Evropský parlament se ostře vymezil proti poslednímu vývoji v Turecku. Země ovládaná Recepem Tayyipem Erdoganem je dlouhodobě klíčovým členských státem NATO a už od roku 2018 „přešlapuje” také ve vstupních dveřích Evropské unie. Například aktuální potírání tamních protivládních protestů ale podle europoslanců jakékoliv nastartování přístupových rozhovorů Bruselu s Ankarou vylučuje.
Geopolitický a strategický význam Turecka nemůže vyvážit úpadek demokracie v zemi. Kritéria pro členství v EU nejsou předmětem vyjednávání, říkají evropští zákonodárci.
Proces nemůže pokračovat
„Za současných podmínek, navzdory demokratickým a proevropským aspiracím velké části turecké společnosti, nemůže proces přistoupení Turecka k EU pokračovat,” konstatuje zpráva europarlamentu. Odsouhlasena byla předminulou středu 367 hlasy, proti se vyslovilo 74 poslanců a 188 z nich se hlasování zdrželo.
V Turecku lidé už druhý měsíc demonstrují za propuštění opozičního politika Ekrema Imamoglua, který byl starostou největšího tureckého města Istanbulu. Od poloviny března je ve vězení kvůli obvinění z korupce. Opozice tvrdí, že zadržení a obvinění jejího hlavního představitele je politicky motivované. Právě Imamoglu je totiž považován za jednoho z nejsilnějších lídrů opozice v případných prezidentských volbách.
Petici za jeho propuštění a svolání nových voleb podepsalo podle představitelů opozice na 15 milionů lidí. Erdogan už dříve uvedl, že opozice se snaží v zemi vyvolat chaos.
Mohlo by vás zajímat
Neřešení zásadních demokratických nedostatků
Odhlasované stanovisko evropského parlamentu v této souvislosti konstatuje, že turecká vláda nedokázala řešit zásadní demokratické nedostatky. A poukazuje přitom na sílící tendence evropských zemí směrem k „odlišnému rámci vztahů, který může být na úkor přístupového procesu“.
„Stále slýcháme od tureckých úřadů o jejich údajné oddanosti členství v EU a o tom, jak je důležité tento proces oživit kvůli bezpečnosti a geopolitice, ale oni to chápou špatně. Členství je o demokracii, a čím více se posouvají směrem k plně autoritářskému modelu – jak jsme nedávno viděli při zatčení Ekrema Imamoglua – tím více se vzdalují členství v EU,“ prohlásil zpravodaj návrhu, španělský socialistický europoslanec Nacho Sánchez Amor.
Politicky motivované útoky
Nad pokračujícím zhoršováním demokratických standardů v Turecku a nad neúnavným potlačováním tamních kritických hlasů vyjádřila většina v parlamentu hluboké znepokojení.
Odsoudila pak tvrdý zásah proti nedávným masovým protestům ve velkých tureckých městech, stejně jako stíhání stovek protestujících v urychlených hromadných procesech bez jakýchkoliv důkazů o údajné trestné činnosti.
„Europoslanci rovněž považují útoky proti istanbulskému starostovi Ekremu Imamogluovi za politicky motivované a zaměřené na zabránění legitimnímu kandidátovi v účasti na nadcházejících volbách. Těmito kroky současné turecké úřady tlačí zemi dále směrem k plně autoritářskému modelu,” komentovala mluvčí europarlamentu Snježana Kobeščaková Smodišová.
Problém s kyperskou komunitou
A další vymezení: jednoznačné odsouzení padlo ze strany evropských zákonodárců také směrem k nedávné nelegální návštěvě Erdogana v okupovaných oblastech Kyperské republiky. Podle stanoviska parlamentu šlo o jednostranný akt představující přímý nelegitimní zásah proti zájmům řecké i turecké kyperské komunity.
Parlament v této souvislosti ve schváleném dokumentu připomněl, že členství jakékoliv země v Evropské unii je podmíněno splněním přístupových kritérií, mezi které patří mimo jiné i stabilní instituce garantující demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a respekt k menšinám. K nutným předpokladům ale patří i to – upozornili europoslanci – aby daný stát měl dobré sousedské vztahy a dodržoval mezinárodní právo, stejně jako ctil společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU.
„Tato kritéria jsou absolutní a nejsou předmětem transakčních strategických úvah či vyjednávání,” uvádí zpráva.
Spolupráce ano, ale…
Europoslanci přitom podle tiskové zprávy nikterak nezpochybňují strategický a geopolitický význam Turecka a jeho rostoucí přítomnost a vliv v oblastech klíčových pro mezinárodní bezpečnost, ať už jde o Černé moře, Ukrajinu nebo Blízký východ.
