Poučení o tom, že zvýšení cel je nevýhodné pro všechny zúčastněné, nalezneme v každé solidní knize o makroekonomii. Donald Trump a jeho „experti“ tomu nevěřili a vysoká cla zavedli. Výsledky jsou tristní. Vysoké clo na hliník dovážený z Kanady a dalších zemí není nic jiného než nákladná a zbytečná chyba.
Jak známo, prezident Donald Trump po návratu do prezidentského křesla zavedl cla ve výši 25 procent na ocel a hliník. Cíl byl jasný – omezit dovoz a oživit domácí produkci těchto zásadních průmyslových kovů. Jak ve své analýze uvádí byznysově zpravodajská televizní stanice CNBC, k žádnému oživení výroby hliníku ve Spojených státech nedochází. Jediným viditelným důsledkem je růst jeho ceny.
Energeticky náročná výroba
Podle CNBC v loňském roce američtí zákazníci platili 400 až 450 dolarů za tunu hliníku. Po zavedení cel na počátku března cena vylétla až na 920 dolarů za tunu. Na začátku května se cena pohybovala okolo 850 dolarů.
Problém je v tom, že výroba primárního hliníku z oxidu hlinitého je energeticky velmi náročná a vyplatí se pouze v zemích, které mohou nabídnout dostatek levné elektřiny. Tedy třeba v Kanadě, Norsku, na Islandu, v Brazílii či některých arabských zemích (stranou ponechme sankcemi zasažené Rusko a Čínu, která vyrábí hlavně pro vlastní spotřebu). Spojené státy, kde cenu elektřiny stále více táhne nahoru zvýšená spotřeba datových center, do této kategorie nespadají.
„Vysoké náklady na energie sužují americké výrobce hliníků a nutí je k škrtům a uzavírání provozů,“ uvedla pro CNBC Ami Shivkar, hlavní analytička trhů s hliníkem v analytické firmě Wood Mackenzie. Zatímco výrobní náklady amerických hliníkáren činí přibližně 550 dolarů za tunu, v Kanadě je to jen 290 dolarů za tunu hliníku.
Mohlo by vás zajímat
Závislost na dovozu, hlavně z Kanady
Výsledek je tedy zřejmý. Velcí výrobci hliníku jako Alcoa nebo Century Aluminum omezují výrobu v USA a zákazníci z řad průmyslu dávají přednost dovozu. Loni tak americké podniky dovezly z Kanady hliník za 9,42 miliardy dolarů. Řádově nižší pak byla hodnota dovozu hliníku ze Spojených arabských emirátů (920 mil. USD), Jižní Koreje (780 mil. USD), Číny (770 mil. USD), Bahrainu (530 mil. USD), Argentiny (470 mil. USD) a dalších zemí.
Na hliník z Kanady Trumpova administrativa udělila navíc ještě 25procentní dodatečné clo. Výsledkem bylo přesměrování části kanadského vývozu z USA do Evropy. Následoval pokles ceny hliníku na evropských trzích a současně růst ceny ve Spojených státech – k nelibosti tamních spotřebitelů hliníku z řad automobilového průmyslu, výroby elektroniky, stavebnictví a dalších oborů.
