Jaké jsou argumenty pro stavbu nového jezu na Labi u Děčína? Tím prvním je evropský požadavek na převedení kamionové dopravy na železnici a vodu. Jenže u Děčína je trať vytížená. Druhým pak, že dnes ženeme kamiony na hřebeny Krušných hor, aby poté sjížděly k Labi v Drážďanech, vysvětluje ředitel pražské divize společnosti Aquatis Michael Trnka.
V čem je plánovaná stavba plavebního stupně v Děčíně ojedinělá? Jak se má lišit oproti klasickým stávajícím jezům, v čem je inovativní?
Současný návrh se více věnuje začlenění jezu do krajiny. A více přizpůsobuje některé konstrukce krajině. Bude to jiný jez, než na který jsme zvyklí.
Co si pod tím máme představit, s nadsázkou zelený beton nebo citlivěji zaimplementované technologie?
Zelený beton tam opravdu nebude. Ale jsou například omezovány výšky opěrných zdí. Snažíme se je na místech čekání na proplavení, kde se běžně dělají zdi nad plavebními komorami, omezit, aby tam byla volná komunikace mezi řekou a břehem. Aby i živočichové, kteří jsou na vodu vázaní, tam mohli volně chodit, migrovat.
Jaké to budou prvky?
Takovým jiným prvkem jsou například dalby. Což jsou v podstatě sloupy, stačí dva na délku plavidla a to se o ně opře při čekání na proplavení plavební komorou.
Na jakém principu by nové vzdutí na Labi mělo fungovat, když nepůjde o klasický mostový typ zdymadla?
Vlastní konstrukce zdymadla je tvořena pohyblivou částí, která se zasouvá do dna. To znamená, že v okamžiku, kdy stoupá průtok, tak se udržuje neustále hladina na předepsané výši a jezová konstrukce se sklápí pod vodu. V okamžiku, kdy průtok přesáhne požadovanou hranici, se konstrukce sklopí úplně a voda poteče tak, jako kdyby tam žádný jez nebyl.
Zvýšení hladiny o 4 a půl metru
O kolik metrů by měl plánovaný jez zvýšit hladinu dolního Labe a vykrýt vodou stávající kritická místa?
Profil jezu je navrhován na zvýšení hladiny o 4 a půl metru. Je to samozřejmě závislé na průtoku a postupně ta výška vzdutí vymizí. Někde u děčínské loděnice už bude vzdutí nulové.
Protože by se měl stavět jen jeden jez a ne dva, bude zapotřebí některá místa dále po proudu zregulovat, upravit. Jak?
Půjde o úpravy ze stran řeky. Ty umožní, že se proud řeky soustředí více do koryta. Tím vzniknou jako benefit potenciální náhradní stanoviště pro živočichy, protože břehy Labe se tím rozvolní a zpřírodní.
Zdymadlem projede loď dlouhá 135 metrů
Součástí nového jezu musí být samozřejmě plavební komora. Jaké má mít parametry?
Plavební komora má být široká 24 metrů, dlouhá 200 metrů. Měla by být dělená na dvě části tak, aby menší plavidla, osobní lodě, mohla proplouvat menší částí plavební komory, aby se nespotřebovávalo zbytečně velké množství vody na proplavení.
Do větší části komory by se měla vejít jak velká loď?
Do větší části plavební komory by se měla vejít loď dlouhá 135 metrů, což je plavidlo v Evropě délkově běžné.
Součástí projektu plavebního stupně Děčín je také vodní elektrárna. Jak je do projektu zakomponována?
Malá vodní elektrárna by měla být u pravého břehu Labe. Je navržena s turbínami, které jsou přátelské rybám. Těmi může ryba proplout, aniž by došlo k její nějaké úhoně, ať už lopatkami, turbínami nebo změnou tlaku. Budou tam dvě takové turbíny, které dohromady vyrobí při maximálním výkonu 7,9 megawattů elektrického výkonu.
Jak má být elektrárna zakomponována do přírody?
