Vládní novela o přerozdělování daní mezi kraje zamrzla v Poslanecké sněmovně, s velkou pravděpodobností už se tak nestihne před nadcházejícími podzimními volbami schválit. A kraje to vítají.
Řada Ekonomickým deníkem oslovených regionů uvedla, že návrh byl nespravedlivý a hrozilo, že by došlo k brždění klíčových investic do dopravy, zdravotnictví i krizového řízení. Místo větší rovnosti by podle nich nová pravidla prohloubila rozdíly mezi regiony.
Hluboký propad
Kritéria by podle vládního návrhu, který prošel kabinetem loni v květnu, měla zohledňovat vedle počtu obyvatel délku silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci krajů, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, počet žáků středních škol a také urgentních příjmů v nemocnicích. Zároveň novela zákona mění zdroj dat pro stanovení počtu obyvatel České republiky.
To, že zřejmě norma neprojde, vítá například Ústecký kraj. „Dle předběžných výpočtů vyčíslil dopady v případě přijetí novely ve výši minus 585 milionů korun v roce 2026 a minus 607 milionů korun v roce 2027. Neschválení předložené verze novely je pro Ústecký kraj pozitivní informací,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí kraje Magdalena Fraňková.
Dodala, že tak předkládaná novela založená na přerozdělení výnosů mezi jednotlivé kraje podle dílčích kritérií v její poslední podobě není pro Ústecký kraj „výhodná“. Oproti jiným krajům bylo přerozdělení v návaznosti na zapojené prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Fraňkové pro Ústecký kraj negativní.
Snížení příjmů
Zásadnější je podle ní aktuálně nová predikce ministerstva financí v oblasti vývoje daňových příjmů pro rok 2025. „Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Případné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích může utlumit hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky a navýšit inflační tlaky, stejně jako zavádění či zvyšování cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodu,“ uvedla Magdalena Fraňková.
Dalším krajem, který vítá, že se novela pro rozpočtové určení daní (RUD) dostala do časové tísně, je Vysočina. Podle hejtmana Martina Kukly (ANO) by použití nových kritérií znamenalo snížení celkového objemu příjmů.
Mohlo by vás zajímat
Žádná změna
„Obecně můžeme konstatovat, že pro Kraj Vysočina neschválení nové právní úpravy k RUDu, s jednou výjimkou, neznamená žádnou změnu. Celá iniciativa ke změně RUDu vycházela z nespokojenosti jiných krajů s objemem finančních prostředků, které v rámci tohoto přerozdělovacího procesu dostávaly,“ uvedl Kukla.
Připomněl také, že pro návrh nového rozdělení byla použita nová kritéria, která respektují změny v objemu veřejných služeb z oblasti dopravy, zdravotnictví a sociálních služeb. V zákoně se uvažuje s novým pravidelně aktualizovaným zdrojem dat. Kukla dodal, že i nadále podporuje současné nastavení.
Poškozený kraj
Vytrvalým kritikem nového nastavení rozpočtového určení daní je Moravskoslezský kraj. Přijetí novely by ho podle mluvčí Nikoly Birklenové oproti ostatním regionům významně znevýhodnilo a poškodilo.
Svou ztrátu kraj také zároveň vyčíslil. Přijetí novely by znamenalo podle Birklenové snížení podílu Moravskoslezského kraje na výnosech daní z aktuálních 9,62 procenta na 9,05 procenta. Při navrhovaném nastavení by kraj skončil s částkou zhruba 9,9 tisíce korun na jednoho obyvatele, zatímco by nejvíce zvýhodněný kraj získal na jednoho obyvatele 18, 7 tisíce korun, tedy téměř dvojnásobek.
