Evropská unie se snaží oživit trh se sekuritizací, který od finanční krize v roce 2008 stagnuje. Cílem je uvolnit miliardy eur pro klíčové investice do obrany, zelené transformace a dopravní infrastruktury. Podle odborníků z oboru je však stávající regulace příliš přísná a odrazuje investory.
Sekuritizace, finanční alchymie, která přeměňuje nelikvidní úvěry na obchodovatelné dluhopisy, před finanční krizí v roce 2008 podpořila na globální úrovni úvěry, zejména prostřednictvím cenných papírů zajištěných hypotékami.
Nedostatky v rizikových modelech
Když dlužníci s nízkou bonitou přestali splácet, složité sekuritizace ztráty ještě zvětšily a odhalily nedostatky v řízení finančních rizik. Reformy přijaté po roce 2008 donutily emitenty, aby byli nuceni ponechat část rizika ve hře – obvykle pět procent z transakcí – s cílem omezit poskytování úvěrů.
V současné době se v rámci EU vede debata o tom, jak systém změnit. Tomuto tématu se věnoval v panelové diskuzi britský deník Financial Times. Debaty se zúčastnili i zástupci EU Perspectives. Diskuse svedla dohromady čtyři významné osobnosti v oboru, kteří uvítali zjednodušení regulace, ale zároveň varovali, že přehnané zásahy, roztříštěnost trhu a nadměrná represivní opatření mohou narušit oživení trhu.
Výměna názorů poukázala na napětí mezi averzí k riziku po roce 2008 a naléhavou potřebou uvolnit kapitál pro priority Evropy, jako je obrana, zelená transformace a infrastrukturní projekty.
Když trh stagnuje
Shaun Baddeley, výkonný ředitel pro sekuritizaci v Asociaci pro finanční trhy v Evropě (AFME), popsal současnou situaci následovně: „Veřejný trh s cennými papíry zajištěnými aktivy (ABS) v Evropě v porovnání se zbytkem světa prakticky stagnuje.“
Reformy musí řešit překážky na straně nabídky i poptávky, zejména pro banky, které potřebují mít v době transformace energetiky, dopravy nebo bezpečnosti schopnost přenášet úvěrová rizika.
Mohlo by vás zajímat
Investoři mají být opatrní
Portfolio manažer v investiční společnosti Janus Henderson Investors Ian Bettney připomenul situaci z roku 2008, kdy byly špatně zajištěné hypotéky „zabaleny do neprůhledných nástrojů“.
Podle něj je však současná evropská regulace příliš přísná. Sami investoři by nyní měli jednat jako zástupci regulačních orgánů. „Musíte ověřit informace zveřejněné emitentem, zdokumentovat je a prokázat auditorům. Žádná jiná třída aktiv to nemá,“ prohlásil s tím, že současná pravidla jsou až příliš normativní. I proto evropský finanční trh odrazuje americké investory.
Evropští důchodci podstupují vyšší riziko
„Američtí emitenti, největší trh sekuritizace, se neobtěžují s formáty EU. Evropští investoři jsou vyloučeni z diverzifikace portfolií,“ dodal Bettney.
Andrew Bryan z advokátní kanceláře Clifford Chance souhlasil. „Důchodci v EU proto nemají nejvíce diverzifikovaná portfolia,“ řekl s tím, že současný stav nutí důchodové fondy podstupovat větší riziko za srovnatelné výnosy než musí subjekty mimo Unii.
Nerovné podmínky?
Bryan nicméně ocenil záměr reforem. „Je to krok správným směrem,“ řekl a poukázal na snížení kontrol „zástupného regulátora“ (tedy samotných investorů) u transakcí v EU. Varoval však, že reformy zhoršují globální rozdíly. „Investoři z EU stále čelí nerovným podmínkám u obchodů mimo EU,“ řekl a poukázal na to, že investoři z USA žádné podobné překážky nemají.
Alexandre Linden z BNP Paribas připomenul, že v rámci EU pojišťovny téměř na trh se sekuritizací nevstupují. „Pojišťovny v EU investují do sekuritizace méně než 0,5 %, zatímco v USA je to 17 %,“ uvedl.
Podle něj to způsobují kapitálová pravidla Solventnosti II, která vycházejí z „úrovní spreadů v nejhorším období globální finanční krize“. Linden označil přehodnocení těchto pravidel za „klíčový návrh“ k uvolnění účasti pojišťoven.
Potenciální problém
Bettney poukázal na dvě klíčové otázky, které ohrožují poptávku. Za prvé to je nemožnost delegování odpovědnosti. Což nutí penzijní fondy zachovat si právní odpovědnost i při jmenování specialistů. „Vlastníci aktiv nás najímají kvůli našim schopnostem, ale stále by nesli odpovědnost,“ vysvětlil a varoval, že by to mohlo „omezit ochotu vlastníků aktiv alokovat prostředky do sekuritizace“.
Zadruhé, nové sankce navrhují pokuty až do výše 10 % globálních příjmů za porušení předpisů. „Žádná jiná třída aktiv to nemá,“ dodal a označil to za obrovský potenciální problém, který může odradit investory.
Sankce mohou způsobit odliv kapitálu
Baddeley z AFME tyto obavy potvrdil a poukázal na znepokojivé reakce mezi členy asociace. „Sankce by mohly způsobit odliv kapitálu,“ varoval. Což jde proti smyslu reforem, které mají za cíl rozšířit likviditu.
Poznamenal, že banky v EU drží 5 bilionů eur ve vysoce kvalitních likvidních aktivech, ale sekuritizace tvoří pouze 0,5 %.
Celkové hodnocení: opatrný optimismus
Baddeley rozhodně odmítl výši sankcí. „Sankce jsou skutečnou překážkou,“ varoval. Linden z BNP Paribas byl optimističtější. „Pokud překalibrujeme Solventnost II a vyřešíme sankce, budeme blízko pomyslným osmi bodům z deseti,“ uvedl.
Bryan poznamenal, že „regulace je pouze částí skládačky“. Zdůraznil potřebu změnit postoje investorů. Všichni účastníci debaty se shodli, že se rozdíly mezi unijními zeměmi a třetími zeměmi musí zmírnit.
