Místo současné zdlouhavé daňové administrativy, která zaměstnavatelům zabírá hodiny a hodiny, by měl firmám stačit jeden stisk tlačítka Moje daně, říká v rozhovoru pro Ekonomický deník tajemník úřadu Hospodářské komory ČR a bývalý první náměstek ministra financí a uznávaný daňový expert Ladislav Minčič.
Jaké nedodělky v oblasti daní po sobě podle vás zanechá současná vláda? Zákony, vyhlášky a podobně?
Na úvod podotknu, že mluvím za sebe, nikoliv za HK ČR, a že jde prakticky jen o poznámky. Je škoda, že daň z neočekávaných zisků (Windfall Tax) neskočila vloni, ale platí i pro letošní rok. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že by ji mohla prodloužit nebo obnovit i příští vláda. Je také trochu smůla, že se například nepodařilo z různých objektivních i subjektivních důvodů rekodifikovat finanční výkaznictví a nastavit jednoduchou provazbu účetního hospodářského výsledku na základ daně z příjmů. A nadále absentuje strategický dokument, který by se dal nazvat Daňová politika státu, jež by definoval přístup státu k řadě klíčových témat. Například k cílové roli daňových úlev v přímých daních.
Jaké nedostatky v českém daňovém systému vidíte?
Systém je složitý, ale v mnoha ohledech – zejména to platí pro nepřímé daně – je to dáno složitostí unijních pravidel, která ČR jako členský stát Evropské unie musí respektovat.
Co byste jako daňový expert a šéf úřadu Hospodářské komory ČR prosadil, kdybyste měl absolutní moc něco v daňové oblasti změnit?
Digitalizovat a zjednodušovat, zjednodušovat a digitalizovat. Snažil bych se dotáhnout integraci všech povinných platebních povinností z pracovních příjmů. Rozšířit projekt Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů i na sdělování údajů zdravotním pojišťovnám. A nakonec spojit řízení i v platební rovině. Tedy vlastně realizovat Jedno inkasní místo, jehož předskokanem je paušální daň.
Hledal bych cesty k dalšímu rozšíření a zjednodušení paušální daně pro poplatníky – fyzické osoby. A usiloval o co nejtěsnější vazbu základu daně z příjmů právnických osob na hospodářský výsledek, zjišťovaný na mezinárodně srovnatelné bázi (univerzální mezinárodní účetní standardy pro větší podnikatele a jejich zjednodušená mezinárodní verze pro malé podnikatele). Tohle ale musí být mezinárodní akce.
Prosazoval bych také ústup od role zaměstnavatelů v daňových a pojistných řízeních. Stát na ně totiž delegoval povinnosti jakéhosi pomocného správce daně a pojistného. Dále je třeba souběžně redukovat – s maximálním využitím sběru digitálních údajů – administrativní povinnosti nepodnikajících poplatníků – fyzických osob do autorizovaného stisku jednoho tlačítka v portálu Moje daně.
Tím ale výčet změn, které by bylo záhodno udělat, zdaleka nekončí.
Mohlo by vás zajímat
Jaké další změny byste doporučoval?
Potřebujeme zjednodušit správu DPH. Směřovat k dani s jednotnou nízkou sazbou (pro celou EU) bez zohledňování sociálních a jiných zvláštností plátců a koncových poplatníků. Dále zobecnit přenos daňové povinnosti v dodavatelsko-odběratelských řetězcích tak, že platební povinnost vznikne až při poskytnutí zdanitelného plnění plátcem neplátci daně. Na předchozích úrovních dodavatelsko-odběratelského řetězce průběžně mapovat pouze údaje z procesu postupného přidávání hodnoty k příslušné produkci. Jde ale opět o opatření, které by bylo třeba provést na úrovni EU.
Dále je potřeba redukovat úlohu sektorových daní a v neposlední řadě také Investovat do kvalifikovanosti řadových pracovníků i managementu finanční a celní správy, aby správci daně postupovali co nejprofesionálněji, předvídatelně a vstřícně vůči poplatnické obci, kterou fakticky tvoří jejich „klienti“.
