Následující vláda bude muset stanovit čtyři až pět priorit, do kterých bude směrovat peníze. Ostatní oblasti budou možná i stagnovat. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel.
Zdůvodnil to tím, že Česko má mnoho priorit, a tím pádem vlastně nemá žádné a nemůže investovat do skutečných cílů. O prioritách hovořil v souvislosti se závazkem členských států z nedávného summitu NATO v Haagu zvýšit během deseti let výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
Prioritou je bezpečnost
Za základní prioritu označil Pavel vnitřní i vnější bezpečnost. Pokud nebudeme žít v bezpečném prostoru, tak ostatní investice částečně ztrácejí smysl, míní. Za druhou prioritu považuje vzdělávání včetně vědy a výzkumu nebo podporu inovací. Třetí prioritou je podle prezidenta podpora energetiky, protože na ní bude záviset rozvoj tuzemské ekonomiky. Za další téma označil zdravotnictví. Ve zdravotnictví podle něj nejsou problémem peníze, ale to, jak se s nimi nakládá.
„Bude určitě na další vládě aby si stanovila čtyři, možná maximálně pět skutečných priorit, do kterých se budou sdružovat prostředky, a ty ostatní budou buď stagnovat, nebo dojde možná i ke snížení,“ řekl Pavel.
Politici by podle prezidenta měli co nejdříve říci, kde na navýšené výdaje na obranu vezmou peníze. „Samozřejmě, cesty budeme hledat. A bude je hledat především vláda,“ podotkl. Jako jednu z cest vidí účelnější vynakládání peněz, a to v celé Evropě, a to prostřednictvím třeba sdružováním zakázek nebo sdružováním výzkumu a vývoje.
Mohlo by vás zajímat
Babiš: 5 procent na obranu je nonsens
Stínový premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš minulý týden v CNN Prima News připustil, že Česko by za případné vlády ANO nejspíš nedodržovalo zvýšené výdaje na obranu. „Žádných pět procent, je to nonsens,“ řekl tehdy.
„Já věřím tomu, že v takovém případě by byl Andrej Babiš schopen si sednout z oči v oči s Donaldem Trumpem a vysvětlit mu svoje důvody, proč a jak to nebude dodržovat. Ale pak taky vysvětlit lidem u nás doma, že nebudeme zajišťovat bezpečnost téhle země,“ uvedl prezident. K myšlence, aby Česko nakoupilo protiletadlové baterie Patriot, řekl, že jsou sice extrémně kvalitní, ale současně drahé a těžko dostupné.
Pavel se vyslovil pro kratší akviziční procesy, průhlednější zakázky i pro dohled nad zbrojařskými firmami, aby nenadsazovaly ceny. „My se trápíme, a to nejenom v oblasti bezpečnosti, se zákonem o veřejných zakázkách. Trápíme se například s extrémně dlouhým povolovacím řízením při výstavbě infrastruktury,“ popsal. „Když se budeme bavit o složitější technice, jako jsou právě třeba letadla nebo tanky, tak to může trvat třeba deset let. A to je naprosto neúnosné,“ zdůraznil. Celá Evropa se podle něj bude muset podívat na to, jak tyto procesy maximálně zkrátit.
Nová vláda bude muset pokračovat v konsolidaci rozpočtu
Prezident dále řekl, že nová vláda, která vzejde z voleb, bude muset pokračovat v konsolidaci veřejných financí a snižování deficitu, jinak bude státní rozpočet stát na vodě. Systémové problémy, které jsou ve státním rozpočtu, se přijetím vládního konsolidačního balíčku z roku 2023 jen odsunuly.
Sestavení státního rozpočtu na příští rok bude podle prezidenta ještě výrazně složitější. Politici by podle něj také měli občanům říkat, kde na své záměry chtějí brát peníze. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl tento týden České televizi, že schodek státního rozpočtu bude příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun.
Prezident se také domnívá, že se nepodaří prosadit odklad zavedení emisních povolenek pro domácnosti. Nová vláda by podle něj měla jasně veřejnosti vysvětlit, co za zvýšené výdaje dostane a jaký smysl toto opatření má.
Ke plánům se státním rozpočtem podotkl, že ekonomové mají svůj pohled na věc, ale rozpočet není jen věcí ekonomických parametrů. „Kdybychom totiž udělali to, co navrhovali ekonomové, tak například už konsolidační balíček byl výrazně tvrdší, rozpočet by asi byl výrazně tvrdší, ale to by se určitě nelíbilo veřejnosti, protože by taky byl sociálně méně citlivý. A vláda šla cestou kompromisu, který možná byl maximem možného v té době, ale neřeší problém,“ řekl prezident.
Je třeba vést férovou diskusi
Podle prezidenta bude potřeba vést férovou diskusi o faktech. „Proto bych byl rád, aby každý, kdo předkládá nějaký návrh, který směřuje například ke zvyšování platů, ke zvyšování důchodů, snižování plateb za cokoli, tak aby zároveň řekl to B, tedy z čeho se to bude brát nebo jakým zefektivněním ušetříme, kde a jak, a jestli nám to vychází,“ uvedl prezident. „Je strašně líbivé říkat lidem, že snížíme jízdné a zvýšíme důchody a zvýšíme platy a postavíme tisíce nových bytů, ale pak neříct, z čeho na to vezmeme,“ dodal.
