Nejprve zkolabovala rozvodna v Granadě, poté následovalo selhání rozvoden v Seville a Badajozu a pak se zhroutily dodávky po celé zemi. Po necelých třech týdnech začíná být trochu jasné, co způsobilo blackout ve Španělsku a Portugalsku. Základní fakta tedy známe, ale stále zůstává řada otázek k vyjasnění.
Pro připomenutí: v pondělí 28. dubna v poledne fungovala výroba i dodávky elektřiny ve Španělsku zdánlivě bez problémů. Neobvyklý byl snad jen vysoký podíl výroby fotovoltaických elektráren (59 procent). Ve 12:33 se odpojila první velká rozvodna, došlo ke ztrátě synchronizace s Francií a během dvou minut se výroba a dodávky elektřiny na Pyrenejském poloostrově doslova sesypaly.
Španělská vláda tvrdí, že nejprve musí experti vyhodnotit „miliony dat“ o provozu sítě a pak až bude možné označit příčiny zhroucení sítě. „Bude to vyžadovat hodně času a výsledkem nebudou jednoduché odpovědi, protože se jedná o složitou věc,“ prohlásila ministryně pro energetickou transformaci Sara Aagesen. Věc prošetřuje také evropská oborová asociace ENTSO-E, ale i v tomto případě to bude na delší dobu.
Neházejme vinu na fotovoltaiku
Ekonomický deník oslovil české experty s otázkami, co mohlo být příčinou španělského blackoutu a zda podobný scénář může nastat i v České republice. Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU, upozorňuje na specifickou situaci Španělska, které má jen slabé propojení na francouzskou síť. „To ale nemůže být bezprostřední příčina, může to být přitěžující okolnost,“ doplnil Macenauer.
Na stejný faktor upozornil také Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Oslovení experti varují před jednoduchým svalováním viny na obnovitelné zdroje energie. „I kdyby byl incident způsoben například vyšší výrobou solární energie, nevypovídá to o nespolehlivosti obnovitelných zdrojů samotných, ale spíše o komplexnosti a potřebě efektivního řízení celé soustavy,“ upozornil Rostislav Krejcar z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Mohlo by vás zajímat
Problém tak bude spíše v ne úplně moderní přenosové soustavě na Pyrenejském poloostrově. Tamní provozovatel „zaspal“ masivní výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren a funguje dál jako v dobách, kdy většinu elektřiny do sítě dodávaly velké jaderné, uhelné a vodní elektrárny.
V Evropě nalezneme státy s ještě větším podílem obnovitelných zdrojů, než má Španělsko. „Například dánský provozovatel přenosové soustavy Energinet dokáže spravovat síť, kde téměř 90 procent elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, především z větru. V Dánsku dlouhodobě investují do modernizace technologií, chytrých sítí a pokročilých predikčních systémů, což jim umožňuje udržovat vysokou spolehlivost i při výrazných výkyvech výroby z obnovitelných zdrojů,“ doplnil Rostislav Krejcar.
Politika vs energetika
Fotovoltaické elektrárny mají oproti uhelným, vodním či plynovým elektrárnám nevýhodu – chybí jim setrvačnost. Jejich střídače jsou závislé na chodu sítě, kterému se přizpůsobují. V případě výpadku velkých energetických zdrojů tak solární elektrárny nedokážou udržet soustavu v provozu. Ale i to lze podle Hrziny řešit – třeba s využitím moderních střídačů s umělou setrvačností, nebo s pomocí velkých bateriových úložišť energie.
Co se týká vyšetřování příčin blackoutu, tak ne vždy to v minulosti vedlo k uspokojivým výsledkům. „Například jordánská vláda v roce 2021 způsobila velký blackout a následně se snažila jeho příčiny přesunout na bedra nestability sítě Egypta. Egypt se bránil, a tak vznikla vyšetřovací komise, která pracovala s teorií ´velkého ptáka, který sedl na vedení´. Následně po určitém čase bylo vše zameteno pod koberec,“ připomněl Pavel Hrzina.
Může se to stát i v Česku?
Může podobný blackout, kdy lidé a firmy museli po dobu 10 až 24 hodin vydržet bez dodávky elektřiny, nastat i v Česku? Provozovatel přenosové soustavy ČEPS odpověděl, že k blackoutu dochází hlavně v případech, kdy je soustava provozována na hranici svých možností. Výhodou Česka je mnohem robustnější přenosová soustava oproti Španělsku, a také větší počet přeshraničních propojení se sousedními státy.
„Klíčovými aspekty přispívající k robustnosti přenosové soustavy České republiky jsou zejména vysoká propojenost přenosové soustavy, a to v rámci ČR nebo se sousedy, relativně nízká vzdálenost rozvoden přenosové soustavy, plně dálkově monitorované a řízené prvky a efektivní a cílená údržba zařízení přenosové soustavy,“ uvedl ČEPS.
Na šetření příčin španělského blackoutu se podílí i zástupce ČEPS, který působí v rámci technické pracovní skupiny asociace ENTSO-E. Tato pracovní skupina sdružuje odborníky z různých evropských provozovatelů přenosových soustav a jejím úkolem je provést technickou analýzu incidentu a připravit podkladové materiály pro Expertní panel.
Více o španělském blackoutu se dočtete ve zprávě Dohady místo faktů. Ani po dvou týdnech není jasné, co způsobilo blackout ve Španělsku.
