Česká republika pomalu dohání průměr Evropské unie svojí ekonomickou aktivitou. Ale spotřeba, a především platy místního obyvatelstva zůstávají podstatně nižší.
Češi v obou předešlých letech zvyšovali svoji ekonomickou aktivitu, takže vystoupali z 84 na 87 % Evropské unie. Produkujeme více než Kypřané, Portugalci nebo Litevci, ale blahobytem svých domácností jsme na nižší úrovni. Data zveřejnil statistický úřad Evropské unie (Eurostat).
Ekonomickou aktivitu měří hrubým domácím produktem (HDP), materiální blahobyt současnou spotřebou. Obě hodnoty přepočítává na jednoho obyvatele a kupní sílu, takže vlastně zohledňuje odlišné cenové hladiny uvnitř členských států
V produktivitě na 87 %, ve spotřebě na 78 % unijního průměru
Porovnejme nejbohatší a nejchudší členský stát. Průměrnému Lucemburčanovi vychází přibližně pětkrát vyšší ekonomická aktivita a třikrát vyšší blahobyt než průměrnému Bulharovi. V produktivitě tedy vidíme podstatně větší rozptyl, nežli ve spotřebě.
Češi už svojí domácí ekonomickou aktivitou předehnali tři staré členské země: Řecko, Portugalsko a Kypr. Ještě 13 procentních bodů a dosáhneme unijního průměru. Ovšem v materiálním blahobytu chybí tuzemským domácnostem k průměru 22 %! Za zboží a služby dokonce utrácíme ještě méně, než “pomalejší” Kypřané, Portugalci a Litevci.
Stát | Produktivita | Spotřeba |
Lucembursko | 264 | 137 |
Německo | 124 | 123 |
Rakousko | 128 | 119 |
Dánsko | 127 | 115 |
Belgie | 119 | 114 |
Finsko | 109 | 114 |
Spojené království | 108 | 114 |
Francie | 106 | 112 |
Nizozemsko | 128 | 111 |
Švédsko | 124 | 111 |
EU | 100 | 100 |
Itálie | 96 | 99 |
Irsko | 177 | 96 |
Kypr | 82 | 90 |
Španělsko | 90 | 88 |
Litva | 75 | 83 |
Portugalsko | 77 | 82 |
Malta | 88 | 80 |
Česká republika | 87 | 78 |
Řecko | 68 | 77 |
Slovensko | 77 | 77 |
Slovinsko | 83 | 75 |
Polsko | 69 | 74 |
Estonsko | 75 | 71 |
Lotyšsko | 64 | 66 |
Maďarsko | 68 | 63 |
Rumunsko | 57 | 59 |
Chorvatsko | 58 | 58 |
Bulharsko | 47 | 53 |
Data v tabulce zveřejnil Eurostat za rok 2015. “Produktivita” znamená hrubý domácí produkt a “spotřeba” znamená aktuální spotřebu, obojí přepočtené na jednoho obyvatele a standard kupní síly (fiktivní měnovou jednotku, která eliminuje rozdíly mezi cenovými hladinami jednotlivých států). Průměr Evropské unie je zde vyjádřený hodnotou 100.
Je vláda marnivá a domácnosti spořivé, nebo máme nízké mzdy?
Eurostat do spotřeby počítá zboží a služby, nakoupené domácnostmi, ale také vládou a neziskovými organizacemi. Takže rostoucí převis tuzemského výkonu nad blahobytem pravděpodobně není způsobený schodkem státního rozpočtu. Výdajová stránka veřejných financí totiž aspoň zdánlivě zvyšuje obě hodnoty, a navíc celkový deficit oproti HDP v posledních letech klesá.
Důvodem, proč tuzemská produkce přerůstá spotřebu, možná není ani dobrovolná skromnost. Úspory tuzemských domácností totiž podle Českého statistického úřadu dlouhodobě stagnují. Zároveň narostl podíl zisků, které z tuzemských firem proudí do zahraničí. Větší deficit výnosů vůči HDP než Česká republika (přes 7 %) mají v Evropské unii jenom Irsko (přes 15 %) a Lucembursko (přes 34 %), které “vedou” také ve schodku spotřeby vůči produktivitě.
Mezi možnými příčinami dále připadají v úvahu tuzemské mzdy a platy, jejichž kupní síla vychází dokonce ještě níže než spotřeba: zhruba na 59 % unijního průměru.
Petr Woff