„Turecko je strategickým partnerem a spojencem v rámci NATO. Je rovněž zemí, s níž má EU úzké vztahy v oblasti bezpečnosti, obchodu, ekonomiky a migrace,” doplnila mluvčí europarlamentu. Právě proto je Kobeščakové Smodišové důležité „udržovat konstruktivní dialog a prohlubovat spolupráci v oblastech společného strategického zájmu”.
Jedním dechem pak poslanci dodali, že demokratický úpadek a nesoulad tureckého přístupu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU jsou pro dosažení významného pokroku značně nepříznivé.
Parlament každopádně vyzval tureckou vládu, ale i evropské instituce a koneckonců i samotné členské státy, aby nadále usilovaly o „těsnější, dynamičtější a strategičtější partnerství”, a to se zvláštním důrazem na klimatická opatření, energetickou bezpečnost, spolupráci v boji proti terorismu a regionální stabilitu.
„Demokratické a proevropské aspirace většiny turecké společnosti, zejména turecké mládeže, jsou hlavním důvodem pro zachování procesu přistoupení Turecka, byť zmrazeného,” uzavřela Kobeščaková Smodišová.
Zablokovaný účet
Turecké úřady mezitím pokračují v represích, když mimo jiné minulý týden dosáhly zablokování účtu Imamoglua na sociální síti X. Informovaly o tom ve čtvrtek světové agentury, a to s odkazem na sdělení samotného provozovatele sítě vlastněné nejbohatším člověkem planety Elonem Muskem.
Správci sítě podle toho stanoviska vykonali nařízení tureckého soudu. „S tímto příkazem zásadně nesouhlasíme,“ uvedl globální tým sítě pro vládní záležitosti. „Nedodržení těchto příkazů může vést k vážným důsledkům včetně zablokování celé sítě v Turecku,” vysvětlila Muskova společnost. Zároveň zveřejnila samotný soudní příkaz i vlastní podání, kterým ho u turecké justice napadá.
Údajné podněcování
Podle názoru soudu používal Imamoglu profil k údajnému podněcování k páchání trestných činů. Na účet psali advokáti zadrženého exstarosty podle vzkazů klientů ze vzájemných setkání ve vězení. Sociální síť tak pro Imamoglua fungovala jako jeden z mála způsobů, jak z vazby komunikovat se svými příznivci.
Dostupný zůstává Imamogluův účet v angličtině. Zablokovaný profil je také stále dostupný ze zahraničí. Celkem ho sledovalo téměř 10 milionů uživatelů, mezinárodní profil v angličtině sleduje několik stovek tisíc lidí.
Spolupráce na blokování
Například vlivný bruselský web Politico v souvislosti s aktuální kauzou upozornil, že síť vlastněná technologickým magnátem a důvěrníkem Donalda Trumpa v poslední době spolupracuje s tureckou vládou na blokování účtů dalších opozičních představitelů.
„Kritici platformu obviňují z dvojího metru, když Musk na jedné straně tvrdí, že je absolutistou svobody slova, ale zároveň se podřizuje příkazům turecké vlády o mlčenlivosti. I jiné technologické platformy v minulosti vyhověly podobným žádostem turecké vlády,” připomíná Politico.
Uvěznění jako negativní signál
Aktuální plenární hlasování evropského parlamentu navázalo na hodnocení situace v Turecku, které už začátkem dubna schválil a zveřejnil výbor pro zahraniční věci (AFET). Tento dokument upozornil na geopolitické posuny, nárůst autokratické moci a pokles demokratických standardů v zemi. Uvádí, že Turecko je podle organizace Freedom House označeno jako „nesvobodné“ a „zažilo v posledních deseti letech jeden z nejhorších poklesů úrovně svobody na světě“.
Zpráva dále připomíná, že ačkoli turecké úřady slovně ujišťují, že členství v EU je stále jejich strategickým cílem, tak realita je jiná. „Tato prohlášení nejsou doprovázena žádnými skutečnými kroky k překlenutí přetrvávajících zásadních rozdílů mezi Tureckem a EU v oblasti hodnot a standardů, zejména pokud jde o základní podmínky přístupového procesu,” konstatovala tehdy zpráva.
Ta také upozornila, že míry sladění turecké administrativy s jednotnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně sankcí a boje proti jejich obcházení, dále klesá. „Úroveň souladu je na historickém minimu, tedy pěti procent příslušných rozhodnutí Rady. To je nejnižší míra ze všech kandidátských zemí,” připomněl v dubnu výbor.
Právě Imamogluovo uvěznění pak výbor označil za jasný signál, že demokratická soutěž bude při prezidentských volbách plánovaných na rok 2028 omezená.
