Vyjednavači členských států Evropské unie se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nová protiruská omezení, která míří zejména na energetický a bankovní sektor, dnes ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.
Klíčovým bodem balíčku je snížený cenový strop, který má omezit příjmy režimu Vladimira Putina z prodeje ropy. Zatímco dosud platil strop ve výši 60 dolarů za barel, nově to má být cena ruské ropy vyvážené do třetích zemí o 15 procent nižší, než je průměrná tržní cena. To dnes vychází na přibližně 47,60 dolaru za barel, uvedl web Euractiv.com. K prosazení této změny však bude Evropské unie potřebovat podporu dalších zemí skupiny G7, hlavně Spojených států.
Tankery, Nord Stream, banky
Na sankčním seznamu je též seznam 105 nových plavidel ruské „stínové flotily“, která Moskva využívala k obcházení cenového stropu. Počet sankcionovaných plavidel už tak přesahuje čtyři stovky. Další novinkou je zákaz týkající se plynovodů Nord Stream 1 a 2. Cílem je zabránit obnovení jejich provozu nebo jakémukoli budoucímu využití těchto plynovodů.
Osmnáctý balíček dále zavádí zákaz transakcí s 22 ruskými bankami. Omezuje přístup Moskvy k technologiím dvojího užití. Na sankčním seznam přidává 26 dalších firem, které pomáhaly shánět technologie pro ruský zbrojní průmysl. Často se jedná o firmy se sídlem v Číně, Hongkongu a Turecku.
Dosažení shody ihned uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie bude podle ní v tlaku na Moskvu pokračovat, dokud ruský prezident Vladimir Putin válku na Ukrajině neukončí. „Útočíme přímo na srdce ruské válečné mašinérie. Zaměřujeme se na její bankovní, energetický a vojensko-průmyslový sektor a stanovujeme rovněž nový dynamický cenový strop ropy,“ napsala předsedkyně komise na sociální síti X.
Těžké vyjednávání se Slováky
Evropská komise navrhla dosud poslední balík protiruských sankcí 10. června, od té doby probíhalo intenzivní vyjednávání mezi členskými státy. Česku se do sankčního balíku podařilo prosadit takzvaný záchytný mechanismus (catch-all mechanismus), který umožní celním správám členských zemí mnohem lépe zabraňovat obcházení sankcí.
Přijetí nových sankcí dlouho blokovalo Slovensko. Vláda premiéra Roberta Fica totiž odmítá jiný záměr Evropské komise, a sice ukončení dovoz ruského plynu do zemí Evropské unie v termínu do konce roku 2027. Komise v minulých dnech Slovákům poskytla konkrétní záruky, což jednání o novém balíku sankci odblokovalo.
