Přestavbu ostravského věžáku z 60. let na byty za víc než půl miliardy korun podle návrhu mezinárodně uznávané architektky Evy Jiřičné mají odstartovat drobní soukromí investoři posbíraní na investiční platformě skupiny Crowdberry. Developer vybraný městem nyní shání peníze, aby mohl chátrající objekt odkoupit. Většinový podíl v Mrakodrapu Ostrava tak mají držet menší privátní spoluvlastníci.
Několik let hledalo město Ostrava investora, který se ujme přestavby dlouho chátrající, 68 metrů vysoké dominanty poblíž nábřeží řeky Ostravice. Město coby vlastník objektu přišlo v roce 2021 s projektem, nesoucím typický zvlněný rukopis Evy Jiřičné, který ho má proměnit v moderní bytovou věž. Potenciálnímu soukromému partnerovi ve veřejném výběrovém řízení nabízelo stavbu s pozemkem i sousední parkoviště.
Rekonstrukce 22podlažní budovy zvané Věžák měla původně začít v roce 2023. Přichystaný návrh od architektonického studia AI Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera počítal s tím, že uvnitř aktuálně prázdné budovy vznikne 70 až 85 bytů. Nakonec se městu přihlásil jediný zájemce – společnost First Skyscraper, vlastněná rovným dílem developersko – stavebními firmami Bamika a BBP Stavby.
Město coby vlastník objektu přišlo s projektem od AI Design, který má věž proměnit v moderní bytový dům. Vizualizace: AI Design
Rekonstrukce za víc než půl miliardy
Podle upraveného návrhu má nyní v ostravském „mrakodrapu“ vzniknout 111 bytů. Developer se s městem dohodl, že budovu s pozemkem odkoupí za 120 milionů korun. Náklady na rekonstrukci ostravské věže podle informací Crowdberry překročí 530 milionů korun. V roce 2021 město vyčíslilo předpokládanou investici na 390 milionů korun.
Nyní developer skrze investiční platformu Crowdberry sbírá od soukromých investorů 80 milionů, tedy dvě třetiny peněz na koupi nemovitostí. Většinový podíl v Mrakodrapu Ostrava tak mají držet privátní spoluvlastníci.
Mohlo by vás zajímat
„V Česku je spoluvlastnění výškové rezidenční budovy tohoto charakteru mimořádné. Tyto projekty bývají dostupné jen velkým fondům nebo finančním institucím, jednotlivci se k nim běžně vůbec nedostanou,“ říká investiční ředitel Crowdberry Michael Almásy. „Soukromí investoři budou v tomto případě skrze účelovou společnost přímo vlastnit pozemky s budovou, kterou developer zrekonstruuje na prémiové bydlení,“ vysvětluje Almásy.
V rámci rekonstrukce mají přibýt dvě patra a vnější komunikační jádro s novými výtahy a schodišti. Původní projekt počítal v nejvyšším patře s kavárnou a vyhlídkovou terasou. Vizualizace: AI Design
Na přestavbu chtějí developeři financování od bank
Kapitál získá developerské duo Bamika a BBP Stavby skrze Crowdberry ve dvou fázích. Ve druhé polovině letošního roku má obdržet nejdřív 55 milionů korun, které poslouží k financování nákupu nemovitostí od města. S druhým vstupem Crowdberry počítá během prvního čtvrtletí 2026. Náklady na rekonstrukci samotnou plánuje developer financovat úvěry od bank.
Crowdberry láká privátní investory na výnos z prodeje bytů v odhadované výši 13,6 % ročně. Zároveň uvádí, že kapitál developerům neuvolní, dokud nebudou mít zasmluvněného generálního dodavatele stavby, tedy budou mít vyčíslené i náklady na rekonstrukci, zajištěné bankovní financování a platné stavební povolení.
Město Ostrava se také smluvně zavázalo, že pozemky i věž developerům prodá poté, co projekt stavební povolení získá. „Developeři mohou začít s rekonstrukcí hned po odkupu. Nemůže se stát, že by jim město prodalo objekt, na který takzvaně nesmí sáhnout,“ dodal Almásy.
Náklady na rekonstrukci samotnou překročí 530 milionů korun a většinu z nich chce developer financovat bankovní cestou. Vizualizace: AI Design
Konverze po londýnském vzoru
Výšková budova z konce 60. let byla tehdy nejvyšším bytovým domem v Československu. Kvůli technickým nedostatkům se později proměnila na kanceláře. Z důvodu nedostatečné požární bezpečnosti však nebylo možné využívat nejvyšší patra a od roku 2013 zůstává objekt i kvůli narušené statice prázdný.
„Vážím si toho, že město hledá cestu, jak dát budově nový život, namísto aby uvažovalo o jejím odstranění. V Londýně je téma konverzí kancelářských budov v obytné prostory velmi aktuální – pomáhají řešit nejen otázku dostupného bydlení, ale také mění strukturu měst tak, aby lidé nemuseli stále přejíždět mezi prací a domovem,” uvedla architektka Eva Jiřičná. Přesto se žádný z velkých tuzemských developerů k náročné konverzi v tomto případě neodhodlal.
Stávající věžák bude nutné nejdřív „odstrojit“ až na skelet a demontovat závadné azbestové panely. V rámci rekonstrukce mají přibýt dvě patra a vnější komunikační jádro s novými výtahy a schodišti. Původní projekt počítal v nejvyšším patře s kavárnou a vyhlídkovou terasou. Patra doplní ve všech rozích oblé terasy se zelení.
Součástí projektu je čtyřpatrový parkovací dům pro dvě stovky aut na místě současného parkoviště Záměr počítá také s obnovou sousední nezastavěné plochy včetně výsadby nové zeleně.
