V Evropě pochází přibližně 55 procent emisí metanu souvisejících s fosilními palivy z ropného a plynárenského sektoru, především z navazujících činností, jako je zpracování, přeprava a distribuce, tvrdí analýza Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Zbývajících 45 procent produkce metanu pak pochází z těžby uhlí, zejména v Polsku a na Ukrajině. V zemích, jako je Rumunsko a Spojené království, jsou dominantními zdroji emisí metanu těžba ropy a zemního plynu.
Norsko a Nizozemsko mají nejnižší intenzity produkce metanu a světě. Většina ostatních zemí v regionu se pohybuje blízko celosvětového průměru.
V Evropě vedou Ukrajina a Polsko
Na Ukrajině činily emise metanu celkem 965,2 kilotuny, z toho 508,1 kilotuny z ropy a plynu a 457,1 kilotuny z uhlí. V Polsku dosáhly emise 789,9 kilotuny, z toho 47,5 kilotuny z ropy a plynu a 742,4 kilotuny z uhlí. Emise metanu z ropy a zemního plynu pak v Rumunsku činily 248,6 kilotuny.
Metan je zodpovědný za přibližně 30 procent nárůstu globálních teplot od průmyslové revoluce. Rychlé a trvalé snižování emisí metanu je klíčem k omezení globálního oteplování v krátkodobém horizontu a zlepšení kvality ovzduší.
Mohlo by vás zajímat
Razantní pokles produkce. Opravdu?
Všichni významní producenti v Evropě podepsali Global Methane Pledge. Nařízení Evropské unie o metanu, přijaté v roce 2024, stanoví řadu opatření pro odvětví fosilních paliv. To zahrnuje požadavky na měření, vykazování a ověřování, zákaz rutinního spalování a odvětrávání, mandáty pro detekci a opravy netěsností (LDAR) pro všechna ropná a plynárenská zařízení a limity pro odvětrávání v tepelných uhelných dolech. Vyzývá také k vytvoření plánů na zmírnění dopadů na opuštěná zařízení.
Nařízení také vyžaduje, aby zemní plyn, ropa a uhlí dovážené do Evropské unie na základě smluv uzavřených po lednu 2027 splňovaly požadavky na podávání zpráv rovnocenné požadavkům pro domácí zdroje. Dále odkazuje na normu intenzity metanu pro nové smlouvy od roku 2030. V roce 2024 Evropská unie rovněž oznámila plán partnerství pro snižování emisí metanu, který obsahuje plán spolupráce mezi zeměmi dovážejícími a vyvážejícími fosilní paliva s cílem snížit emise metanu.
Podle uvedeného scénáře politik klesnou domácí emise metanu z fosilních paliv o 35 procent do roku 2030 a o 45 procent do roku 2035. Ve scénáři oznámených závazků klesnou přibližně o 60 procent do roku 2030 a o více než 70 procent do roku 2035, což odráží dodatečná opatření ke splnění klimatických cílů.
Ve scénáři NZE klesnou emise metanu z fosilních paliv v regionu o 75 procent do roku 2030 a o téměř 90 procent do roku 2035, přičemž budou přijata komplexní opatření k zavedení všech opatření ke snížení emisí metanu v průmyslu spolu s velkým snížením spotřeby.
Nový Methane Tracker
Energetický sektor – včetně ropy, zemního plynu, uhlí a bioenergie – představuje podle Mezinárodní energetické agentury více než 35 procent emisí metanu z lidské činnosti a má přitom jedny z nejlepších příležitostí ke snížení těchto emisí.
Každoročně aktualizovaný Global Methane Tracker je podle IEA základním nástrojem pro zvyšování povědomí o emisích metanu v energetickém sektoru a příležitostech k jejich snížení.
Tracker představuje nejnovější odhady IEA emisí v celém sektoru – založené na nejnovějších datech ze satelitů a měřicích kampaní – a diskutuje o různých možnostech snižování emisí spolu s jejich souvisejícími náklady.
Tato aktualizace pro rok 2025 přidává několik nových prvků, včetně: historických údajů o emisích na úrovni země; interaktivní nástroj pro zkoumání mezinárodních iniciativ v oblasti metanu; a odhady emisí z opuštěných zařízení na fosilní paliva. Vyznačuje se také modelem plně otevřeného přístupu pro zkoumání možností snižování emisí v ropném a plynárenském sektoru.
Satelity a měření
Mezinárodní energetická agentura čerpá data pro svou analýzu globálních emisí metanu v roce 2024 ze satelitních dat a měření.
Aktuální zpráva zkoumá různé možnosti snižování emisí se souvisejícími náklady a obsahuje nové prvky ve srovnání s předchozími analýzami, jako jsou údaje o emisích v jednotlivých zemích, interaktivní nástroj pro seznámení se s mezinárodními metanovými iniciativami a odhady emisí z opuštěných elektráren na fosilní paliva, které v roce 2024 dosáhly rekordní úrovně.
Fosilní energie je zodpovědná za téměř jednu třetinu emisí metanu způsobených člověkem, což představuje více než 120 milionů tun ročně.
IEA ovšem odhaduje, že tato úroveň je mnohem vyšší, než předpokládaly oficiální zprávy. Například opuštěné ropné a plynové vrty a uhelné doly přispěly v loňském roce přibližně 8 miliony tun emisí metanu.
Data ze satelitu Evropské kosmické agentury Sentinel-5P, zpracovaná analytickou firmou Kayrros, identifikovala v roce 2024 906 událostí superemitorů na ropných a plynárenských zařízeních ve 47 zemích. Při zohlednění úrovně satelitního pokrytí odhadujeme, že tyto události vedly k uvolnění přibližně 4,6 Mt metanu do atmosféry. Pěti zeměmi s nejvyšším počtem satelitně detekovaných událostí v roce 2024 byly Turkmenistán (287 událostí); Spojené státy americké (190 akcí); Rusko (154 akcí); Alžírsko (39 akcí); a Íránu (38 akcí). V Rusku se počet pozorovaných událostí ve srovnání s rokem 2023 téměř zdvojnásobil. Nejvyšší jednotlivá emitující událost byla zaznamenána v zařízení v Texasu (Spojené státy) v říjnu 2024, následovaly dvě události v Turkmenistánu.
Došlo ke ztrátě 250 miliard m3 plynu
Podle této zprávy by bylo možné se stávajícími technologiemi zabránit přibližně 70 procentům ročních emisí metanu z energetického sektoru.
V současné době však lze prokázat, že jen asi 5 procent produkce ropy a plynu splňuje normu téměř nulových emisí metanu. Značná část opatření na snížení emisí by se přitom mohla vrátit do jednoho roku, protože získaný plyn by mohl být znovu prodán, což by zlepšilo příjmy i energetickou bezpečnost.
Dalších 150 miliard kubíků se každoročně spálí na celém světě, přičemž velká část z tohoto objemu je součástí běžné praxe, které se lze vyhnout.
Na základě dnešních politik by zavedení cílených řešení pro zmírnění dopadů metanu v odvětví fosilních paliv zabránilo zvýšení globální teploty do roku 2050 zhruba o 0,1 °C. To je srovnatelné s odstraněním všech emisí oxidu uhličitého z těžkého průmyslu na celém světě.
