Daň z neočekávaných zisků energetických firem a bank se postupně mění v daň ze zisku Skupiny ČEZ. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) ve zprávě o loňském výsledku veřejných financí uvedlo, že s pomocí kontroverzní windfall tax vybralo 36,7 miliardy korun. Z této sumy podle zjištění Ekonomického deníku přes 87 procent zaplatil ČEZ.
Skupina ČEZ v březnu informovala, že za loňský rok vykázala hrubý zisk ve výši 83,4 miliardy korun. Jenže do čistého zisku „proteklo“ jen 30,5 miliardy korun. Většinu vydělaných peněz – bezmála 53 miliard korun – inkasoval stát. Ten běžně vybírá na dani z firemních zisků 21 procent, v případě Skupiny ČEZ shrábl 63 procent hrubého zisku.
ČEZ odvedl přes 32 miliard
Důvod je zřejmý: Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax (WFT). Státem většinově ovládaný ČEZ jí nedokáže uniknout. Při březnovém oznamování výsledků za loňský rok vedení ČEZ přiznalo, že na dani z neočekávaných zisků loni státu odvedlo 32,1 miliardy korun. Tedy o dvě miliardy více než v předchozím roce.
Také o rok dříve byl ČEZ hlavním plátcem daně z neočekávaných zisků, z celkem odvedených 39 miliard korun zaplatil zhruba 77 procent. Jak Ekonomický deník informoval před necelým rokem, poměrně velké sumy peněz poslaly státu také další energetické společnosti. Hlavně tedy ČEPS, Orlen Unipetrol, innogy Česká republika a Pražská energetika.
Pokles ziskovosti jako záchrana před WFT
Od té doby se situace v řadě případů změnila. Například Pražská energetika se vzhledem k poklesu ziskovosti platbě windfall tax zcela vyhnula. Za rok 2023 přitom státu na mimořádné dani odvedla 746 milionů korun. Orlen Unipetrol se loni kvůli nepříznivým tržním podmínkám propadl do ztráty přes 16 miliard korun; žádnou WFT tudíž státu neodvedl.
Opakovaně zaplatila WFT společnost innogy Energie, která patří mezi největší dodavatele energií koncovým zákazníkům v Česku. Hrubý zisk jí však loni klesl o 56 procent na 3,8 miliardy korun. Spolu s tím klesl také odvod daně z příjmu na 1,28 miliardy korun. V této částce je zahrnuta běžná daň a také windfall tax ve výši 428 milionů korun.
Mohlo by vás zajímat
Podobným případem je společnost Veolia Komodity ČR ze skupiny Veolia Energie. Ta musela na této mimořádné dani za rok 2023 zaplatit 658 milionů korun, loni to už bylo výrazně méně. A sice 154,5 milionu korun. WFT platili také někteří další dodavatelé energií koncovým zákazníkům. Třeba Slovenské elektrárne Česká republika loni na této dani do státní kasy odvedly 22 milionů korun (o rok dříve to bylo 174 milionů korun).
Platí hlavně firmy vlastněné státem
O rok dříve patřily mezi významné plátce dané z neočekávaných zisků společnosti ČEPS a E.ON Energie. Tyto firmy však zatím ještě nezveřejnily finanční výsledky za rok 2024. Stoprocentně státní ČEPS v posledních letech vydělává na rostoucím zájmu o přeshraniční obchodování. Lze si tedy tipnout, že WFT zaplatil i z loňského zisku.
Domněnku, že WFT platí hlavně státem vlastněné společnosti, potvrzují dnes zveřejněné výsledky provozovatele ropovodů MERO ČR. To z loňského zisku odvedlo do státní kasy vedle běžné daně ze zisku také tu mimořádnou. Konkrétně se jednalo o 136 milionů korun, jak MERO ČR uvedlo ve zveřejněné výroční zprávě za rok 2024.
Podobně jako před rokem platí, že banky se dokázaly zdanění „nadměrných“ zisků efektivně vyhnout. Podle informací ve výročních zprávách žádná z šesti největších bank za rok 2024 neodvedla do české státní kasy na WFT ani korunu. Podle dřívějších informací odvedla za rok 2023 na mimořádné dani Komerční banka okolo 400 milionů korun a Raiffeisenbank zhruba 300 milionů.
Kde se vzala windfall tax
Kontroverzní zdanění vysokých zisků schválila vláda a následně parlament v roce 2022 na návrh ministerstva financí. Energetické společnosti, ale také banky a zpracovatelé ropy, v letech 2023 až 2025 odvedly daň ve výši 60 procent z „nadměrných“ zisků. Tato sazba se přičítá k běžné dani z firemních zisků. Výsledné zdanění tak dosahuje 81 procent v případě zisku nad 1,2násobek běžné úrovně „předkrizových“ let.
Odpor proti výběru daně táhnou hlavně menšinoví akcionáři společnosti ČEZ. Ti považují windfall tax za nefér znehodnocování své investice. Stát vlastnící skoro 70 procent akcií totiž stáhne většinu zisku s pomocí daně a s ostatními akcionáři se pak rozdělí už jen o zbytky. Kontroverzní je i fakt, že jako „normální“ jsou nastaveny zisky z doby před rokem 2021, kdy byly ceny elektřiny poměrně nízké.