Financování povodňových škod
„Kraj proto usiluje o úpravy navrhované novely tak, aby bylo rozdělování veřejných prostředků spravedlivější a podložené na relevantních podkladech a parametrech. Postoj kraje několikrát prezentoval hejtman Josef Bělica (ANO) nejen v rámci Asociace krajů České republiky, ale také na jednáních Poslanecké sněmovny,“ doplnila mluvčí Birklenová
Proto podle ní vítá, že ke změně zatím nedošlo. Pro ekonomiku kraje to nemá mít žádný zásadní dopad. Naopak.
Aktuální nepozměněné rozpočtové určení daní mu podle Birklenové umožní zafinancovat 40procentní podíl kraje u akcí realizovaných v rámci programu Živel 1, kdy škody na krajském majetku po povodni ze září 2024 přesáhly dvě miliardy korun.
Miliony navíc pro Liberecký kraj
„Pokud by již platil vládní návrh zákona, kraj by nebyl schopen za stát předfinancovat obcím výdaje spojené s prvotními náklady po zmíněné povodni, kdy stát aktuálně kraji tyto prostředky ve výši 468 milionů korun stále neuhradil, ačkoliv to vládní ministři při návštěvách zasažených území veřejně deklarovali a následně i písemně potvrdili,“ upozornila mluvčí Birklenová.
Polepšit si měl na daňových výnosech díky novému rozdělení daní Liberecký kraj. Podle mluvčího Filipa Trdly to mělo být od 1. ledna letošního roku, kdy původně měla začít novela platit, o přibližně 650 milionů korun více oproti roku 2024. Nepřijetí novely zákona nemá podle Trdly na aktuální finanční plány Libereckého kraje přímé dopady.
Zdravé hospodaření
„Liberecký kraj ve svých aktuálně schválených finančních dokumentech, to je ve Střednědobém výhledu rozpočtu kraje na období let 2025–2028 a v samotném rozpočtu kraje na letošek, nezahrnuje případné dopady změn zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům,“ uvedl.
Dopady na rozpočet kvůli nepřijetí novely neočekává ani Jihočeský kraj. Podle Davida Hockeho z oddělení vnějších vztahů a zahraniční spolupráce má díky „zdravému hospodaření a nulovému úvěrovému zatížení“ ve svém fondu rezerv a rozvoje dostatek finančních prostředků na realizaci všech naplánovaných a potřebných investic, a to včetně investic v oblasti dopravní infrastruktury.
Pro Prahu žádná výhra
A jak na tom bude hlavní město? Podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) pro Prahu z žádné změny, „nekouká nikdy nic dobrého“. „Praha z toho proto není nijak zklamaná,“ uvedl. To, že by novela neprošla, podle něj není žádná výhra ani prohra.
Aktuální nastavení přerozdělování daní krajům kritizuje hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). „Současný stav zakonzervovaného a nespravedlivého přerozdělování peněz má dopad na všechny agendy,“ upozornila. Peníze by podle ní kraj dokázal investovat smysluplně, například do oprav silnic, na školství, domovy seniorů nebo veřejnou dopravu.
Tlak na změnu
„Ministerstvo financí by mělo být garantem, který tuto nespravedlnost odstraní, a mělo by být gestorem změn. Bohužel tuto aktivitu dlouhodobě nenaplňuje. Nicméně budeme o změny nadále usilovat, stejně jako v předchozích letech,“ uvedla.
Část krajů do Poslanecké sněmovny zároveň předložila vlastní návrhy na přerozdělení daní, patří mezi ně zmíněný Liberecký, Jihomoravský, Karlovarský, Pardubický, Středočeský a Zlínský kraj. Navrhují podíl krajů na daňových výnosech zvýšit ze stávajících 9,78 procenta na 10,8 procenta.
Hejtmanka Petra Pecková uvedla, že se jedná se o návrh, který byl dohodou mezi kraji a který alespoň částečně odstraňoval disproporce a narovnával nerovný stav financování mezi kraji. „A jsme připraveni ho nadále prosazovat. Také ale zvažujeme podání ústavní stížnosti. O dalším případném společném postupu s některými dalšími kraji budeme my hejtmani v nejbližší době detailněji jednat,“ uzavřela.
