Celkem 48 plynových tepláren, dvě malé vodní elektrárny a jen jedna větrná elektrárna. Tyto plánované zdroje uspěly v soutěži na výši provozní podpory, kterou vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Zatímco zájem v případě tepláren převýšil nabídku a na část uchazečů se nedostalo, výsledek aukce pro větrné elektrárny lze označit za propadák.
Jak vyplývá z informace o výsledku aukce podpory na webu MPO, v teplárenství uspěly zejména menší zdroje. Tedy kogenerační jednotky na zemní plyn. Mezi nimi vynikají tři větší zdroje. Velikostí je výjimečná druhá etapa paroplynového zdroje v Elektrárně Mělník o elektrickém výkonu 650 megawattů. Investorem je podnik Energotrans ze Skupiny ČEZ, který uvedl termín dokončení do konce roku 2030.
Sev.en skončil pod čarou
Druhý největší záměr předložila Plzeňská teplárenská, která získala podporu na 200MW zdroj na zemní plyn a biomasu. Napoprvé, tedy v loňském prvním kole podpory pro moderní teplárny, Plzeňská teplárenská neuspěla. Třetí v pořadí je Veolia Energie ČR, která získá podporu od státu na další etapu paroplynové teplárny v Ostravě-Třebovicích o výkonu 62 MW.
Dva velké projekty, za kterými stála skupina Sev.en Česká energie miliardáře Pavla Tykače, naopak skončily „pod čarou“ kvůli vyšší požadované ceně. Jedná se o paroplynové zdroje v Kladně (39 MW) a Zlíně (51 MW). Spolu s nimi neuspělo ještě sedm menších teplárenských zdrojů.
Větrný debakl
Opačný problém nastal u větrných elektráren. Stát velkoryse nabídl podporu pro 180 megawattů nového výkonu, avšak přihlásil se pouze jeden uchazeč. Jedná se o firmu WEB VP Břežany, která chce stavět jednu větrnou elektrárnu o výkonu 4,2 MW na Znojemsku. Nízký zájem zřejmě způsobily přísnější požadavky na uchazeče oproti minulým rokům. Dřív totiž stát nepožadoval, aby podpořené projekty prošly povolovacím řízením.
Podporu vysoutěžily také dva projekty na stavbu nebo rekonstrukci malé vodní elektrárny. První z nich chystá státní podnik Povodí Vltavy u Vraňan na Mělnicku, který už staví malou hydroelektrárnu v Klecanech u Prahy. Za druhým záměrem je firma Czech Hydro podnikatele Jiřího Krušiny, týká se lokality v Kroměříži. V obou případech investoři uvedli plánovaný výkon 2,5 MW a požadovanou výkupní cenu 4300 korun/MWh.
Jak to dopadlo
Vyhodnocení nabídek v první soutěži na podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) zveřejnilo MPO loni v listopadu. Uspělo tehdy 37 plánovaných zdrojů energie o celkovém výkonu 1280 MW. Mezi největší patřily paroplynový zdroj v Elektrárnách Opatovice (390 MW) a první etapa paroplynové elektrárny Energotrans v Mělníku (280 MW).
Jen o pár týdnů dříve MPO oznámilo, jako dopadla soutěž o podporu pro větrné elektrárny. Podporu tehdy vysoutěžilo devět projektů o celkovém instalovaném výkonu 88,8 megawattu. Stály za nimi hlavně domácí investoři. Terčem kritiky byl tehdy fakt, že podporu získaly „virtuální“ projekty bez potřebných povolení od úřadů.
