V případu korupce, která panovala dlouhá léta v pražské Fakultní nemocnici, vyplouvají najevo nové zásadní informace. Dosud vazebně stíhaní manažeři Miloslav Ludvík a Pavel Budínský se podle zjištění Ekonomického deníku z několika zdrojů obávali svého odhalení. A činili proti tomu technicko-bezpečnostní kroky.

Prohlídky proti odposlechům neměly podle několika dobře informovaných zdrojů z bezpečnostního i zdravotnického prostředí probíhat pouze v nemocničních prostorách, ale i u klíčových aktérů.

Kontrola u Ludvíka

Informace o kontrolách proti odposlechům v pražské Fakultní nemocnici v Motole získal Ekonomický deník celkem od čtyř zdrojů.

„Před několika lety jsme prověřovali prostory u ředitele Miloslava Ludvíka. Šlo kancelář a zasedačku. Dělala to jedna známá bezpečnostní agentura,“ řekl Ekonomickému deníku bývalý policista, specialista na odposlechy.

Další z insiderů Ekonomickému deníku potvrdil, že prohlídky proti odposlechům nebylo v Motole málo. „Bezpečnostní agentura měla specialisty. Ti provedli prohlídku a sepsali to a předali agentuře. Nejspíš se to neplatilo z nemocničních peněz, ale schovalo se to pod jiné zakázky,“ sdělil Ekonomickému deníku další ze zdrojů. Podle něj tato agentura mívá obdobné zakázky ve zdravotních pojišťovnách nebo na ČEZu.

Mohlo by vás zajímat

sledování
Odposlech, sledování. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Ochrana proti odposlechům se oficiálně nefakturovala

Otázkou je, jak kvalitně a detailně byly technicko-bezpečnostní prohlídky proti odposlechům v Motole prováděny, protože policie právě za pomoci odposlechů sledovala korupční dění v největší české nemocnici déle než rok.

Ekonomický deník poslal kvůli zjištění o pokusu ochránit se proti odposlouchávání do Fakultní nemocnice v Motole několik otázek.

otázky novináře
Otázky Ekonomického deníku ohledně prohlídek proti odposlechům v pražské motolské nemocnici. Foto: Jan Hrbáček

„Fakultní nemocnice v Motole v uvedeném období žádné obranné technické prohlídky, školení ani technická opatření proti odposlechům neobjednávala ani nezajišťovala,“ zareagovala na otázky Pavlína Danková z motolské nemocnice.

„Z příslušných oddělení a odborů mi nebyla potvrzena žádná objednávka ani uzavřený kontrakt s uvedenými společnostmi za sledované období,“ uzavřela Danková.

Obavy z odhalení

Popisované kontroly proti odposlechům v motolské nemocnici a u jejích šéfů dávají smysl. Přesto se Národní centrále proti organizovanému zločinu podařilo odposlechy nainstalovat, ale především dlouhou dobu udržet v tajnosti, jako celé vyšetřování.

Oba vrcholoví manažeři – Miloslav Ludvík a Pavel Budínský – měli občas obavy, jestli nejsou při jednáních příliš otevření a obávají se, zda si je protistrana nenahrála.

„Policejní orgán zaznamenal rozhovor mezi MUDr. Pavlem Budínským a JUDr. Ing. Miloslavem Ludvíkem ze dne 15. 04. 2024, kdy JUDr. Ing. Miloslav Ludvík konstatuje, že hoši, myšleno Ivan Havel a Luděk Kostka (ze společnosti GEOSAN, jež měla manažerům předat dle policie dvakrát 5 milionů korun – pozn. red.) , se budou muset tentokrát pochlapit. Komunikace souvisí s nutností dokončit jednání ohledně uzavření dodatku č. 4. JUDr. Ing Miloslav Ludvík zmiňuje, že Luděk Kostka si musí uvědomit, že pokud nedojdou k dohodě, nezbývá mu, než se se společností GEOSAN GROUP a.s. soudit, nemá jinou možnost. A když s nimi budou v soudním sporu, nebudou je moci připustit jako účastníky v jiných zadávacích řízeních FN v Motole,“ zaznamenaly odposlechy.