Bude to elektrárna s nízkou strojovnou, aby byl vizuální dojem z jezu co nejpříznivější. Bude to samozřejmě stavba, která bude vidět. Nebudeme předstírat, že to je nějaké podzemní dílo nebo něco podobného.
Už jsme to trochu zmínili, součástí budování plavebního stupně budou i úpravy koryta. Co by měly obnášet? Bavím se i o takzvaných kompenzačních prvcích, které by měly umožnit zachovat a rozšířit biotop, zasažený částečně stavbou plavebního stupně…
Úpravy budou obnášet jednak nějaké prohrábky dna a pak soustřeďovací stavby. Jde o přísypy ze štěrkopísku na obou březích Labe, které soustředí při nízkých vodách průtok řeky rozumným způsobem do zúženého koryta. Tím se zajistí slušná plavební hloubka. Na přísypech pak mohou na nových březích vznikat pláže – lokality, kde se může dařit rostlinám, které jsou blízké vodě a které jsou i chráněné.
Když se přisypává ke břehům, nehrozí, že voda ty štěrkopísky takzvaně vymele?
Ono je vlastně žádoucí, aby se břehy nějakým způsobem částečně pohybovaly. To je korytotvorná funkce vody. Na druhou stranu, máme dostatek zkušeností z už provedených úprav jinde, abychom pohyb břehů umožnili, a přesto je voda neodnesla celé. Ani to nebude vyžadovat každoroční údržbu a obnovování.
Dva zásadní důvody po stavbu
V souvislosti s obnovením procesu EIA se dá očekávat poměrně tvrdá a lítá argumentační řež. Myslím ze strany ekologů a environmentalistů. Jaké jsou základní argumenty pro stavbu, které je mají přesvědčit?
To samozřejmě záleží na tom, s jakými argumenty ekologové přijdou. My máme dva základní a rozumné důvody, proč plavební stupeň v Děčíně postavit. Tím prvním je evropský požadavek na převedení zejména kamionové dopravy na jiné druhy dopravy, to znamená na železnici a na vodu. Jenže v popisované lokalitě je železnice poměrně vytížená. A druhý argument? Dnes honíme kamiony na hřebeny Krušných hor, aby sjížděly k Labi v Drážďanech. A neposledním pádným argumentem je, že vodní elektrárna zajistí výrobu čisté obnovitelné elektrické energie z vody.
Dřívější protesty ekologů se opíraly o argumenty, že bude stavbou dotčena původní endemita Labe. Ukazuje se, že to tak úplně není. Docházelo tedy v minulosti k nějakým zásahům do tvorby koryta na Děčínsku?
K poměrně velkým zásahům docházelo v 19. a na začátku 20. století. Už tehdy se pracovalo na tom, aby mohlo být Labe kapacitní vodní cestou, a proto došlo k regulačním úpravám. Řada těch biologických enkláv na březích Labe vznikla lidskou rukou, například regulačními úpravami.
Jste připraveni čelit argumentům: Vy to tady zničíte, zničíte původní krajinu a budete stavět novou, umělou?
Já si myslím, že to je jen otázka pochopení a porozumění, že když se něco nového tvoří, tak něco staršího zaniká. Upřímně řečeno, tím si lidstvo prochází od nepaměti. Stejně tak muselo být něco obětováno, když se stavěl Svatovítský chrám v Praze, když se stavěl Děčín. Vždycky něco zaniklo a něco nového vzniklo. Je to dáno přirozeným vývojem lidstva, které nekonzervuje svůj svět. Ale svět naopak vyvíjí a mění.
Jak jsem pochopil, pobřežní kompenzace jsou nastaveny tak, že by mělo přírodních zákoutí kolem Labe přibýt oproti záboru země kolem jezu. Je to tak?
Snažíme se, aby možnost kompenzačních opatření byla co největší. Vypadá to, že opravdu budou velká kompenzační opatření a nových přírodních lokalit by mělo být více než těch zasažených stavbou.
