Zrušení amerických sankcí, souvisejících s rozšířením maďarské jaderné elektrárny Paks, tomuto projektu významně pomůže. „Byl to pokus podkopat dlouhodobou energetickou bezpečnost Maďarska uvalením omezení na výstavbu jaderné elektrárny Paks, která prakticky znemožnila pokračování výstavby,“ prohlásil maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó.
Sankce uvalila předchozí americká administrativa vedená Joem Bidenem, „který považoval Maďarsko za nepřítele“, oznámil Péter Szijjártó.
Ministr zdůraznil, že před nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu učinily Spojené státy řadu politicky motivovaných rozhodnutí, která postavila Maďarsko do mimořádně obtížné pozice, jako tomu bylo v případě restrikcí zavedených po loňské porážce Demokratické strany.
Trump je přítel
„Naštěstí od ledna je ve Washingtonu prezident, který považuje Maďarsko za přítele. V souladu s tím vláda USA zrušila sankce související s investicí do jaderné elektrárny Paks. Jsme proto vděční prezidentu Donaldu Trumpovi a jsme vděční republikánské administrativě. Investice společnosti Paks zaručuje Maďarsku bezpečné dodávky energie v dlouhodobém horizontu a udržuje výsledky snižování nákladů na energie,“ poznamenal.
Péter Szijjártó uvedl, že díky rozšíření elektrárny Paks bude Maďarsko schopno do poloviny příštího desetiletí vyrábět většinu elektřiny potřebné pro provoz země a její ekonomiky.
Mohlo by vás zajímat
Velká zařízení potřebná pro jadernou elektrárnu Paks se nepřetržitě vyrábějí v Rusku a Francii. Na místě, v Paksi, může nyní výstavba získat nový impuls,“ zdůraznil.
„To zajistí, že budeme moci převzít kontrolu nad našimi dodávkami energie v dlouhodobém horizontu a zaručíme, že Maďarové budou platit nejnižší účty za energie v Evropě,“ dodal.
Ministr upozornil, že pokud by investice nemohly pokračovat, země by byla z dlouhodobého hlediska zranitelná z hlediska dodávek energií a Maďaři by museli v následujících letech platit několikanásobek současných nákladů na energie. „Prezident Donald Trump a jeho administrativa s tím Maďarsku pomohli. Zároveň nás v Bruselu čeká ještě jedna bitva o zachování možnosti nákupu levné ropy a zemního plynu, ale i tuto bitvu povedeme a budeme v ní také úspěšní,“ uzavřel.

Určité transakce se povolují
Jak připomněl portál World Nuclear News, Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv amerického ministerstva financí vydal obecnou licenci 115B ze dne 27. června 2025 související s Ruskem, která nese název „Autorizace určitých transakcí souvisejících s civilní jadernou energií“.
Uvádí seznam sankcionovaných subjektů a podrobně popisuje podmínky výjimky, která platí do 19. prosince 2025 pro transakce související s civilní jadernou energií – což podle něj „znamená transakce uskutečněné výhradně za účelem udržení nebo podpory civilních jaderných projektů zahájených před 21. listopadem 2024“.
Výjimka, která zahrnuje i Centrální banku Ruské federace, se vztahuje na civilní jadernou energetiku obecně, nikoli na konkrétní zmínku o projektu Paks II.
„Často kladené otázky na webových stránkách Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv obsahuje aktualizaci z 27. června, která vysvětluje, že obecná licence 115B „obecně povoluje určité transakce související s civilní jadernou energií zahrnující určité subjekty, které jsou sankcionovány podle výkonného nařízení 14024. Civilní jadernou energií se rozumí následující činnosti, pokud jsou prováděny výhradně za účelem údržby nebo podpory projektů a provozů civilní jaderné energie zahájených nebo ve výstavbě od 21. listopadu 2024: těžba, výroba, rafinace, přeměna, obohacování, výroba, přeprava nebo nákup uranu v jakékoli formě; výroba, výroba, přenos nebo výměna jaderné energie, paliva nebo odpadu; a provoz civilních projektů jaderné energie. GL 115B však neopravňuje například k transakcím zahrnujícím některé sankcionované ruské finanční instituce související s výstavbou nových civilních jaderných elektráren po 21. listopadu 2024. Osoby, které nejsou osobami USA, obecně neriskují vystavení americkým sankcím za zapojení se do transakcí s blokovanými osobami, včetně transakcí souvisejících se stávající civilní jadernou energií, jak je popsáno v GL 115B, kde by tyto transakce nevyžadovaly zvláštní licenci, pokud by byly prováděny osobou z USA,“ uvedl portál World Nuclear News.
Zpoždění projektu Paks II
Elektrárna Paks, ležící 100 kilometrů jižně od Budapešti, se v současné době skládá ze čtyř tlakovodních reaktorů VVER-440 dodaných Ruskem. Ty byly spuštěny v letech 1982 až 1987.
Na začátku roku 2014 byla podepsána mezivládní dohoda mezi ruskými podniky a jejich mezinárodními subdodavateli o dodávce dvou reaktorů VVER-1200 v elektrárně Paks a také ruská státní půjčka ve výši až 10 miliard eur na financování 80 % projektu.
Žádost o stavební povolení byla podána v červenci 2020, stavební povolení bylo vydáno v srpnu 2022 a harmonogram výstavby byl dohodnut v roce 2023, včetně první betonáže v letošním roce, s cílem připojit nové bloky do sítě na začátku 30. let 21. století.
Došlo však ke zpoždění první betonáže – ta má být dokončena až v roce 2026 – poté, co maďarský úřad pro atomovou energii zastavil práce na částech pracovní jámy po incidentu z 30. ledna, při kterém, jak Paks II řekl na březnovém parlamentním zasedání, se odlomily dva rohy na důležitém segmentu v jižní části.

Úřad pro atomovou energii podle World Nuclear News minulý týden uvedl, že elektrárna Paks II přezkoumala stav všech hraničních stěn jámy a „identifikovala potenciálně nebezpečné zóny a odstranila poškozené, nestabilní části, kde se objevilo podobné riziko oddělení bloků a zřícení“.
Úřad pro atomovou energii uvedl, že po přezkoumání předložených dokumentů a provedení inspekce na místě zrušila zákaz prací s výhradou instalace „sítě na ochranu svahů na dotčených úsecích vnitřních hraničních zdí“ a uvedla, že „během stavební činnosti musí být prováděno nepřetržité monitorování, aby bylo možné sledovat a dokumentovat pohyby hladiny podzemní vody, vnitřní hraniční zdi pracovní jámy a okolní budovy“.