Návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou nestačí. Shodují se na tom francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz.
Merz uvedl, že je nutné nejdříve zastavit boje, a pak vést rozhovory. Podle Macrona chce Putin získat čas, uvádějí tiskové agentury.
Koalice ochotných
Macron v sobotu v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem vyzval Rusko k příměří v bojích na Ukrajině, které by bez předběžných podmínek začalo platit od pondělí 12. května a trvalo by přinejmenším 30 dní.
Evropa i Spojené státy podle uvedených státníků zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
Setkání v Istanbulu
Putin, na jehož pokyn Rusko před více než třemi lety zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, krátce nato navrhl, aby se ve čtvrtek 15. května bez předběžných podmínek v tureckém Istanbulu konaly přímé rozhovory Ruska s Ukrajinou.
Jejich účelem by mělo být „odstranit základní příčiny konfliktu“ a dosáhnout „dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu“, nikoliv pouze přerušit boje za účelem opětovného vyzbrojení. Výzvu evropských lídrů k třicetidennímu příměří Putin v projevu výslovně nezmínil.
Mohlo by vás zajímat
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes svému francouzskému protějšku Emmanueli Macronovi a Putinovi podle vyjádření úřadu turecké hlavy státu v telefonátech potvrdil, že Ankara je připravená taková jednání hostit.
Zdržovací taktika
„Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání,“ řekl Macron poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj „prvním krokem, ale nestačí“. Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.
Ochotu Ruska vést rozhovory s Ukrajinou považuje Merz za dobré znamení. „Vůbec to ale nestačí,“ uvedl kancléř. Od Ruska očekává, že přistoupí na příměří předložené v sobotu Ukrajinou a jejími spojenci. „Nejdříve musí umlknout zbraně, pak mohou začít rozhovory,“ uvedl Merz.
S požadavkem na bezpodmínečné 30denní zastavení bojů přišly jako první Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump si ukončení rusko-ukrajinské války vytkl za svůj prvořadý zahraničněpolitický cíl. Ukrajina s takovým krokem vyjádřila souhlas, Moskva si ale kladla podmínky. USA už dříve pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, zanechají snah o zprostředkování míru.
Posun na své sociální sítí Truth Social okomentoval americký prezident Donald Trump, který chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. „Potenciálně velký den pro Rusko a Ukrajinu! Pomyslete na statisíce životů, které budou zachráněny, protože tato nekonečná ‚krvavá jatka‘ snad skončí. Bude to úplně nový a mnohem lepší svět. Budu nadále spolupracovat s oběma stranami, aby se tak stalo. USA se místo toho chtějí zaměřit na obnovu a obchod. Čeká nás velký týden,“ napsal Trump.
Ruská propaganda
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je ke snahám o příměří na Ukrajině skeptický. Nevidí k němu ze strany Ruska reálné kroky. Řekl to dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News. Šéf české diplomacie dodal, že pokud se podaří navrhovaný třicetidenní klid zbraní prosadit, je nutné podniknout také kroky k odrazení Ruska od následných útoků.
Europoslanec Filip Turek (za Motoristy) poukazuje na to, že Rusové mají jaderné zbraně, které by mohli pod tlakem případně použít. Lipavský označil strašení jadernou válkou za klasickou ruskou propagandu.
