Odsloužil čtyři roky jako předseda vlády, prohrané volby už ale neustál. Premiér Petr Fiala na síti X oznámil, že už nebude znovu kandidovat na předsedu ODS. S rozhodnutím seznámil členy širšího vedení strany.

„K politice patří i odpovědnost. Volby koalice Spolu nevyhrála. Zodpovědnost za výsledek jsem nesl já jako její lídr. Proto jsem se rozhodl znovu nekandidovat na předsedu ODS a s tímto svým rozhodnutím jsem dnes seznámil členy výkonné rady. Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ uvedl Fiala na síti X.

V sobotu po sečtení hlasů sdělil, že si vyvození osobní zodpovědnosti chce během několika dnů rozmyslet.

Vydržel déle než Klaus

Občanské demokraty vede Fiala delší dobu než zakladatel strany, exprezident Václav Klaus. Poprvé zvolen byl v lednu 2014. O sedm let později se stal celostátním lídrem volební koalice Spolu, kterou v říjnu 2021 dovedl do Strakovy akademie.

Výkonná rada v pražské centrále diskutuje, jak dál po víkendové prohře vládní koalice Spolu ve sněmovních volbách. Ve hře je lednový kongres. S jeho svoláním o tři měsíce dříve, než se plánovalo, v sobotu přišlo předsednictvo ODS. Jako o možných kandidátech na vedení strany se spekuluje například o prvním místopředsedovi Martinu Kupkovi nebo jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi.

Mohlo by vás zajímat

Vláda Petra Fialy v plném počtu v červnu 2022. Foto: Úřad vlády

Petr Fiala, politolog a předseda ODS, se stal premiérem 17. prosince 2021 po volebním vítězství koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL). Jeho vláda s Piráty a STAN čelila mnoha výzvám. Ať už jde o pandemii koronaviru, skokový nárůst inflace, energetickou krizi či ruskou invazi na Ukrajinu. Nevedl si špatně, ale popularitu u veřejnosti postupně ztrácel. Podle průzkumů CVVM měla Fialova vláda důvěru jen 20 až 30 procent lidí.

Vládní úspěchy a selhání

Při pohledu na makroekonomická čísla lze Fialovu vládu těžko označit za neúspěšnou. Inflaci se jí podařilo srazit z 16 procent na méně než 3 procenta, výrazně klesl od roku 2022 také deficit státního rozpočtu. Po letech stagnace se letos opět rozjel růst ekonomiky a ožil zájem zahraničních investorů. Česko zvládlo příchod až 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a úspěšně nahradilo dodávky ropy a zemního plynu z Ruska.

Terčem kritiky bylo naopak zvýšení některých daní a také odvodů pro živnostníky. Pokles reálných mezd v Česku byl ještě loni nejhlubší v celé Evropské unii. Ceny elektřiny a zemního plynu pro domácnosti rostly rychleji než v jiných zemích EU. Loni vládou otřásl odchod Pirátů po odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše; ten doplatil na zfušovanou digitalizaci stavebního řízení. Padl také ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který se znemožnil během takzvané bitcoinové kauzy.