I přes výrazné navýšení financí od státu byla v minulých letech podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přibližně třetina silnic I. třídy ve špatném technickém stavu. Plně funkční nebyl ani systém plánování oprav. Výhrady úřadu i obhajobu ministerstva dopravy projednala vláda.
Kontrola NKÚ se týkala období od roku 2021 do 2023. „V oblasti oprav a údržby silnic I. třídy NKÚ zjistil skutečnosti, které snižují hospodárnost vynaložených peněžních prostředků. V některých případech NKÚ zjistil porušení právních předpisů,“ uvedl úřad. K jeho závěrům předložilo vládě ministerstvo společné stanovisko spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI).
Přes 60 miliard korun na opravy a údržbu
SFDI podle NKÚ na opravy a údržbu silnic I. třídy vynaložil mezi lety 2018 a 2023 až 62,5 miliardy korun. Na 30 procentech silnic hodnocených stupněm „nevyhovující a havarijní“ byly přitom výtluky, trhliny, vyjeté koleje nebo prohlubně. Ekonomický deník už v minulosti informoval o tom, že kontroloři odhalili i nedostatečnou evidenci potřebných oprav.
Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic tvrzení, že by špatný technický stav části silniční sítě byl důsledkem nehospodárného nakládání s prostředky, odmítají.
„Naopak, skutečnost, že zhruba třetina sítě se nachází v klasifikačních stupních IV a V, odpovídá řízenému procesu údržby, kdy je prioritizována efektivní správa životního cyklu vozovek,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl.
Technický stav není bezpečnostní
Systém hospodaření s vozovkou (SHV), jehož zavedení je podle mluvčí v pokročilé fázi, umožňuje detailní sledování parametrů, plánování oprav i predikci budoucího stavu. Úseky zařazené do nižších klasifikačních stupňů nejsou podle Mühl automaticky nebezpečné. „NKÚ podle stanoviska ministerstva dopravy nesprávně ztotožňuje technický stav se stavem bezpečnostním,“ dodala.
Nejvyšší kontrolní úřad upozorňoval i na to, že v některých případech se výtluky opravovaly před stálou opravou několikrát provizorně. Tím podle něj docházelo k neefektivnímu vynakládání prostředků. Například výtluk v Bílině na Teplicku nechalo ŘSD před trvalou opravou vyplnit dočasně sedmkrát.
Mohlo by vás zajímat
„V otázce opakovaných provizorních oprav výtluků ministerstvo a ŘSD uznávají jednotlivá pochybení. Ta však představují mizivé procento v porovnání s objemem prováděných oprav,“ sdělila mluvčí. Resort zavedl také systémová opatření. Jde například o zřízení centrálních inspektorů. Do systému CEV bude dále možné zavést evidenci dočasných oprav, což podle úřadu zvýší kontrolu nad následnou finální sanací.
Nedokončený systém oprav
Kontrolorům vadila i nedokončená optimalizace systému plánování oprav. Přestože ministerstvo dopravy plánovalo zavedení systému hospodaření s vozovkou už od roku 2014, k plnému nasazení dojde až v roce 2027. „I přes objektivní překážky, například kybernetický útok v roce 2022, byl systém úspěšně spuštěn a postupně přechází do plného provozu. Očekává se, že od roku 2027 bude sloužit jako jediný nástroj plánování oprav, čímž se zvýší transparentnost a účinnost investic,“ reagoval úřad.
Další výtka kontrolorů směřovala k tomu, že ministerstvo dopravy dlouhodobě nevede Centrální evidenci pozemních komunikací a nevydalo ani prováděcí předpis. To podle NKÚ omezuje dostupnost klíčových informací o omezeních a uzavírkách.
Vyřeší to nový systém
Ministerstvo aktuálně informovalo vládu, že ve spolupráci s Centrem dopravních informačních systémů (CENDIS) připravuje systém IS CREDO, který centrální evidenci plně nahradí a rozšíří.
„Pilotní provoz bude spuštěn v roce 2025 a plné legislativní zakotvení je plánováno na rok 2028. Jedná se o rozsáhlý systém koordinace dopravních omezení, který přinese výrazný kvalitativní posun v poskytování informací o omezeních a uzavírkách,“ uvedla mluvčí ministerstva Mühl.
