Propojení energetických sítí je jediným řešením budoucnosti, uvedl evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen. Prosazuje rychlé vybudování energetické unie, která má zajistit posílení kapacit evropské elektrizační soustavy, aby zvládla nápor nových obnovitelných zdrojů.
Budoucnost energetiky v Evropě zní z úst evropského komisaře pro energetiku Dana Jørgensena velmi jednoduše. „Propojení není jen naším nejlepším řešením, je to naše jediné řešení,“ prohlásil během slyšení výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Evropského parlamentu. Hustší sítě elektrických kabelů chce Jørgensen natáhnout přes celý kontinent. Komise také počítá s těsnějším propojením 27 energetických trhů do jednoho, i když to bude stát velký objem peněz.
Méně nervozity než před rokem
Jørgensen nastoupil do úřadu před dvanácti měsíci uprostřed války na Ukrajině, která vedla k nebývale vysokým cenám zemního plynu a k obavám z výpadků elektřiny. „Před rokem jsem byl nervóznější než dnes,“ přiznal. Největší výzvou podle něj zůstává modernizace současných elektrizačních soustav.
Zpráva o stavu energetické unie, zveřejněná na začátku listopadu, ukázala pokrok ve snižování dovozu ruských fosilních paliv a zavádění obnovitelných zdrojů energie. Rekordní nárůst zdrojů solární a větrné energie však naráží na nedostatečnou kapacitu přenosové a distribuční soustavy a také na pomalé vydávání povolení.
„Náš cíl je jednoduchý. Žádné další překážky, žádná další úzká místa. Místo toho evropská síť 21. století propojující všechny kouty kontinentu,“ řekl Jørgensen.
„Potřebujeme centralizovanější plánování“
Eurokomisař slíbil, že během několika týdnů předloží „evropský balíček pro energetickou síť“. Má revidovat pravidla, kterými se řídí přeshraniční projekty, zjednodušit povolovací řízení a nabídnout nástroje pro zmírnění přetížení v elektrizačních soustavách. „Potřebujeme centralizovanější plánování,“ vysvětlil.
Jihovýchodní Evropa ilustruje, v čem je problém. V Bulharsku například domácnosti platí za elektřinu až pětkrát více než obyvatelé na severu Unie. Je to způsobeno tím, že země není dostatečně propojena s ostatními energetickými trhy v Evropě. „Ceny jsou příliš vysoké. Průmysl se potýká s problémy. V Unii máme energetickou chudobu,“ přiznal eurokomisař. Přislíbil, že návrh unijního rozpočtu počítá s tím, že právě jihovýchodní Evropa získá další prostředky na rozvoj nových sítí.
Mohlo by vás zajímat
Příští rok chce Komise také představit plán elektrifikace, strategii investic do čistých energií a plán pro vytápění. „Tím, že v našem návrhu víceletého finančního rámce přidělujeme pětkrát více peněz na bezpečnou energii, ukazujeme, že jsme ochotni do energetického sektoru dále investovat,“ řekl Jørgensen. Část financí ale musí zajistit i soukromý kapitál.
Vznik elektrických států
Průmyslovou éru podle Jørgensena ovládaly ropné státy. Současnost formuje rychlost elektrifikace ekonomiky. Jako první „elektrostát“ se nyní rýsuje Čína, která dokáže vyrábět ve velkých objemech levnou elektřinu. Evropa musí podle eurokomisaře tento model napodobit, nebo se smířit s ekonomickým úpadkem. „Elektrifikace v Evropě v posledním desetiletí víceméně stagnuje. To se musí změnit,“ prohlásil. Řešením je urychlení výstavby nových obnovitelných zdrojů energie.
Slíbil nicméně, že poslední slovo, jak mají vypadat energetické mixy členských zemí, budou mít národní vlády. V rámci budování energetické unie je ale nutné, aby země spolupracovaly.
Podpora jádra
Jørgensen ujistil evropské poslance, že Komise bude podporovat také jaderné zdroje. Připravuje vlastní strategii pro podporu malých modulárních reaktorů (SMR). Poslankyně Sophie Wilmèsová (Renew/Belgie) varovala, že by reaktory americké výroby mohly vytlačit z trhu evropské projekty. I když Komise počítá s tím, že do roku 2050 instalovaná kapacita jaderných elektráren v Unii poroste, větší nárůst se čeká v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
Cílem bruselské exekutivy je urychlení elektrifikace celého kontinentu. Pokud se to podaří, může evropský blok ušetřit ročně až 400 miliard eur, které utrácí za dovoz fosilních paliv. Komisař Jørgensen slíbil, že větší podíl zelené energie v Evropě povede k nižším cenám elektřiny a zvýšení konkurenceschopnosti celé sedmadvacítky.„Budoucnost je elektrická,“ řekl.
