Evropská komise zveřejnila návrh unijního rozpočtu pro období 2028 až 2035. Jednoznačným vítězem je obranný sektor, zemědělci se naopak obávají škrtů. Kritiku vyvolává také záměr zavedení nových daní na elektronický odpad, tabák a zisky firem.
Evropská komise představila ve středu návrh sedmiletého rozpočtu EU společně s návrhem nových vlastních příjmů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jej označila za „větší a chytřejší“ plán pro řešení geopolitických a ekonomických výzev Unie. Jeho výše dosahuje 1,816 bilionu eur (44,7 bilionu korun). „Je to rozpočet, který odpovídá ambicím Evropy, řeší její výzvy a posiluje naši nezávislost,“ prohlásila.
Čtěte mezi řádky: nové daně
Její tvrzení o faktickém rozpočtu ve výši dvou bilionů eur – s přihlédnutím ke splácení dluhů po pandemii – ale vyvolalo obvinění z kreativního účetnictví. Europoslanec Siegfried Mureșan (EPP/Rumunsko), vyjednavač rozpočtu za nejsilnější frakci Evropské strany lidovců, za kterou byla nominována i von der Leyenová, tuto částku odmítl jako „zavádějící“.
Návrh Komise přesouvá priority od tradičních unijních pilířů, jako je zemědělství a regionální rozvoj, které v současné době spotřebovávají dvě třetiny fondů EU, směrem k obraně, inovacím a krizovému řízení.
Evropský komisař pro rozpočet Piotr Serafin nastínil tři nové celoevropské daně – na elektronický odpad, tabák a zisky podniků. Mají pomoci k úhradě 25 až 30 miliard eur ročních splátek dluhu z fondu na oživení po pandemii. V kombinaci s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a příjmy z obchodování s emisními povolenkami mají tyto zdroje ročně přinést 58 miliard eur.
Mohlo by vás zajímat
Není to dobrý začátek
K údivu mnoha činily procentní podíly rozpočtových kategorií v prezentaci von der Leyenové celkem 101 %, což připomíná situaci v Severní Koreji. Během parlamentního slyšení Serafina došlo k dalšímu vážnějšímu napětí. Předseda rozpočtového výboru EP Johan Van Overtveldt (ECR/Nizozemsko) obvinil šéfku Komise z toho, že zákonodárce odsunula na vedlejší kolej: „Vidíme, že předsedkyně von der Leyenová pořádá tiskovou konferenci a zjevně poskytuje více informací, než dostáváme my.“
Ani po dvouhodinovém výslechu eurokomisaře pro rozpočet se nálada nezlepšila. „Nebyl to dobrý začátek – ani co se týče obsahu, ani co se týče procesu,“ komentoval výsledek Van Overtveldt.
Kritika ze všech stran
Poslanec Ciaran Mullooly (Renew/Irsko) poznamenal, že se výdaje na obranu zvýší pětkrát, zatímco výdaje na zemědělství se sníží o více než pětinu. Nizozemský ministr financí Eelco Heinen označil celkovou částku finančního rámce za „příliš vysokou“. Trval na tom, že „bychom se neměli soustředit pouze na to, jak EU může utratit více, ale spíše na to, jak lze lépe využít stávající prostředky“.
Německo a Francie daly najevo, že se budou bránit zvýšení svých příspěvků s odkazem na domácí rozpočtové tlaky.
Europoslanec Tamás Deutsch (PfE/Maďarsko), který pochází ze strany Fidesz premiéra Viktora Orbána, fiskální plán ostře kritizoval jako „kreativní účetní manévr“. Prospěch z něj budou mít pouze „Ukrajina a Evropská komise“. Obvinil bruselské instituce z „posilování svých pravomocí“ a opomíjení „zemědělců, regionů a evropských podnikatelů“.
Desetinásobné zvýšení výdajů na obranu
Obrana se v návrhu nového finančního rámce se stala jasným vítězem. Financování vojenské mobility se zvýšilo z 1,7 miliardy eur na 17 miliard eur, což znamená desetinásobný nárůst odrážející poučení z války na Ukrajině. Evropský fond konkurenceschopnosti ve výši 410 miliard eur, který podrobně popsal místopředseda Komise Stéphane Séjourné, přiděluje 130 miliard eur na obranné a vesmírné projekty.
Kromě toho má krizový nástroj ve výši 400 miliard eur, který ale vyžaduje jednomyslný souhlas členských států, urychlit reakce na nenadálé situace, jako jsou pandemie nebo války. Komisař Serafin jej popsal jako zkratku, která umožňuje obejít těžkopádné rozhodovací mechanismy. Nizozemští zákonodárci nicméně okamžitě odmítli jakékoli „nové nástroje pro společný dluh“.