Odložit zavedení emisních povolenek pro domácnosti se podle prezidenta s největší pravděpodobností nepodaří, protože ty země, které po odkladu volají, nebudou mít dostatečnou sílu si pro sebe vyjednat výjimku. „Bude na příští vládě, aby k tomu zaujala postoj, který bude asi nejrealističtější. To znamená velice rychle a spolehlivě vysvětlit veřejnosti, co je ve věci, co za ty zvýšené výdaje na druhé straně budeme mít my a jaký to má vlastně smysl,“ popsal.
Nový systém emisních povolenek ETS2 má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov. Platit má podle současných plánů od roku 2027. Podle expertů by systém mohl výrazně zvýšit náklady domácností na energie či paliva. Česko společně s dalšími 17 státy žádá úpravu připravovaného systému emisních povolenek. ETS2. Návrh revize počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi.
Babiš premiérem? Nechci spekulovat, počkám na soud
Prezident Petr Pavel také řekl, že chce v kauze Čapí hnízdo bývalého premiéra a předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše vyčkat nového rozhodnutí Městského soudu v Praze. Do té doby nechce spekulovat o tom, zda by ho po volbách případně jmenoval premiérem. Odvolací soud tento týden rozhodl, že kauzou kolem padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu Čapí hnízdo se bude muset znovu zabývat Městský soud v Praze. Zrušil rozsudek, kterým nižší soud loni v únoru osvobodil Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni za ANO Janu Nagyovou.
„To asi budu muset počkat, jak dopadne ten soud, protože zatím se to vrací. Soud, který to dostane, bude mít, pokud jsem dobře rozuměl právníkům, nějakých šest až osm týdnů, což vychází před volby. Takže bychom asi do voleb měli mít jasno. A pak asi bude namístě se o tom bavit,“ řekl prezident. Dodal, že by nerad spekuloval, a že by nerad vstupoval nějakým spekulativním prohlášením do volebního boje. Pokud by po volbách přišla k moci vláda, jejíž názory se budou lišit od jeho názoru, pak prezident předpokládá, že bude muset s vládou častěji jednat, aby dosáhli kompromisu.
Prezident připomněl svá dřívější slova, že případný návrh na jmenování do pozice ministra, který by mohl ovlivnit členství ČR v NATO nebo EU, by považoval za riziko pro zemi. „Asi těžko bych mohl nechat naprosto bez povšimnutí návrh třeba na ministra obrany, který by přicházel otevřeně s tím, že chce vystoupit z NATO. To asi by nedávalo logiku,“ dodal. „Ale my v takové situaci nejsme,“ uvedl. Podotkl ale, že o takových věcech se nejprve bude bavit s tím, koho pověří sestavením vlády.
Přitvrdit v protiruských sankcích
Evropští spojenci jsou dnes zajedno v tom, že zřejmě nejsilnějším argumentem, který by mohl přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jednal o míru na Ukrajině, je ekonomika a finance, nikoli vojenské prostředky, uvedl dále Petr Pavel. Nynější sankce vůči Rusku podle něj nejsou dostatečně silné, případně se je Rusko naučilo obcházet. Nejsou proto rozhodujícím faktorem, který by Putina dotlačil k jednacímu stolu.
Evropská unie i USA podle prezidenta takové ekonomické nástroje mají. Jednalo se o tom podle něj i tento týden na summitu NATO v Haagu. „Třeba na té večeří, kde jsem měl možnost sedět u stolu s Donaldem Trumpem, tak jsme ho velice jednotně a kolektivně přesvědčovali o tom, že právě ten čas nastal, abychom výrazně zvýšili ekonomický tlak na Rusko ne s cílem nechat Rusko ekonomicky zkolabovat, to není v našem zájmu, ale přimět ho k vědomí, že jiné cesty než jednat prostě nemá,“ popsal prezident. „To si myslím, že se postupně asi dostává k Donaldu Trumpovi ze všech stran, protože v tomto ohledu byli evropští spojenci naprosto jednotní,“ dodal.
„Na jedné straně musíme podporovat Ukrajinu vojensky, protože stále jde o to, aby udržela co nejvíce ze svého území, aby její vyjednávací pozice v jednání, které v nějakém okamžiku začnou, aby byla co nejsilnější. Ale na druhé straně, Rusko bude asi ochotno jednat pouze tehdy, když ucítí, že nemá jinou možnost,“ míní prezident.
Trump si je podle Pavla vědom toho, že ekonomické sankce jsou velice funkční nástroj. „Já jsem třeba na jeho poznámku na adresu Číny kdy on zmínil, že ty obrovské celní tarify, které uvalil na Čínu, tak vedly ke změně pozice Číny, tak jsem mu řekl – No vidíte, a přesně takto rozhodný postup by bylo potřeba udělat ve vztahu k Rusku. Protože pokud říkáte, že to Čína pocítila během měsíce, pak Rusko se svojí ekonomikou to pocítí během možná týdne,“ dodal Pavel.
Zástupci členských států Evropské unie v pátek potvrdili shodu na prodloužení platnosti nynějších sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců.
