Začlenění Pobaltí do páteřní evropské železniční sítě se blíží. Evropská komise schválila klíčové milníky pro dokončení projektu Rail Baltica, který propojí Estonsko, Lotyšsko a Litvu s Polskem a nepřímo i s Finskem. Trať dlouhá 870 kilometrů má být hotová do roku 2030.
Aby došlo ke zprovoznění co nejdříve, měly by Estonsko, Lotyšsko a Litva v první fázi vybudovat trať Rail Baltica jako jednokolejnou z Tallinnu do Kaunasu. Plnou interoperabilitu a dokončení dopravního koridoru Severní moře – Baltské moře plánuje Evropská komise do zmiňovaného roku 2030, zahájení provozu na některých úsecích je v plánu už do roku 2028.
Největší infrastrukturní projekt
Rozhodnutí jednomyslně podpořily všechny členské státy. Podle Evropské komise jde o největší infrastrukturní projekt v pobaltském regionu za posledních 100 let. Investice přesahují pět miliard eur.
Maximální rychlost osobních vlaků může na koridoru po dokončení dosahovat až 249 kilometrů za hodinu a u nákladních 120 kilometrů za hodinu.
Do výstavby vstupuje bezpečnostní situace
Projekt zahrnuje pět zemí Evropské unie – Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a nepřímo i Finsko, které nedávno oznámilo svůj záměr přizpůsobit rozchod kolejí evropskému standardu. Rail Baltica propojí Helsinky, Tallinn, Pärnu, Rigu, Panevežys, Kaunas, Vilnius a Varšavu. Rail Baltica zároveň prováže region s Ukrajinou a Moldavskem, které jsou součástí koridorů Severní moře – Baltské moře a Baltské moře – Černé moře – Egejské moře.
Podle Evropské komise se vzhledem k současnému mezinárodnímu kontextu geostrategická hodnota trati Rail Baltica výrazně zvýšila. Při její realizaci by tak měl být podle Komise zohledněný její přínos k obraně, bezpečnosti a vojenské mobilitě.
Mohlo by vás zajímat
Financování projektu je zajištěné z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a podílí se na něm také Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Nejvíce jde na železnici
Evropská komise nedávno oznámila, že vybrala z programu CEF 94 dopravních projektů, které získají granty v celkové výši téměř 2,8 miliardy eur. Železniční doprava získá největší část rozpočtu – 77 procent. Část financí poputuje právě i na Rail Baltica, nebo například i na vysokorychlostní železnice v Česku. Na dotace dosáhnou i modernizace tratí v Řecku a na Slovensku nebo výstavba tratí v Polsku.
Součástí balíku je i zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) ve vlacích a na tratích ve 32 projektech v 11 zemích, včetně Rakouska, Německa, Itálie a Polska. Cílem je zvýšit bezpečnost a interoperabilitu železnice napříč Evropou.
Ekologičtější přístavy a vyšší odolnost
Část investic z CEF cílí také na snížení dopadů námořní a vnitrozemské vodní dopravy na životní prostředí. Modernizace se dočkají přístavy v Irsku, na Kypru, Maltě, v Chorvatsku a Polsku – mimo jiné v podobě zavádění pobřežního napájení pro kotvící lodě, které omezí emise.
Podpora půjde i na výstavbu a modernizaci víceúčelových ledoborců v Estonsku, Finsku a Švédsku. Ty mají posílit bezpečnost a chránit podmořské kabely v souladu s nedávno představeným akčním plánem EU.
Ve Francii a Španělsku budou zavedeny nové digitální systémy řízení pobřežní dopravy, které mají zvýšit bezpečnost, efektivitu a snížit přetížení. Na vnitrozemských vodních cestách proběhne modernizace Rýna ve Francii a další digitalizace vodní dopravy v Belgii.
Chytřejší a bezpečnější doprava
V silniční dopravě vzniknou či budou modernizována bezpečná parkoviště v 10 členských státech včetně Německa, Francie, Itálie a Rumunska. Projekty také podpoří zavádění kooperativních inteligentních dopravních systémů (C-ITS), které zlepší bezpečnost a plynulost provozu, zejména ve městech.
V oblasti letectví budou projekty řízení letového provozu nadále rozvíjet jednotné evropské nebe s cílem vytvořit bezpečnější, efektivnější a udržitelnější letecký systém. To přispěje ke snížení přetížení, emisí a zlepší celkovou kvalitu služeb v letecké dopravě.
Podporu získají také projekty městské mobility – konkrétně příprava výstavby či modernizace multimodálních dopravních uzlů ve městech jako Lovaň (Belgie), Norrköping (Švédsko), Nice a Marseille (Francie) nebo Bolzano (Itálie). Tyto uzly usnadní přestupy mezi jednotlivými druhy dopravy a zlepší mobilitu ve městech.
Strategické a solidární investice
EU pokračuje v podpoře takzvaných solidárních koridorů, které propojují EU s Ukrajinou. Nové projekty mají zlepšit železniční spojení a hraniční přechody mezi Slovenskem a Ukrajinou a mezi Rumunskem a Moldavskem. Součástí je i pomoc Ukrajině s přechodem na standardní evropský rozchod kolejí, což usnadní přeshraniční přepravu a podpoří regionální obchod.
Unie podpoří také projekt v arktické oblasti zaměřený na zvýšení dostupnosti a odolnosti infrastruktury, která má zajistit bezpečné zásobovací trasy a zvládat dopady změny klimatu.
Co bude dál?
Po schválení seznamu 94 projektů výborem CEF přijme Evropská komise formální rozhodnutí. Následně agentura CINEA připraví grantové smlouvy, jejichž podpis se očekává do října 2025. Výsledky zatím nejsou konečné – oficiální budou až po vydání rozhodnutí Komise o přidělení grantů.
Vybraných 94 projektů vzešlo z celkem 258 žádostí podaných v rámci výzvy, která skončila 21. ledna 2025. Financování z EU bude poskytováno formou grantů, které pokryjí část způsobilých nákladů projektů.
Program CEF Doprava pro období 2021–2027 má rozpočet 25,8 miliardy eur. Finanční prostředky mohou využívat nejen členské státy EU, ale i Ukrajina a Moldavsko – dvě přidružené země CEF. V aktuálním kole výběru bylo již rozděleno 95 % celkového rozpočtu programu.
Od spuštění v roce 2014 podpořil CEF celkem 1861 dopravních projektů (včetně těchto 94), a to částkou 47,34 miliardy eur.
Fakta a čísla o Nástroji pro propojení Evropy
| Kategorie | Údaj |
|---|---|
| 🔹 Vybrané projekty (2025) | 94 |
| 🔹 Celková podpora EU (v tomto kole) | 2,8 miliardy eur |
| 🔹 Počet podaných žádostí | 258 |
| 🔹 Podíl pro železnice | 77 % z přidělené částky |
| 🔹 Programové období | 2021–2027 |
| 🔹 Celkový rozpočet CEF Doprava | 25,8 miliardy eur |
| 🔹 Dosud přiděleno (2021–2025) | 95 % rozpočtu |
| 🔹 Počet podpořených projektů od 2014 | 1861 |
| 🔹 Celková podpora EU od 2014 | 47,34 miliardy eur |
| 🔹 Země mimo EU zapojené do CEF | Ukrajina, Moldavsko |