Návrh počítá také s částkou 100 miliard eur na rekonstrukci Ukrajiny prostřednictvím stávajícího unijního nástroje, přestože maďarský premiér Viktor Orbán jej dříve označil za šokující. „Těch 100 miliard jde do již existujícího fondu pro Ukrajinu,“ vysvětlila von der Leyenová během tiskové konference, která probíhala souběžně se zasedáním parlamentního výboru pro rozpočet.
Zdravotnictví a zemědělství dostanou méně
Naproti tomu zdravotnictví se dostalo minimální pozornosti. Bylo představeno pouze v rámci vágního balíku 22,6 miliardy eur, který sdílí s dalšími sektory – biotechnologií a biovýrobou. Pokud by se tato částka rozdělila rovnoměrně, zdravotnictví by získalo pouze 5,5 miliardy eur, což je o málo více než současných 5,3 miliardy eur v rámci programu EU4Health.
Jak se dalo očekávat, rozporuplné reakce se týkaly zemědělských dotací, které tradičně pohltí třetinu společného rozpočtu. Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen trval na tom, že společná zemědělská politika zůstává „samostatnou politikou s garantovanými přímými platbami“.
Argumentoval, že přidělená částka 300 miliard eur „zůstává v reálném vyjádření přibližně stejná“. Předběžné analýzy však naznačovaly snížení o 25 až 30 % v cenách roku 2025, na což europoslanec Herbert Dorfmann (EPP/Itálie) reagoval slovy: „Nesnažte se nám to prodávat jako úspěch“.
Zpravodajka Evropského parlamentu Carla Tavaresová (S&D/Portugalsko), která je ve své frakci odborníkem na rozpočet, slíbila, že její poslanecký klub nedovolí, aby bylo „financování našich klíčových priorit ohroženo splácením úvěrů na boj proti dopadům pandemie covidu NextGenerationEU“.
Europoslankyně Jessika van Leeuwenová (EPP/Nizozemsko) se vyjádřila k návrhu rozpočtu vzácně pochvalně. Ale i ona varovala, že závislost na národních doplňkových platbách pro zemědělce „může vytvořit nerovné podmínky mezi členskými státy“.
Séjourné: Jde o skutečné peníze
Na samostatné tiskové konferenci místopředseda Komise Stéphane Séjourné objasnil zaměření Fondu konkurenceschopnosti ve výši 410 miliard eur. Má klást větší důraz na podporu soukromých investic formou záruk. V narážce na bývalého šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera řekl: „Jde o skutečné peníze, ne o teoretické ekonomické multiplikátory.“ Argumentoval, že každé euro může prostřednictvím záruk přinést 20 eur v reálném ekonomickém dopadu, přičemž 410 miliard eur zůstane jako přímé financování.
V reakci na skeptické názory ohledně financování obrany Séjourné poznamenal, že se přidělené prostředky pětinásobně zvýšily a jsou k dispozici pro měnící se potřeby. Členské státy mohou nasměrovat finanční zdroje na společné zadávání veřejných zakázek nebo infrastrukturu dvojího užití, až budou ukončena následná legislativní jednání.
Na otázku, jak sladit výši objemu prostředků s výzvou Draghiho zprávy k ročním investicím ve výši 800 miliard eur, eurokomisař pro průmyslovou strategii odpověděl, že 410 miliard eur představuje pouze příspěvek EU, který doplňuje národní rozpočty a soukromý kapitál.
Pochopitelný odpor
Šéfka Komise von der Leyenová uznala „pochopitelný“ odpor k návrhu dlouhodobého rozpočtu. Vyjádřila ale důvěru v řešení „geopolitické a ekonomické nestability“. Vyloučila nicméně obnovení fondu na podporu oživení po covidu NextGenerationEU. Místo toho prosazuje krizový nástroj ve výši 400 miliard eur, který ale vyžaduje jednomyslný souhlas Rady EU.
Jednání o konečné podobě rozpočtu budou ještě bouřlivá. Farmáři už pohrozili podzimními protesty a blokováním evropských měst traktory a další zemědělskou technikou. Unijní sedmadvacítka se navíc připravuje na střety mezi jednotlivými členskými zeměmi.
Předsedkyně Komise opakovaně zdůraznila, že zveřejnění návrhu rozpočtu je pouhým začátkem. Politici mají 18 měsíců na to, aby rozdílné názory vyřešili. „Nikdy nepracuji s červenými čarami,“ odpověděla von der Leyenová na otázku, zda přistupuje k nadcházejícím jednáním s pevně danými představami. „Demokracie žije z vyjednávání,“ dodala.
