Druhá evropská energetická burza začala obchodovat s emisními povolenkami, které od roku 2027 zatíží malé zdroje emisí. Tedy například spotřebu uhlí a zemního plynu v domácnostech a spotřebu benzinu a nafty. Také na lipské burze je výsledkem prvních obchodních dnů vysoká cena – konkrétně 77 eur za tunu emisí.

Jak oznámila energetická burza EEX se sídlem v Lipsku, cena 77 eur (1895 korun) se týká futures kontraktu na povolenku EU ETS 2 v roce 2027. V následujících letech cena dál poroste, a to až na 95 eur za tunu emisí v roce 2030. Ukazuje se, že cenový limit 45 eur dohodnutý státy Evropské unie je „bezzubý“. Účastníci obchodování jej proto neberou vážně.

Dvě burzy, stejný výsledek

Burza EEX včera uvedla, že proběhl první obchod s novým typem povolenky. Jeho účastníky byly společnosti Macquarie a CFP Energy. „Jsme potěšeni, že jsme zprostředkovali vůbec první obchod na burze EEX s povolenkou ETS2, který se týká termínu v prosinci 2028. Těšíme se na rozvoj a podporu dalších příležitostí v tomto obchodním prostoru,“ uvedl John Molloy, vedoucí oddělení environmentálních produktů ve společnosti Tradition Energy and Commodities.

S budoucí hodnotou emisních povolenek EU ETS 2 se už od května obchoduje na energetické burze ICE. Tady je cena prakticky stejná; futures s vypořádáním v prosinci 2027 v úterý skončilo na hodnotě 76,40 eura za tunu. Nové povolenky tak téměř přesně kopírují cenu povolenek ve starším systému EU ETS. Ten se týká velkých uhelných a plynových elektráren či tepláren, těžkého průmyslu a sektoru letecké dopravy.

Zdraží hlavně uhlí do domácích kotlů

Podle kalkulačky webu Fakta o klimatu by zpoplatnění emisí z malých zdrojů 70 eury vedlo ke zvýšení maloobchodní ceny hnědého uhlí o 75 procent. Cena zemního plynu pro domácnosti by vzrostla zhruba o 23 procent. Maloobchodní cena benzinu vzroste o 4,20 koruny za litr (o 13 procent oproti současné ceně) a nafty o 4,60 koruny (o 14 procent).

„Zásadní dopad to bude mít především na domácnosti v chladnějších oblastech, které stále spoléhají na tuhá paliva či plyn. Cílem systému je motivovat k přechodu na nízkoemisní technologie. Tedy výměnu starých kotlů za tepelná čerpadla, zateplení domů, elektromobilitu nebo sdílenou dopravu,“ uvedl Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.

Mohlo by vás zajímat

Dříve dohodnutý cenový strop ve výši 45 eur za tunu oxidu uhličitého, který měl podle představ evropských politiků zmírnit dopad do cen v prvních letech fungování systému povolenek ETS 2, zkrátka nefunguje.

„Cenové stropy totiž zpravidla vedou spíš k nedostatku a vyšší reálné ceně než ke stabilizaci trhu. Nejsou tedy – z ekonomického pohledu – dobrým nástrojem. Další vláda i Česká národní banka proto musí počítat s mohutným šokem, který v dalších letech výrazně ovlivní domácí hospodářství,“ dodává ekonom Míšek.

Ještě je šance dopad zmírnit

Česká vláda má z dopadu povolenek na menší zdroje emisí do cen plynu a pohonných hmot obavy. Postavila se proto do čela zemí, které chtějí původně schválený mechanismus upravit. Českou republiku v úsilí podpořilo dalších 17 států, a to včetně Německa, Itálie, Španělska či Polska. Jednou z navržených úprav je navýšení počtu emisních povolenek tak, aby to udrželo cenu poblíž 45 eur.

„Nyní očekáváme, že Evropská komise bude jednat rychle a přijde s legislativním návrhem změny tak, aby se finální návrh projednal, odsouhlasil a byl platný do konce tohoto roku,“ komentoval tuto výzvu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).