního řádu, jež stanovují, za jakých podmínek lze zpřístupnit spis, či jeho část, a jakému okruhu subjektů. Podle této úpravy mohou oprávněné orgány, mezi něž se řadí mj. finanční úřady, nahlížet do spisů, které nejsou uloženy v archivu exekutora, a pořizovat si z nich výpisy, a taktéž mohou požadovat kopie listin z exekučního spisu či kopii celého spisu. „K prolomení povinnosti mlčenlivosti soudního exekutora by mělo dojít pouze v ojedinělých případech a pouze z vážných důvodů, a zejména by k takovému postupu mimo rámec výše popsaných pravidel mělo docházet jen výjimečně. Navrhovaná úprava však vyvolává dojem zcela opačný.“

Již nyní existuje podle EK ČR funkční a účinný mechanismus cestou nahlížení do spisů soudního exekutora či žádosti o zproštění mlčenlivosti, dle exekučního řádu, jenž umožňuje téhož cíle dosáhnout již zavedenými prostředky. Zavedení nových mechanismů výlučně pro správce daně považují exekutoři za nekoncepční a nadbytečné. „Je nepřípustné, aby – v případě shledání nevyhnutelnosti prolomení mlčenlivosti soudních exekutorů – byli jako jediná dotčená právnická profese exekutoři postaveni mimo režim poskytování údajů správci daně prostřednictvím samosprávné komory.

Neexistuje totiž žádný významný rozdíl mezi profesemi advokátů, notářů a soudních exekutorů, jenž by odůvodňoval připuštění odlišného režimu poskytování údajů soudními exekutory. Navrhovaná úprava vzbuzuje dojem, že povinnost mlčenlivosti soudních exekutorů je oproti mlčenlivosti advokátů a notářů méně striktní či významná. „Nad rámec vysloveného nesouhlasu s návrhem úpravy jako takovým považujeme návrh za nedostatečný a nejednoznačný v části, která má za cíl vymezit vztah novelizovaného daňového řádu k právní úpravě mlčenlivosti soudního exekutora. Pokud bylo úmyslem předkladatele povinnost mlčenlivosti soudních exekutorů prolomit, měl tak učinit opravdu výslovně, včetně jednoznačného vyjádření této skutečnosti, aby interpretace tohoto ustanovení nepřipouštěla možnost dovozovat rozdílné závěry,“ uzavírá stanovisko EK ČR.

[/mn_protected]

Dušan Šrámek