Ekonomické zhroucení Ruska předpovídali mnozí optimisté už po prvních sankcích v roce 2022. Jenže dopadlo to jinak, předloni i loni ruská ekonomika rostla na vlně masivního zbrojení. Letos se však růst zastavil a přibývají důkazy, že krize klepe na dveře. Ať už jde o pád příjmů z exportu ropy a plynu, rozpočtový deficit nebo téměř vybrakovaný Fond bohatství.

Jak ve své analýze vývoje ruské ekonomiky uvádí think tank Bruegel, v prvním čtvrtletí tohoto roku klesl reálný výkon tamního hospodářství o 0,6 procenta oproti poslednímu kvartálu roku 2024. Pokles byl způsoben klesající aktivitou v těžebním průmyslu, obchodu, nemovitostech a ostatních službách. Na situaci reagovala Ruská centrální banka, která na červnovém zasedání snížila hlavní úrokovou sazbu z 21 na 20 procent. Toto spíše symbolické snížení však neodstranilo rdousící efekt, který mají vysoké úroky na podnikání v zemí.

Levná ropa – pro Rusko problém

Výrazně roste také deficit státního rozpočtu. Už na konci května schodek dosáhl 3,4 bilionu rublů (přibližně 37 miliard eur), což představuje 90 procent ze schváleného deficitu na celý letošní rok. Výpadek na straně příjmů způsobil hlavně pokles cen ropy na světovém trhu. Ruské ministerstvo financí původně předpokládalo cenu ropy okolo 70 dolarů za barel, ale skutečná průměrná exportní cena od ledna do května 2025 byla podle odhadu Mezinárodní energetické agentury 59 dolarů za barel. V květnu Rusové prodávali už jen za 51 dolarů za barel.

Klesá také těžba a spotřeba zemního plynu v Rusku. Značný podíl na tom má přerušení vývozu přes území Ukrajiny, ke kterému došlo na přelomu minulého a letošního roku.

Příjmy z prodeje ropy a plynu, které v lednu až květnu meziročně klesly o 14 procent, však nejsou jediným problémem. Na druhé straně rostou rozpočtové výdaje tažené vysokými náklady na válku proti Ukrajině. Rusové proto musejí „rabovat“ svůj Fond bohatství. Bruegel uvádí, že od začátku války z něj stáhli 71 procent peněz. Roste také objem emisí státních dluhopisů, jen v prvních pěti měsících letošního roku se jednalo o prodeje za 2 biliony rublů (22 miliard eur).

Mohlo by vás zajímat

vězení

Proto není divu, že na Petrohradském ekonomickém fóru začátkem června vládla ponurá nálada. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov přiznal, že země pravděpodobně směřuje do ekonomické recese. Předseda Výboru pro rozpočet a daně ve Státní dumě Andrej Makarov si stěžoval, že současnou ruskou realitou je „méně zboží, rostoucí ceny a klesající kvalita“.

Sankce nabírají na síle

Otázkou je také spolehlivost ruských oficiálních statistik. Je pravděpodobné, že podhodnocují inflaci a nadhodnocují růst ekonomiky. Další vývoj brzdí také znárodňování majetku byznysmenů, kteří se znelíbili režimu Vladimira Putina. Před pár týdny to postihlo třeba podnikatele Konstantina Strukova, hlavního vlastníka těžební společnosti Južuralzoloto. Ostatní si proto dobře rozmýšlejí, zda má vůbec cenu do něčeho v Rusku investovat.

Další vývoj ruské ekonomiky podle podle analýzy Bruegelu záviset hlavně na budoucích cenách ropy a tvrdosti mezinárodních sankcí. Evropská unie schválila již 18. balík protiruských sankcí. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa dlouho hovořily o usmíření s Rusy, avšak v minulých dnech nastal obrat. Trump se vytasil s drtivými 100procentními cly na ruské zboží, které chce zavést v případě, že neskončí do 50 dní válka na Ukrajině.

Mohlo by vás zajímat: TOP 5 právních kanceláří pro oddlužení v Česku