Platformy zprostředkovávající krátkodobé ubytování jako jsou Airbnb nebo Booking se kvůli rostoucím cenám nemovitostí a nájmů dostávají v Evropě pod stále větší tlak. Již schválená unijní pravidla regulující tento byznys začnou v EU sice závazně platit až příští rok, někteří zákonodárci ale již nyní žádají tvrdší omezení. Turisticky atraktivní města by se prostřednictvím přísnější regulace měla stát příjemnějšími místy pro život rezidentů.
Trh s krátkodobými pronájmy v posledních letech prudce vzrostl a nyní tvoří zhruba čtvrtinu veškerého turistického ubytování v celé Evropské unii. Přestože platformy jako Airbnb nabízejí výhody pro hostitele, turisty i regionální ekonomiky, studie varují, že laxní regulace podporuje prudký růst cen bydlení, vytlačuje dlouhodobé obyvatele a podporuje nadměrný cestovní ruch v oblíbených městech.
Až dosud platí, že co do regulace krátkodobých pronájmů existují v jednotlivých státech a lokalitách odlišná pravidla. Tato fragmentace vnitřního trhu umožňuje mj. snadný ilegální byznys. Nová evropská legislativa, která vejde v platnost v květnu 2026, umožní členským státům zpřísnit kontrolu, zvýšit transparentnost krátkodobých pronájmů a účinně potírat daňové úniky.
Socialisté: Jsou potřeba podrobnější pravidla
Online platformy jako Airbnb budou muset zajistit, aby poskytované informace byly spolehlivé a úplné. Budou také muset umožnit namátkové kontroly na místě. V případě nesrovnalostí budou moci úřady pozastavit platnost registrace, nařídit platformám odstranit nabídky odporující zákonu či uložit těm platformám či hostitelům, kteří nedodržují předpisy, sankce.
Ačkoli Kim van Sparrentak z europarlamentní frakce Greens/EFA, která byla zpravodajkou legislativy o krátkodobých pronájmech, zmínila, že přijatá norma „umožní místním orgánům lépe prosazovat pravidla pro rekreační pronájmy, aby bydlení zůstalo dostupné pro obyvatele“, podle některých politiků to nestačí.
Mohlo by vás zajímat
Nejsilněji zní tento hlas z europarlamentní frakce Socialistů a demokratů (S&D), která nedávno zveřejnila návrh na tvrdší regulaci online ubytovacích platforem. Jde sice o deklaratorní záležitost – europoslanci oficiálně nemohou navrhovat novou legislativu –, věc však odráží rostoucí důraz evropských institucí na bytovou politiku.
Stropy na počty pronájmů a územní limity
„Socialistický“ návrh zdůrazňuje, že jeho cílem není z evropských měst vyhnat platformy jako Airbnb nebo Booking. Zmiňuje však řadu studií, které nacházejí zřejmou souvislost mezi intenzitou online ubytovacích platforem a rostoucími náklady na nájmy a bydlení obecně. Příkladem jsou města jako Barcelona, Florencie nebo Lisabon. Zdůrazňuje také sociální dopady masově rozšířených online ubytovacích platforem, které podle socialistů „mění obytné čtvrti na turistické zóny“.
Jejich návrh požaduje jasné rozlišení mezi příležitostnými hostiteli a profesionálními provozovateli na základě počtu dní pronájmu a nabízených jednotek. Navrhují, aby členské státy zavedly opatření, jako jsou noční limity pro pronájmy, přísnější systémy povolování, územní omezení v oblastech s vysokou zátěží a přísnější zdravotní a bezpečnostní normy včetně požární bezpečnosti, hygienických a pojistných požadavků.
A nejsou to jen socialisté, kteří jsou znepokojeni stále rostoucími náklady na bydlení v EU — které krátkodobé pronájmy jen prohlubují.
Dostupné bydlení jako jedna z priorit EU
Odpověď na otázku, jak zajistit, aby místní obyvatelé nepřišli kvůli cestovnímu ruchu o bydlení, se snaží již od zimy nalézt skupina 33 poslanců Evropského parlamentu. Zvláštní výbor pro bydlení, který byl zřízen v prosinci loňského roku a bude fungovat 12 měsíců s možností prodloužení o 6 měsíců, má za cíl „navrhnout řešení pro důstojné, udržitelné a cenově dostupné bydlení“. Jedním z úkolů je „analyzovat systémové problémy s krátkodobými pronájmy ubytování a jejich dopad na dostupnost cenově dostupného bydlení ve zvláště postižených oblastech a předložit příslušné návrhy“.
A nejde jen o Parlament. Evropská komise poprvé v historii přichází s tzv. evropským akčním plánem pro bydlení. V současné době probíhají konzultace a sbor komisařů by jej měl přijmout na začátku roku 2026.
A jsou v něm jasné pokyny zaměřit se i na krátkodobé pronájmy. Dánský sociálnědemokratický politik Dan Jørgensen, který má v současné Evropské komisi (vůbec poprvé) na starosti bydlení a energetiku, dostal za úkol pracovat na snížení cen bydlení, což povede ke zlevnění domů a bytů, a také „řešit systémové problémy s krátkodobými pronájmy a předložit návrhy na řešení neefektivního využívání současného bytového fondu“.
Bez ohledu na stav eurounijní legislativy zavedla v minulých letech řada turisticky atraktivních měst po celé Evropě vlastní regulace týkající se poskytování krátkodobého ubytování. Příkladem jsou Berlín či Barcelona a opatření sahají od omezení vydávání nových licencí po maximální počet dnů v roce, po které může být takové ubytování komerčně nabízeno.
V Česku brzy dostanou pravomoce města a obce
V Česku mají dosud municipality v této oblasti jen minimální možnosti, které se prakticky omezují na dohled nad řádným odváděním poplatků či správnou evidenci hostů. Což ovšem není žádná účinná regulace, ale pouhé přizpůsobení se existující situaci.
Tento stav se však v Česku v dohledné době pravděpodobně změní. Souvisí to s vládní novelou o cestovním ruchu, jejíž součástí má být i úprava podmínek pro krátkodobé ubytování ze strany měst a obcí. Není to ovšem cesta přímočará – ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) totiž původně souhlasil s vypuštěním pasáže týkající se pravomocí municipalit z připravované novely, ale příslušný sněmovní výbor v polovině května toto vypuštění odmítl. Požadovala je ODS s odůvodněním, že návrh údajně neměl být v souladu s ústavním pořádkem.
Zatimním výsledkem je, že – nenastane-li další podobný „veletoč“ – obce by po schválení novely napříště měly pravomoc například stanovit období, během něhož by krátkodobé pronájmy byly úplně zakázané, či určit maximální počet dní v roce pro poskytování takového pronájmu.
V případě schválení zákona českou Poslaneckou sněmovnou se jí ještě bude zabývat Senát. K tomu ale dojde nejdříve v září, neboť novela zákona musí projít tříměsíční notifikací v Evropské komisi.
