První žádost o azyl podalo loni v Evropské unii celkem 912 415 občanů ze zemí mimo Evropskou unii. To představuje pokles o 13 procent oproti roku 2023. Uvedl to Eurostat. Současně získalo 780 280 uprchlíků z Ukrajiny rozhodnutí o dočasné ochraně, což je meziroční pokles o 26 procent.
V letošním prvním čtvrtletí evidovala Evropská unie 183 809 prvožadatelů o azyl a 136 113 nových rozhodnutí o dočasné ochraně. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 to znamená pokles o 23,5 procenta, respektive 40 procent. Tato čísla potvrzují klesající trend, který začal v průběhu roku 2024.
Na každých 1 000 obyvatel EU připadli v roce 2024 průměrně 2,0 prvožadatelé o azyl a 1,7 osob s nově udělenou dočasnou ochranou.
Kdo žádá a kde nejvíc pomáhají?
Nejvíc žádostí o azyl v EU v roce 2024 podali občané Sýrie (148 185 žádostí, 16,2 % z celkového počtu). Následovali občané Venezuely (72 790), Afghánistánu (72 240), Kolumbie (50 320) a Turecka (46 840).

Nejvyšší podíl žadatelů o azyl na 1 000 obyvatel zaznamenaly:
🔴 Kypr (7,2)
Mohlo by vás zajímat
🔴 Řecko (6,6)
🔴 Irsko a Španělsko (obě země 3,4)
Naopak nejvyšší podíl osob s udělenou dočasnou ochranou na 1 000 obyvatel byl zaznamenán:
🔴 v Česku (7,1)
🔴 na Slovensku (4,8)
🔴 v Polsku (4,5)

Zdroj: migr_asyapp1mp a migr_asytpfa
Mezi nejpočetněji zastoupenými žadateli o azyl (více než 10 000 žadatelů v roce 2024) se míra uznání v prvním stupni výrazně lišila:
🔴 Nejvyšší uznání měly žádosti Syřanů (91,5 %).
🔴 Naopak Kolumbijci měli jen 7,0 % uznání. Podobně nízká byla míra i u občanů Gruzie, Maroka, Egypta, Tuniska, Senegalu, Peru, Bangladéše a Turecka (všichni pod 20 %).
Vyšší než průměrná míra uznání (51,4 %) byla u občanů Palestiny, Venezuely, Mali, Ukrajiny, Eritrei, Afghánistánu a Somálska.

Zdroj: migr_asyappctza