Miloslav Ludvík se pak vrací vzpomínkou na vzájemné setkání, které proběhlo v jednom restauračním zařízení dne 23. srpna 2023 za účasti Pavla Budínského s Ivanem Havlem a Luďkem Kostkou. „JUDr. Ing. Miloslav Ludvík lituje, že na tomto jednání nebyli více opatrní, že byli příliš otevření, a hrozí, že si je tam tehdy zástupci GEOSAN GROUP a.s. nahráli. Bere to jako svou chybu, kterou by po předchozích 20 let neudělal. MUDr. Pavel Budínský doplňuje, že jej to také mrzí, hlavně že jej mrzí, že tam nechal ten papír, na který psal, a ten papír teď někde může kolovat, naštěstí psal fixem. Sám JUDr. Ing. Miloslav Ludvík se vrací k požadavku cenového navýšení ceny díla, kdy Ivan Havel a Luděk Kostka požadují celkové navýšení ceny díla o 300 000 000,- Kč oproti původní ceně. Říká, že pořád přemýšlí, co tam vlastně mohlo vzniknout za vícepráce, dodnes to neví. Nejraději by byl, kdyby skončili na dodatku č. 4 a dodatek č. 5 již neuzavírali,“ nahrály mikrofony Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Miloslav Ludvík FN Motol
Ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík Foto: Tomáš Cikrt, Zdravotnický deník

Ovlivněné zakázky za 4 miliardy

Ve Fakultní nemocnici Motol se podle zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu uplácelo kvůli řadě zakázek. Nešlo jen o velké stavby, praní prádla, ale například i o služby pojišťovacího makléře. Policie odposlouchávala manažery řadu měsíců a vyjma „cinklých zakázek“ nahrála i řadu jednání se zástupci farmaceutických firem, dodavatelů zdravotnického materiálu, služeb PR a dalších služeb.

Pro policii byl nejzajímavější postavou náměstek Pavel Budínský. Policie do jeho kanceláře nainstalovala odposlech, pravděpodobně i s kamerou. Odposlech měl i v autě, možná i doma, a byl pečlivě sledován na schůzkách. Policie tak zmapovala, jak do šuplíku jeho pracovního stolu házeli uchazeči o zakázky v Motolské nemocnici obálky s penězi.

Podle zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu ovlivnili zakázky za zhruba čtyři miliardy korun. Úplatky se podle policie měly pohybovat v desítkách milionů. Ale vzhledem k dlouhému působení klíčových manažerů v nemocnici a soustavnému toku úplatků nelze vyloučit, že se mohli obohatit i o stovky milionů korun.

Policie ve sdělení obvinění detailně popsala velké stavební zakázky v Motole, které prováděly olomoucká společnost GEMO nebo kolínský GEOSAN. Dále pak zakázky na praní prádla, elektrikářské, úklidové či malířské práce.

Obálky do šuplíku, pozemek v Kostarice, pokyny fixem a odhalená milenka

V policejních dokumentech se lze dočíst, jakým způsobem byly úplatky předávány.

„Průběh samotného předání neoprávněného plnění byl v podstatě u všech zástupců dodavatele obdobný, s drobnými odchylkami. Do kanceláře se dostavil, často i bez přechozí domluvy (jak bylo uvedeno, šlo o zavedený systém a dodavatelé již věděli, kdy a s jakou částkou se mají dostavit) zástupce dodavatele, zavřel za sebou dveře vedoucí na sekretariátu, přistoupili k MUDr. Pavlu Budínskému, který v tu dobu seděl za svým stolem, ten otevřel šuplík umístěný pod jeho stolem po jeho levici, zástupce dodavatele mu do šuplíku vhodil připravenou finanční hotovost, povětšinou uloženou v bílé obálce. MUDr. Pavel Budínský šuplík zavřel, případně k předání došlo tzv. z ruky do ruky. Vše proběhlo často zcela beze slov. Zástupci dodavatele se pak v kanceláři MUDr. Pavla Budínského formálně ještě zdržel tak, aby příliš krátká doba návštěvy nevyvolala podezření. Navenek to tak budilo zdání o tom, že v kanceláři probíhalo běžné jednání související s dodavatelsko-odběratelským vztahem. Pavel Budínský si později ten den finanční hotovost přesunul do svého kufru a odnesl domů. Někdy si hotovost ještě v kanceláři přepočítal. V některých případech docházelo k předání neoprávněného plnění v jeho vozidle, v některých případech si pro neoprávněné plnění zašel do kanceláře konkrétních dodavatelů nacházejících se v areálu FN v Motole… …Nutno uvést, že poskytování neoprávněného finančního plnění ze strany zástupců preferovaných dodavatelů byla bezpodmínečná podmínka MUDr. Pavla Budínského pro samotnou existenci či trvání dodavatelsko-odběratelských vztahů s FN v Motole,“ tvrdí policejní komisařka Jana Šebková.

Budínský legionáři
Pavel Budínský byl předsedou Československé obce legionářské. Po zatčení byl z funkce odvolán. Foto: Československá obec legionářská

Policie zadokumentovala, jakým způsobem měl právník Miroslav Jansta pokrýt nákup velkého pozemku pro Pavla Budínského v Chrustenicích z peněz z úplatků.