Jednotný evropský trh trpí řadou překážek zejména v sektoru služeb. Mnoho profesí je v každé členské zemi regulováno jinak, což brání tomu, aby odborníci mohli pracovat za hranicemi. Odstranění zbytečného papírování by mohlo ročně ušetřit až 644 miliard eur, tedy skoro 16 bilionů korun.
Od zavedení jednotného evropského trhu uběhlo více než 30 let, stále však naráží na řadu překážek. Obchodní a administrativní bariéry brání plnému využití jeho potenciálu, omezují hospodářskou soutěž a komplikují život firmám i spotřebitelům. Jejich odstranění je prioritou současné Komise, shodli se tento týden evropští poslanci s evropským komisařem pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphanem Séjourném.
Konkurence postupuje rychleji
„Dokončení jednotného trhu je jediným způsobem, jak pomoci našim společnostem přilákat více investic a chránit způsob života našich občanů. Naši konkurenti vytvářejí své vlastní jednotné trhy a postupují rychleji než my,“ uvedla dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerreová.
Nešetřila přitom kritikou. Zdůraznila potřebu digitalizace jednotného trhu. Ta má urychlit a zjednodušit tok zboží a služeb mezi členskými státy. „Už se udělalo mnoho, například nařízení o digitálních službách nebo nařízení o digitálních trzích. Ale to nestačí,“ zdůraznila.
Sektor služeb jako hlavní problém
Řada poslanců Evropského parlamentu zdůraznila, že zejména jednotný trh se službami je málo rozvinutý. Andreas Schwab (EPP/Německo) poznamenal, že trvá příliš dlouho, než se dobré nápady promítnou do legislativy. „Některé služby mají v rámci EU obchodní bariéry ve výši 110 procent. Znamená to, že jen za převod z jedné země EU do druhé se zaplatí více než dvojnásobek ceny,“ řekl Schwab.
Séjourné se během debaty několikrát ocitl pod tlakem poslanců. „Jednotný trh je potenciálním motorem růstu, ale není plně využíván,“ musel přiznat.
V případě služeb přetrvávají překážky. Například je složité uznávání odborných kvalifikací pro lékaře, architekty nebo inženýry. Mnoho profesí a služeb je v každé unijní zemi regulováno jinak. To znamená překážky pro firmy, které vysílají své zaměstnance do jiných zemí Unie. Sektor služeb přitom tvoří 70 procent evropské ekonomiky.
Mohlo by vás zajímat
Vysoké ambice, smíšené výsledky
Evropský jednotný trh zahrnuje 27 členských států EU. S určitými výjimkami se navíc týká také Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska. Jednotný trh, který vznikl na začátku roku 1993, má zaručovat volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob, známý souhrnně jako „čtyři svobody“.
Evropská asociace Business Europe nedávno identifikovala hlavní problémy, kterým čelí různé sektory v souvislosti s jednotným trhem. Mezi nejproblematičtější patří doprava a různé druhy služeb.
Firmy, které mají v úmyslu vyvážet zboží a služby, se potýkají s obtížemi při získávání informací o tom, která pravidla musí dodržovat na vnitrostátní úrovni a která na unijní úrovni. Často není jasné, jaké postupy se musí dodržovat a kdo pravidla v jednotlivých zemích kontroluje. Odstranění regulačních překážek jednotného trhu by mohlo podle dohadů do roku 2032 přinést ekonomické přínosy ve výši nejméně 644 miliard eur (15,7 bilionu korun) ročně.
