Největší unijní země chce i po 15. září zachovat kontroly na svých hranicích. V praxi tím ovšem Německo podkopává základní myšlenku takzvaného schengenského prostoru, umožňující volný pohyb osob mezi členskými státy bez hraničních kontrol.
Prodloužení kontrol na všech německých státních hranicích představuje další zátěž pro pravidla schengenského prostoru. Oznámení spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta z bavorské CSU přichází navzdory výraznému poklesu počtu žádostí o azyl v Německu.
Dočasné a preventivní?
„Budeme i nadále pokračovat v hraničních kontrolách,“ citoval web časopisu Spiegel ministra vnitra. Rozhodnutí se týká všech pozemních hranic Německa včetně česko-německých hranic. Berlín oficiálně argumentuje tím, že se jedná o prevenci nelegální imigrace.
Toto rozhodnutí je kontroverzní jak na mezinárodní úrovni, tak i v kontextu německé domácí politiky. „Dočasné“ kontroly na německých státních hranicích jsou od svého zavedení terčem kritiky ze strany dalších unijních států. Německá spolková policie si přitom stěžuje na přetížení a nedostatek personálu. Celková délka hranic Německa s devíti sousedními zeměmi totiž činí téměř 3 800 kilometrů se stovkami hraničních přechodů.
Schengenský systém pod tlakem
Německé soudy navíc pochybují o zákonnosti takového rozhodnutí. Německo je spolu s dalšími 28 zeměmi členem schengenského prostoru, který zaručuje volný pohyb 450 milionům občanů Unie a čtyř dalších evropských států.
Podle Schengenského hraničního kodexu (SBD) mohou členské státy dočasně zavést hraniční kontroly na vnitřních hranicích v případě „vážného ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti“. Kodex stanoví, že zavedení kontrol musí být časově omezené a slouží jen jako krajní prostředek.
Stále častější kontroly
Od roku 2015, kdy došlo k první vlně migrační krize, je zavádění „dočasných“ hraničních kontrol mnohem častější. Na některých úsecích vnitřních hranic schengenského prostoru se kontroly staly téměř trvalými.
V současné době je v platnosti 11 oficiálních oznámení o dočasném zavedení hraničních kontrol. Německo, Francie a Nizozemsko jsou jediné země schengenského prostoru, které provádějí hraniční kontroly na všech úsecích svých pozemních hranic. Polsko, které na začátku července obnovilo hraniční kontroly s Německem a Litvou, je nejnovější zemí na tomto seznamu.
Mohlo by vás zajímat
Počet žádostí o azyl klesá
Krok Německa prodloužit hraniční kontroly – oficiálně odůvodněný obavami z migrace – přichází navzdory skutečnosti, že německé úřady registrují ve srovnání s loňským rokem mnohem méně žádostí o azyl. Od ledna do července bylo podáno 70 011 žádostí, což je polovina ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. To bylo podáno 140 783 žádostí.
Ministr Dobrindt také oznámil, že německá vláda uskuteční další deportační lety s migranty, kteří se dopustili závažných trestných činů. Berlín 18. července vypravil letadlo do Afghánistánu. Tento krok ale vyvolal značnou kritiku, zejména organizace na ochranu lidských práv označily deportace za nepřijatelné.
